31. října 2010 17:27 Lidovky.cz > Zprávy > Domov

Pečlivá detektivní práce dětí:
Pátrání po židovských osudech

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 2Diskuse
Ilustrační foto. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Ilustrační foto. | foto: Shutterstock
PRAHA Příběhy zmizelých židovských sousedů nasbírali studenti často díky pečlivé detektivní práci. Ne všichni pamětníci se chtěli ke vzpomínkám vracet.

Projekt Zmizelí sousedé již deset let motivuje studenty základních a středních škol, aby pátrali po osudech "zmizelých" židovských sousedů či spolužáků. Děti, ve spolupráci s pedagogy, mají najít někoho ve svém okolí, kdo patřil k židovské komunitě, a dokumentovat jeho příběh.

Některé skupiny hledají příběh celé třídy, jiní se soustředí na jeden konkrétní osud. Ovšem dostat se k první stopě nebývá vždy jednoduché. Mnohdy chybí jakékoliv záznamy v archivech, a je třeba doslova detektivního pátrání. Právě takové dobrodružství je pro děti velkým lákadlem. Pro některé je to vůbec první setkání s židovstvím. Mnohdy i první zjištění, že jejich předci byli židovského původu.

Zmizelí sousedé

Projekt, který běží již deset let, mapuje osudy Židů za války. Životní příběhy "zmizelých" sousedů dokumentovalo 130 českých škol. Jednotlivé příběhy jsou zobrazeny na 100 výstavních panelech, prezentovaných na putovních výstavách. Čtyři školy zpracovaly příběhy knižní formou a pětadvacet škol vytvořilo o výsledku svého pátrání webové stránky. Několik školních skupin představilo své výsledky v Jad Vašem - mezinárodním památníku obětí a hrdinů holokaustu v Izraeli.

Židovské muzeum v Praze v roce 1999 oslovilo české školy a nabídlo jim cestu, jak děti přitáhnout k tématu druhé světové války. Pro mnoho dětí je to pojem, pod kterým si nanejvýš představí statistiky mrtvých. Zdá se jim to jako nekonkrétní vzdálená minulost. V momentě, kdy začnou pátrat po jednotlivých osudech, se jim obraz války jako doby, kdy se životy mnohých měnily z minuty na minutu, skládá mnohem lépe.

Děti se většinou setkávají s podporou ze všech stran. Někdy se však stává, že pamětníci už nechtějí o zážitcích hovořit a odmítnou se na projektu podílet. Jiní zase považují pátrání po židovské historii za zbytečné. "Proč nepátráte po české historii, to by se nás aspoň týkalo," vzpomíná učitelka Hana Janáková ze základní školy v Krnově na dobu, kdy se studenty pátrala. Jinde jsou tématem už zcela unavení. Podle ředitele Jiřího Čuňáta z Gymnázia Varnsdorf si někteří lidé myslí, že informací k tématu holokaustu už je moc. Jeho studentům se, navzdory mnohým odmítnutím, podařilo vypátrat unikátní příběh talentovaného mladíka Petra Kiena, který se angažoval v kulturních aktivitách terezínského ghetta. Informace od varnsdorfských studentů citují i renomovaní badatelé.

Mladý elegán z krnovské měšťanky

Šestnáctiletý Hugo Langshur žil před válkou s rodiči v Krnově. Studoval měšťanku a randil s děvčaty. Sladký život ale skončil, když se jeho rodiče rozhodli, že ho pošlou do Anglie, aby ho uchránili před válkou. Děti ze Základní školy v Krnově oslovily krnovskou synagogu, která kompletovala seznam Židů, kteří přežili. Jedním z nich byl právě Hugo Langshur, který dnes žije v Kanadě. Když mu poslali email s prosbou o více informací, dostalo se jim přívětivé odpovědi. Langshur zaslal řadu dokumentů, a přidal i peprné historky o děvčatech, která tenkrát obdivoval. V roce 2006 děti dokončily výstavní panel o Hugovi a chtěly ho představit ve škole. Pozvaly Langshura a ani nedoufaly, že by přijel. Langshur však dorazil. 

Projekt Zmizelí sousedé bude pokračovat dalším tématem. "Chceme dětem přiblížit také padesátá léta," říká Miroslava Ludvíková ze Vzdělávacího a kulturního centra Židovského muzea.

Klikněte pro zobrazení celé grafiky

INFOGRAFIKA: Zmizelí sousedé

Pohled do této doby ale může děti bolet víc než období druhé světové války a perzekucí, které přišly ze zahraničí a měly kořeny ve válečném stavu. "V 50. letech už je možné, že by děti mohly narazit na něco z rodinné historie, co by je zarazilo, co by pro ně mohlo být nepříjemné. Ale to nemůže být důvod pro to, aby se takový projekt nerozběhl," říká učitelka základní školy z Ústí nad Labem Martina Svobodová.

Pradědečkův deník

Původně to měl být deník, který otec psal pro svou dcerku Haničku. Popisoval v něm, jak holčička roste a co všechno už umí. Jenže "své" dějiny psali v letech 1939-1945 také nacisté. A tak i do mužových záznamů stále více vstupovaly tragické události související s perzekucí Židů v protektorátě.  I malá Hanička začala nosit žlutou hvězdu a příbuzní začali mizet "do neznáma". Nakonec ale i autor deníku nastoupil do životu nebezpečného vlaku. Nacistické mučení jako jediný z rodiny přežil. A tento příběh tak mohla vyprávět jeho pravnučka Zuzana ze základní školy v Ústí nad Labem.

Podobný názor má i Monika Stehlíková z plzeňského gymnázia na Mikulášském náměstí. "Už jsem si své vyslechla od rodičů i kvůli těm ,koncentrákům‘, třeba jestli bych děti neměla učit spíš měkké a tvrdé ,i‘ než je tahat do lágrů. A už mi jeden tatínek vzkazoval, abych nemluvila s dětmi o komunismu. Ale to nemůžu brát v úvahu," říká.

Stehlíková se chystá s dětmi probrat 50. léta, ale jejím snem je dětem představit hlavně normalizaci v celé její cyničnosti. "Ta doba byla odporná, i když už nebyly šibenice. Myslím, že se o tom málo mluví," dodává. S kolegy učiteli připravuje projekt U nás na Borech, který by byl věnovaný politickým vězňům.

Spolužák nalezený díky Bar micva svého vnuka

Někteří ze zmizelých spolužáků nacistický teror přežili. Například Egon Löbner, narozený roku 1924, přežil Osvětim. Nakonec zakotvil v USA, kde dosáhl nevšední kariéry. Splnil si sen o diplomacii a stal se uznávaným vědcem v oblasti optoelektroniky. "Pořád jsme pana Löbnera nemohli vypátrat. Pak nás konečně napadlo dát jeho jméno do Googlu rozepsané jako ,Loebner‘, najednou nám vyskočily anglické stránky, že někde v Los Angeles měl Bar micva nějaký chlapeček a že to bylo na památku jeho dědečka Egona Löbnera, a byl to opravdu on," vzpomíná na pátrání profesorka na plzeňské škole Monika Stehlíková.

  • 2Diskuse
Judita Matyášová

Autor

Judita Matyášovájudita.matyasova@lidovky.czČlánky




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na Lidovky.cz