17. května 2010 8:46 Lidovky.cz > Zprávy > Názory

PETRÁČEK: Plnou parou vzad

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
neděle4.4. Paní průvodčí jak z reklamy na České dráhy. Ten první strakatej vlak nám ujel, když jsme sedli na jiný směr. Ještě jsme stačili vyskočit. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy neděle4.4. Paní průvodčí jak z reklamy na České dráhy. Ten první strakatej vlak nám ujel, když jsme sedli na jiný směr. Ještě jsme stačili vyskočit. | foto: Jindřich Mynařík, Lidové noviny
Železnice je fascinující fenomén, který spojuje modernisty s tradicionalisty. Ti první, fanoušci nových technologií, Baracka Obamy a zelených, v ní vidí ekologickou dopravu, která moc nezatíží ani životní prostředí, ani energetické nároky státu. Pro konzervativce je pozůstatkem století páry, symbolem tradičních hodnot, opakem virtuálního světa počítačových simulací.

A odtud se odvíjejí zásadní otázky: Když dráze všichni fandí, proč se její modernizace tak prodražuje? Proč železniční koridory stavěné v západní Evropě umožňují vyšší rychlost než u nás, ale stavějí se levněji?

První odpověď je dosti abstraktní: Protože předražování staveb patří k obecným rysům této země. Konkrétnější odpověď poskytnou třeba železobetonové protihlukové bariéry podél koridorů, které se stavějí i tam, kde to místní lidé nechtějí. Proč? Protože norma je norma.

Moderní hygienické normy jsou produktem 21. století. Problém nastává, když je uplatňujeme na pravidla 19. století, na železnice, jejichž trasy byly vytyčeny před sto padesáti lety a od té doby se rituálně uchovávají.

Čtěte více

Kdyby se tu stavěly koridory skutečně moderní, aby pendolina využila svou špičkovou rychlost, musely by se ty staré trasy narovnávat. Chceme to? Tak zní zásadní otázka.

Chceme jakési české TGV pro rychlosti přes dvě stě kilometrů za hodinu? Pak je postavme se vším všudy podle špičkových norem. Nebo chceme klikatou železnici, dotvářející bukolickou krajinu devatenáctého století?

Pak se držme starých pomalých tras, ale nešperkujme je podle špičkových předpisů. Nemůžeme mít ovšem - jak říkají Angličané - omeletu i celá vejce zároveň.

Zbyněk Petráček

Autor

Zbyněk Petráčekzbynek.petracek@lidovky.czČlánky




Najdete na Lidovky.cz