Policie případ v minulosti dvakrát odložila. Malinová sdělila, že při kontrole, kterou Vesecká nařídila loni v prosinci, se zjistilo, že rozhodnutí o odložení případu bylo nezákonné a předčasné. Nejvyšší státní zástupkyně tak podle mluvčí nařídila rozsáhlé doplnění dokazování.
"Šetřením provedeným doposud nebylo vyvráceno, že k trestnému jednání mohlo dojít. Dosavadní prověřování bylo zaměřeno pouze na dílčí část jednání zakládajícího podezření z trestného činu a nebyly ani dostatečně využity možnosti vyplývající z mezinárodní justiční spolupráce," uvedla Malinová.
Ministr vnitra Martin Pecina v únoru uvedl, že je skeptický k tomu, že policie kauzu vyšetří. Při prvním šetření, které bylo zahájeno v roce 2002, policie kauzu odložila. Trestný čin se podle tehdejších závěrů detektivů stal, nenašel se ale viník. Podruhé se policisté začali případem zabývat v roce 2007, loni na podzim jej ale opět odložili. Státní zástupkyně o to podle Peciny žádala rok.
Nechtěné gripeny
Smlouvu o nákupu gripenů schválil v dubnu 2002 tehdejší kabinet premiéra Miloše Zemana (ČSSD). Celkový rozpočet na pořízení letounů byl tehdy vyčíslen na 60,2 miliardy korun.
Návrh financování však nezískal podporu parlamentu. Po povodních v létě 2002 nová vláda ministerského předsedy Vladimíra Špidly (ČSSD) od záměru nakoupit stíhačky definitivně upustila, protože peníze byly potřeba jinde.
Česko ale nakonec gripeny do výzbroje armády zařadilo: na deset let si od Švédska za zhruba 20 miliard korun pronajalo 14 strojů. Smlouvu o pronájmu podepsali zástupci armády v roce 2004. Do Česka gripeny doputovaly v roce 2005 a nahradily zastaralé ruské stroje MiG-21.
O korupci informovali v zahraničíS informacemi o podplácení při uzavírání smlouvy na stíhačky Jas-39 Gripen s Českem přišla v únoru 2007 švédská televize. Padla tehdy zmínka o tom, že by do korupční aféry mohl být zapleten rakouský obchodník Alfons Mensdorff-Pouilly. V 90. letech působil v Česku jako poradce společnosti BAE Systems. Tehdy se prý pokoušel o kontakt se zástupci někdejší české vlády, kteří měli rozhodování o nákupu letounů na starosti. Britská policie jej kvůli korupci stíhala, společnost BAE Systems se ale dohodla s americkými a britskými úřady na pokutách výměnou za to, že vyšetřování údajné korupce skončí. Zaplatila v přepočtu asi 8,5 miliardy korun. Případ údajných korupčních aktivit zbrojního koncernu BAE Systems se ale znovu dostane před britské soudy. Dvě britské neziskové organizace totiž koncem února podaly u londýnského soudu žádost o přezkoumání mimosoudní dohody, kterou britský protikorupční úřad SFO uzavřel s BAE Systems. |
