Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

SLÁDEK: Pohřbí Italové euro? Nedělní referendum o ústavní reformě může otřást U

Svět

  19:00
ŘÍM - Voliči v Itálii vyrazí v neděli k urnám, aby se vyjádřili k plánovaným změnám ústavy. Ostře sledované referendum rozhodne o reformách zkostnatělého parlamentu. Ozvěny přitom pocítí celá eurozóna.

Evropská unie. Ilustrační foto. foto: Reuters

Jde o hodně. V případě schválení návrhu by senát ztratil možnost svrhnout vládu a také by přišel o značnou část vlivu na blokování přijímaných klíčových zákonů. Poslední průzkumy agentury Eumetra ale naznačily, že Italové jsou spíše odhodláni návrhy odmítnout.

To by bylo opravdu zlé. Italský premiér Matteo Renzi totiž pohrozil, že podá demisi, pokud v nedělním lidovém hlasování neuspěje. Prohlásil, že na své židli nelpí. Chce stát v čele vlády jen tehdy, pokud bude mít šanci uvést v život své razantní ekonomické reformy.

Italský premiér Matteo Renzi.
Premiér Itálie Matteo Renzi na summitu eurozóny

Jedenačtyřicetiletý Renzi, levicový premiér s liberálním programem, slib podle všeho dodrží. Mnoho lidí se tedy ptá, proč si vlastně takto dobrovolně zkomplikoval situaci?

Jednoduše neměl jinou volbu. Nabízí se srovnání s červnovým referendem o brexitu. Expremiér David Cameron rovněž svázal svůj osud s výsledkem hlasování. Okolnosti jej k brzkému vypsání referenda nenutily. Cítil sice tlak odpůrců Bruselu, mohl však ještě počkat. Byl si jistý, že uspěje, proto do souboje dobrovolně šel. Podcenil přitom protiunijní nálady Britů.

Bez alternativy

Summit o migraci. Merkelová pochválila visegrádskou čtyřku. Renzi je naštvaný

S Renzim je to jiné. Pro něj se stalo referendum nevyhnutelnou nutností, protože beze změn v ústavě, o které v hlasování usiluje, by se jeho vládnutí stalo dokonale bezzubým. Za současného stavu, kdy parlament je schopen blokovat jeho návrhy, není schopen prosadit z reformní agendy naprosto nic. Změna ústavy proto pro něj nemá alternativu. Do boje s nejistým výsledkem se musel pustit v každém případě.

Země naléhavě potřebuje strukturální reformy. Malátná italská ekonomika přešlapuje na místě. Země se řadí spolu s Řeckem k nejzadluženějším zemím eurozóny. Konkurenceschopnost uvadá. A bankovní sektor zabředl do bažin špatných úvěrů, ze kterých musí churavé instituce, jako je třeba třetí největší ústav v zemi Banca Monte dei Paschi, sanovat stát. Další peníze musí přijít na jejich účty už v následujících měsících. Banky potřebují podle listu Corriere della Sera 20 miliard eur, aby pokryly ztráty ze špatných úvěrů.

Přísná rozpočtová disciplína diktovaná Bruselem přitom zužuje vládě manévrovací prostor.

Pokud Renzi neuspěje, nezatřese to jen Itálií. Komentátor turínského deníku La Stampa soudí, že nedělní hlasování by mohlo v důsledcích až pohřbít společnou evropskou měnu. Také další pozorovatelé se shodují, že na Apeninském poloostrově se může odehrát příští velká evropská krize. List The Wall Street Journal k tomu napsal, že v churavé Itálii mohou propuknout sociální nepokoje, které se hrozí přelít do dalších zemí chřadnoucího jižního křídla eurozóny. Jsou takové obavy oprávněné?

Zdá se, že ano. Odpůrci ústavních změn vedli podle průzkumů až o dvanáct procentních bodů. Porážka by nikoho nepřekvapila. Následná Renziho demise by vedla podle všeho k sestavení kabinetu technokratů, který by po nějaký čas spravoval zemi. Nástupcem Renziho by se mohl stát ministr hospodářství a financí Pier Carlo Padoan. Reformy by se každopádně odložily na neurčito. V následujících volbách by bylo podle průzkumů velkým favoritem Hnutí pěti hvězd obtížně čitelného populisty Beppeho Grilla, původní profesí herce a humoristy. Chuť Italů vytrestat politické elity je totiž značná.

Možná další nečekaná turbulence

Trump chce za pálení americké vlajky posílat do vězení. Podle ústavy se to smí

Italské referendum se tak může zařadit do seznamu nečekaných turbulencí, ve kterých voliči odmítají zavedené mainstreamové strany a politiky. Následovalo by červnový brexit a listopadové Trumpovo vítězství ve Spojených státech. A povzbudilo by kritiky tradičních partají v dalších volbách, které Evropu čekají: souběžně volí Rakušané prezidenta, nemalé šance má kandidát Svobodných Norbert Hofer. V polovině března hlasují Nizozemci, tamním favoritem je nesmiřitelný kritik islámu Geert Wilders. A následné dvojí francouzské volby, prezidentské a parlamentní, se točí okolo osoby Marine Le Penové a její Národní fronty, která je rovněž vnímána jako formace revoltující proti zavedeným partajím. Tyto potenciální politické přemety by se úzce promítly do kondice evropských ekonomik.

Brexit zavře dveře i českým studentům. Budou muset platit mezinárodní školné

Brexit i americké volby ukázaly, že důvěra investorů se překvapivě rychle může zotavit, černé ekonomické scénáře se nenaplnily. Italské hlasování by ovšem mohlo napáchat větší škody. Analytici čekají silné otřesy. S blížícím se referendem nyní výrazně roste rozpětí mezi italskými a německými desetiletými dluhopisy, což je klíčový ukazatel nákladů pro splácení italských dluhů.

A může být hůř. Ekonomové se obávají, že pod taktovkou nevyzpytatelného Beppeho Grilla by se třetí největší ekonomika eurozóny dál propadala ke dnu, tak jako už celá poslední dvě desetiletí. S neblahými důsledky na celou zónu společné měny.