Kdo si pamatuje leden 1991, má před očima babičky obhlížející výkladní skříně a cenovky zboží za nimi. Končila sametová revoluce a začínal kapitalismus, krok do neznáma. Vždyť volnou tvorbu cen neznal ani komunismus, ani třetí republika, ani protektorát. Kam ceny vyletí, uvolníli se po půlstoletí rigidity?
Nevyletěly tam, kde je už už viděli alarmisté. Babičky se brzy uklidnily, ale s nimi se tišila i odvaha k utahování opasků, naočkovaná občanům. Tehdy, v první půli 90. let, ještě šlo odvahu lidí využít a začít i s deregulací nájemného.
Leč nestalo se, neboť si na to netroufla Klausova vláda.
 |
I leden 2011 vyvolá otázku, kam až nájemné vyletí. I nyní uvidíme, že nevyletí - vždyť už teď se prolíná s tím volným. Lze tedy říci, že doba pro deregulaci byla zvolena správně? Pokud ano, je třeba se ptát: bylo správné, že celých dvacet let po revoluci se lidé dělili na "bílé" a "černé", dotované a nedotované? Je-li na českém kapitalismu cosi nestandardního, do značné míry to koření v přetrvávajícím apartheidu nájemného. Měl zmizet už dávno.
