11. ledna 2017 5:00, aktualizováno 9. 2 10:19 Lidovky.cz > Zprávy > Domov

Pod koženými kurty nemohl ani dýchat, pak zemřel, říká manželka a podává ústavní stížnost

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 25Diskuse
V nedožitých 89 letech byl údajně Otakar R. pravidelně kurtován k posteli... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy V nedožitých 89 letech byl údajně Otakar R. pravidelně kurtován k posteli... | foto: archiv rodiny Otakara R.
BRNO Je přesvědčená, že ošetřující personál v brněnské psychiatrické nemocnici pochybil při léčbě a péči o jejího dnes již zesnulého manžela, který trpěl Alzheimerovou chorobou. V nedožitých 89 letech byl údajně hubený Otakar R. pravidelně kurtován k posteli těžkými koženými popruhy. „To mu způsobilo výrazná zranění a podlitiny, nemohl ani pořádně dýchat,“ stěžuje si na postup v psychiatrickém zařízení manželka Růžena R. u Ústavního soudu. Vedení nemocnice ale výtku o pravidelném omezení pohybu důrazně odmítá.

Vdova Růžena R. nežádá finanční odškodnění, chce jen upozornit na údajně tristní situaci v Psychiatrické nemocnici v Brně, kde byl před smrtí hospitalizovaný její muž, bývalý novinář Otakar R. (redakce zná identitu obou zmíněných, na přání rodiny ale neuveřejňuje celá jména – pozn. red.).

Naráží tak především na údajnou bezohlednost personálu k jeho potřebám, mezi něž patřilo například psaní poznámek na papír, dále nepřiměřené dlouhé kurtování i zanedbání zdravotního stavu.

V nedožitých 89 letech byl údajně Otakar R. pravidelně kurtován k posteli těžkými koženými popruhy. „To mu způsobilo výrazná zranění a podlitiny, nemohl ani pořádně dýchat,“ stěžuje si na postup v psychiatrickém zařízení manželka Růžena R. u Ústavního soudu.
V nedožitých 89 letech byl údajně Otakar R. pravidelně kurtován k posteli těžkými koženými popruhy. „To mu způsobilo výrazná zranění a podlitiny, nemohl ani pořádně dýchat,“ stěžuje si na postup v psychiatrickém zařízení manželka Růžena R. u Ústavního soudu.

Do brněnského zařízení nastoupil její muž kvůli rehabilitaci. Domů už se z něj ale nedostal.

„Starala jsem se o manžela do poslední chvíle, a řekla bych, že víc než dobře. Lékaři dávají pacientům s jeho diagnozou kolem osmi let života, s mojí péči žil let dvanáct. Do nemocnice v Černovicích šel na rehabilitac na neurologii s koleny, jelikož do lázní nemohl,“ říká vdova. „Všichni by mohli říci, že se dožil krásného věku. Vím, že by zemřel možná jen o pár dní nebo týdnů později, důležité je ale především to, jakým způsobem odešel,“ líčí dále manželka Otakara R., která je přesvědčená o tom, že se na úmrtí jejího muže podepsaly nedůstojné podmínky a necitelné zacházení v nemocnici, kde byl hospitalizován od 14. února roku 2014.

O necelé dva měsíce později Otakar R. zemřel v sanatoriu pro nemocné s Alzheimerovou chorobou v Hrušovanech u Brna. (Mezitím se ještě krátce léčil se zápalem plic ve Vojenské nemocnici Brno, kam byl převezen kvůli zhoršujícímu se zdravotnímu stavu. - pozn. red.)

V patnáctistránkové ústavní stížnosti, kterou má server Lidovky.cz společně s dalšími dokumenty i fotografiemi přímo z doby hospitalizace k dispozici, si stěžuje především na nepřiměřeně dlouhé kurtování k lůžku, které podle ní vedlo ke zhoršení onemocnění dýchacích cest a následnému úmrtí.

Vadí jí také to, že nebyla informovaná o přeložení jejího muže na jiné oddělení. Kde leží její muž, Růženě R. při návštěvě údajně prozradil až cizí pacient.

Policie věc odložila

Na Ústavní soud se Růžena R. obrací kvůli tomu, že policie věc odložila se závěrem, že se zdravotní personál trestného činu usmrcení z nedbalosti nedopustil, a městské i krajské státní zastupitelství dalo policistům za pravdu. Vůbec první podnět přitom Růžena R. odeslala vedení nemocnice. I tam ale byla žádost vyřízena jako nedůvodná.

Vdova se však nehodlá vzdát a chce upozornit na údajně žalostnou situaci, v níž se nacházejí tisíce dalších lidí v Česku. Právě proto se do pomyslného boje proti nemocnici pustila. „Vždycky když jsem za ním přišla, což bylo až na krátkou pauzu kvůli mé nemoci každý den, jsem jej viděla přikurtovaného. Buď seděl na chodbě pevně přivázaný k židli, bez kapesníku, bez ničeho, nebo ležel na posteli a byl za ruce přikurtovaný k posteli. Nebyly to jemné popruhy. Šlo o těžkou ztvrdlou kůži. Nemohl se vůbec hýbat,“ vypráví vdova Růžena R.

Zranění a podlitiny Otakara R., jak je zachytily jeho synové přímo v Psychiatrické nemocnici Brno.
Zranění a podlitiny Otakara R., jak je zachytily jeho synové přímo v Psychiatrické nemocnici Brno.

Pacient se prý nemohl ani napít. „Věčně byl dehydratovaný. Když jsem žádala personál, ať jej odepnou, bylo mi řečeno, ať to udělám sama. Jenže já se bála, že bych mu ruku nakonec ještě zlomila. Systém totiž fungoval jako při odepínání pásku u kalhot, takže bych jej musela nejdřív utáhnout. Můj muž byl ale celý vyhublý a zesláblý,“ říká rozhořčeně vdova.

Do nemocnice prý přitom dorazil jako samostatně se pohybující. Růžena R. si stěžuje i na to, že v pokoji jejího muže bylo pravidelně otevřené okno. „Jednalo se při tom o zimní měsíce, kdy venku bylo velice chladno. Manžel byl průvanu vystaven i po koupeli. V důsledku toho pravděpodobně dostal zápal plic, kvůli kterému byl převezen do vojenské nemocnice. Tam mu kromě zápalu plic léčili i proleženiny způsobené nevhodnou matrací v černovické léčebně v kombinaci s dlouhodobým kurtováním, kvůli kterému se nemohl nejen otočit, ale ani pohnout o pár centimetrů,“ vypráví. „Je trestuhodné, že takové zařízení, byť by bylo pouze jediné v Česku, vůbec ještě existuje,“ říká rozzlobeně.

Manželka Otakara R. se v této souvislosti společně s týmem právníků nepřímo odkazuje i na dřívější kritiku, která se snesla na Česko za přístup k pacientům s psychickými nemocemi. Výzkumy totiž ukázaly, že zdravotníci až příliš často podávají pacientům utišující léky nebo je přivazují k posteli. Takové jednání totiž Růžena R. považuje za nepřípustné. Situace je podle ní o to horší, že se týká starých a duševně nemocných lidí, kteří se nemohou příliš bránit.

Vedení nemocnice se však brání a tvrzení rodiny považuje za hrubě manipulativní. O pacienty se prý řádně stará, výtky rodiny tedy nevnímá jako reálné. „U pana R. nedošlo k nezákonnému použití omezovacích prostředků v podobě kurtování na lůžku a na židli. U pana R. Byla použita fixace horní končetiny v průběhu aplikace infuze, a to výlučně z toho důvodu, aby se zabránilo vytahování infuzního setu,“ uvedl ředitel zařízení Marek Radimský s tím, že takový „zákrok“ byl použit vždy jen po nezbytně dlouhou dobu. „V žádném případě není pravda, že by byl přikurtován po celou dobu hospitalizace,“ dodal.

Ohradil se i proti tomu, že by v důsledku péče došlo ke zhoršení zdravotního stavu a následné smrti. Otakar R. byl podle vyjádření Radimského také pravidelně kontrolován. Více informací ale nechtěl k případu uvést, s ohledem na to, že se na citlivé údaje o zdravotním stavu pacienta vztahuje mlčenlivost.

Redaktorka serveru Lidovky.cz měla možnost si nemocnici prohlédnout, jedno z oddělení, na němž byl Otakar R. hospitalizován a kde mělo dojít k údajnému zhoršení jeho stavu, však zrovna celé procházelo opravou.

Nedostatečná dokumentace

V reakci na stížnosti vdovy ale ředitel nemocnice jednou uznal pochybení svých podřízených. A to v souvislosti s dokumentací. Ta totiž nebyla vedená správně. Chyběly v ní informace o tom, jak často docházelo ke kurtování a jak dlouho byl pacient omezen na pohybu. „Bylo jen odškrtnuto, že k tomu došlo,“ vysvětlil Radimský. Chybující personál byl podle jeho slov za nedostatečně vedenou zprávu potrestán důtkou.

Synové Otakara R. si však vedli vlastní dokumentaci. Alespoň tu obrazovou. Na fotografiích tak zaznamenali zranění i podlitiny, které vznikly na těle pacienta údajně po kurtování (snímky najdete uprostřed článku – pozn. red.).

Právníci, kteří zastupují vdovu po Otakarovi R., proto v ústavní stížnosti argumentují právem na život, osobní svobodu, zdraví i právem pacienta nebýt mučen. Odkazují se při tom na Listinu základních práv a svobod, Evropskou úmluvu o lidských právech i Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením.

Kurtování podle zákona:

§ 39 Zákon o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách)

  • (1) K omezení volného pohybu pacienta při poskytování zdravotních služeb lze použít

b) omezení pacienta v pohybu ochrannými pásy nebo kurty,

  • (2) Omezovací prostředky lze použít

a) pouze tehdy, je-li účelem jejich použití odvrácení bezprostředního ohrožení života, zdraví nebo bezpečnosti pacienta nebo jiných osob, a

b) pouze po dobu, po kterou trvají důvody jejich použití podle písmene a).

„Důkaznou situaci, co se týká použití omezovacích prostředků, ztěžuje fakt, že informace použití kurtů jsou ve zdravotnické dokumentaci kusé, a ne vždy čitelné. Pokud pak jediný závěr, který z toho policie vyvede je, že zemřelý nebyl kurtován po celou dobu, a tudíž se nejednalo o špatné zacházení, jedná se zjevně o nepochopení právní ochrany před krutým, nelidským a ponižujícím zacházením,“ píše v dokumentu zaslaném Ústavnímu soudu právnička Zuzana Candigliota. Zdravotnická dokumentace přitom měla být po smrti jedním z nejdůležitějších důkazů.

Policie však celou věc odložila. „Dle názoru znalce nelze konstatovat příčinnou souvislost úmrtí s poskytováním lékařské péče a úmrtí nebylo možné předejít nebo mu zabránit,“ uvedl k případu mluvčí jihomoravské policie Pavel Šváb. „Ze zdravotní dokumentace mimo jiné vyplývá, že byl poškozený téměř denně sledován lékaři, sestry průběžně hlásily změny zdravotního stavu, eventuálně potíže,“ předčítal mluvčí z policejního spisu dále s tím, že lékaři podle názoru znalce při ošetřování poškozeného postupovali v souladu s nejnovějšími poznatky lékařské vědy.

Půl milionu za upevnění k lůžku

Za kurtování Psychiatrická nemocnice Brno nicméně už jednou zaplatila. Před skoro třemi lety Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku rozhodl o tom, že český stát má vyplatit půl milionu korun Lukáši Burešovi z Brna za to, že ho lékaři na deset hodin připoutali k lůžku.

Do léčebny se tehdy dvaadvacetiletý mladík dostal v únoru 2007 po předávkování uklidňujícím lékem, který mu předepsali psychiatři v Itálii. Pod vlivem medikamentů vyšel z bytu na ulici bez kalhot. Na sobě měl pouze svetr. Policejní hlídka ho tehdy převezla do psychiatrické léčebny. Lékaři se domníval, že je pod vlivem drog, a proto jej umístili na záchytku. Po desetihodinovém připoutání k lůžku utrpěl prý zranění na rukou i krku, které způsobily profesionálnímu violoncellistovi údajně trvalé následky.

Server Lidovky.cz také v červenci loňské roku upozornil na výzvu právníků z neziskové organizace Liga lidských práv. Ti exkluzivně nasbírali příběhy lidí, kteří prošli psychiatrickými zařízeními a popsali svoje negativní zkušenosti. Jedním z nich byl například i Radek Deák, který se poprvé začal léčit již v roce 1999. Od té doby prošel celkem šesti léčebnami v Česku.

„Jednoho dne jsem byl neklidný, tak mne personál přikurtoval na lůžko. Horší bylo, že mne navíc přepásali přes hrudník nějakou dekou či prostěradlem tak silně, že jsem se začal dusit. Personál ihned odešel a vůbec je nezajímalo a možná ani neměli potuchy, že bojuji o život,“ popsal mimo jiné.

Možné protiprávní jednání v léčebnách navíc řeší pravidelně i policisté. Jen v roce 2015 evidovalo policejní prezidium čtyři případy šetření úmyslného ublížení na zdraví, dvaatřicetkrát potom vyšetřovali ublížení z nedbalosti.

„Je třeba upozornit, že ze statistik nelze rozpoznat, zda se jednalo o trestnou činnost mezi pacienty nebo pacientem a zaměstnancem zařízení. Obětí byl každopádně vždy pacient,“ uvedla tehdy pro server Lidovky.cz mluvčí policejního prezidia Ivana Nguyenová. V roce 2014 byla čísla ještě vyšší. Prezidium za dvanáct měsíců šetřilo celkem 53 případů.

  • 25Diskuse


Šárka Kabátová

Autor

Šárka Kabátovásarka.kabatova@lidovky.czČlánky


REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Najdete na Lidovky.cz