LN: Mají na váš soud aktuální otázky velký vliv? Mohou se k vám dostat například otázky související s migrační krizí?
Azylové otázky řeší Soudní dvůr, včetně řízení o urgentní předběžné otázce. K nám se zatím nic v souvislosti s migrační krizí nedostalo, ale nikdy nevíte, jaká nová kategorie sporů se objeví.
LN: Jednou z agend Tribunálu jsou takzvané přímé žaloby. V čem spočívají?
Je to agenda, o které jsem se již zmínila výše v souvislosti s kartely, státními podporami nebo ochrannými známkami, kde Tribunál funguje v podstatě jako klasický správní soud. Každé rozhodnutí vydané některou z evropských institucí může být napadeno žalobou, a to přímo adresátem nebo tím, jehož právního postavení se takové rozhodnutí dotýká. Jde o nesmírně důležitý a praktický instrument právní ochrany, informace o jeho existenci ale do českých luhů ještě téměř nedoputovala.
Což je vidět i na přístupu českých advokátů. Měli jsme tu nedávno spor významného českého podniku o přístup k dokumentům, kde renomovaný advokát sepsal žalobu tak, že část petitu byla nepřípustná. Pochopila bych to, kdyby žalobu napsal neznámý a nespecializovaný advokát, ale renomované kanceláři by se to stávat nemělo. Přitom Česká advokátní komora před časem musela zrušit seminář organizovaný se mnou a mým asistentem pro malý zájem advokátů.
LN: Je větší prostor pro české subjekty využívat přímé žaloby?
Určitě ano. Evropské instituce dnes zasahují do života pomalu každé vesnice. Když někde staví mostek přes potok a rozkradou evropské peníze, spor se může snadno dostat k nám.
Evropské soudnictví není nic vzdáleného, co by se českých institucí či firem nedotýkalo. Zdaleka nejde jen o rozhodování předběžných otázek a právě přímé žaloby mohou být pro české subjekty velmi užitečným instrumentem. Je však třeba přesně znát naši kompetenci, aby nebyly podávány nepřípustné žaloby. Zastoupení advokátem je povinné..
