Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

Reorganizace byl způsob, jak se zbavit Šlachty, tvrdí bývalý elitní důstojník Almer

Česko

  18:30
PRAHA - „Některé příslušníky klientelistické sítě policie nechytila. A teď jde o to, aby se tak ani nestalo. K tomu podle mě sloužila policejní reorganizace,“ říká v rozhovoru pro LN bývalý elitní důstojník Tomáš Almer.

Tomáš Almer foto:  David Neff, MAFRA

Poté, co třináct let šéfoval odposlechům, loni zakotvil v úřadu ombudsmana ministra vnitra. Ale jen nakrátko. Veřejně se zastal Roberta Šlachty, a dostal vyhazov. Zároveň skončila i kancelář ombudsmana. Její agendu mají převzít Policejní prezidium a hasičský sbor.

Policejní reorganizace nebyla sabotáž, žalobci odložili oznámení na Chovance

Ve velmi otevřeném rozhovoru pro LN popsal, co tomu předcházelo. Ještě před nástupem na vnitro se totiž veřejně pozastavil nad policejní reorganizací, při níž skončil v čele protimafiánské jednotky Robert Šlachta. Nejdříve kancelář ombudsmanky Blanky Besserové vystěhovali z budovy, v níž sídlí ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD), který reorganizaci posvětil. A následovaly nepříjemné pohovory s vedoucími pracovníky ministerstva. Od ledna už kancelář ombudsmanky neexistuje.

„Sice se to bude špatně dokazovat, ale kdyby se mě nepotřebovali zbavit, kancelář ombudsmana by nerušili. Vadil jsem tím, že jsem nesmírně loajální k tomuto státu, ale jeho establishment mě nezajímá,“ řekl LN Almer, který třináct let seděl na citlivém postu šéfa policejních odposlechů.

TOMÁŠ ALMER (61)

  • Vystudoval pražskou Vysokou školu zemědělskou.
  • Za komunismu pracoval jako technik v Pražských silničních a vodohospodářských stavbách.
  • V roce 1991 změnil profesní dráhu a nastoupil k policii. O tři roky později v éře ministra vnitra Jana Rumla už byl ve funkci náměstka policejního prezidenta pro koordinaci a řízení.
  • Následně pět let vedl Útvar operativní dokumentace služby kriminální policie.
  • Mezi roky 2001 až 2012 byl ředitelem Útvaru zvláštních činností (ÚZČ), který má na starosti nasazování odposlechů a sledování lidí.
  • Patří díky tomu mezi nejutajenější části policie. Přežil v ní i během ministrování Stanislava Grosse.
  • Po odchodu od policie v roce 2013 pracoval dva roky v soukromé sféře. Loni v létě uspěl ve výběrovém řízení a od srpna pracoval coby úředník v Kanceláři ombudsmana ministra vnitra, která řeší stížnosti policistů a hasičů. Letos 2. ledna byl ve zkušební době z pozice propuštěn.

Tomáš Almer

CO ŘEKL ALMER LONI K POLICEJNÍ REORGANIZACI?

  • „Je zajímavé, jak veliká shoda panuje takříkajíc napříč politickým spektrem, ale i tím podnikatelsko-lobbistickým, že není možné, aby si nějaký Šlachta dělal, co chce.“
  • „Šlachta není žádný blázen, stejně jako není blázen šéf ostravské expozitury ÚOOZ Komárek. Policejní prezident Tuhý Šlachtu chválí, ale dokáže ho propustit během čtvrthodiny. Tam se musí odehrávat něco, co neumím pojmenovat, ale nebude to tak, že někdo vzal Šlachtovi hračku a on ji teď ve vzteku po něm hází zpátky.“

Zdroj: HN, 4. 7. 2016

Na sadu otázek, které se týkají okolností Almerova odchodu, ministerstvo vnitra neodpovědělo. „Spojujete dohromady věci, které spolu nesouvisí. Nebudeme se vůbec vyjadřovat k drbům a interpretacím údajných rozhovorů mezi zaměstnanci,“ uvedla Lucie Nováková, ředitelka tiskového odboru, v obecném prohlášení. Zrušení kanceláře ombudsmana obhajovala snahou o vyšší efektivitu. S Almerovým odchodem ve zkušební době to prý nesouvisí.

Bývalý plukovník Almer ale spatřuje ještě vážnější problém v samotném srdci policie: „Policejního prezidenta Tomáše Tuhého považuji za typický příklad příslušníka klientelistické vrstvy. V ní jsou bohatí, a to jak ti, kdo si peníze vydělali, tak ti, kdo je trochu ukradli. Proto v ní musejí mít své politiky a nějaké ty policajty,“ řekl v rozhovoru pro LN Almer.

LN: Bylo podle vás potřeba slučovat protimafiánskou a protikorupční policii?
Určitě to potřeba nebylo. A už vůbec nebylo potřeba provést to tímto způsobem. Jenže to byl zase bezpečný způsob, jak se zbavit Šlachty. Šlo o to, velmi rychle nastolit pořádky, které policajty dostanou do škatulek, ve kterých je klientelisté potřebují mít.

LN: Jak to myslíte?
No že se policisté nejprve půjdou zeptat vrchnosti, kde je právo, než začnou něco dělat. Policisty, kteří čtou trestní zákon a kteří když zjistí, že v něčem spatřují skutkovou podstatu trestného činu, do toho jdou a nezajímá je, co si o tom myslí nadřízení, nepotřebují.

LN: Mluvíte o klientelismu v policii. O co v něm jde?
Klientelisté mají za cíl vygenerovat prachy pro členy této kasty. Některé příslušníky klientelistické sítě ještě policie nechytila. A teď jde o to, aby se tak ani nestalo. K tomu podle mě reorganizace sloužila.

LN: Exministr vnitra Martin Pecina, ale i další lidé tvrdí, že se o policejní reorganizaci mluvilo dlouho...
O reorganizaci se přemýšlí dlouho. Ještě v době federace vznikla Služba na ochranu ekonomických zájmů, která měla na starosti ekonomiku a korupci. To byl zárodek Služby pro odhalování korupce alias SPOK a pozdějšího Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality alias ÚOKFK. Jenže vedle toho vznikl Kubiceho ÚOOZ. Nejlepší by asi bylo bývalo spojit to hned tehdy. Byl bych strašně nerad, aby to vypadalo, že na SPOK a ÚOKFK pracovali jenom šmejdi, určitě tam byli i slušní policisté, ale dařilo se tam pohřbívat věci, které vyplouvaly na povrch. To byl případ Mostecké uhelné, ale i dalších kauz. Případy se tam prostě ve větší míře odkládaly.

LN: Jak to souvisí s reorganizací?
Začal jsem o tom mluvit kvůli tomu, že lidé, kteří dělali na ÚOOZ, občas potřebovali spolupráci s protikorupční jednotkou. Čas od času narazili. V lepším případě jim nepomohli, v horším to někdo vykecal. Nebylo to ale nikdy ve stadiu, že by se na někoho dalo ukázat a dotyčný by se zavřel. K tomu nutno dodat, že policejní inspekce nebyla vždy obsazena nejdůvěryhodnějšími důstojníky. Obracet se na ni bylo tak trošku zbytečné. V té době začala i řevnivost mezi ÚOOZ a ÚOKFK.

LN: Jak postupovali žalobci?
Na to nelze jednoznačně odpovědět, i státní zástupci jsou přece různí. Ale povedlo se jim prolomit nezdravý princip věcné příslušnosti. Trochu to zjednoduším. Když ÚOOZ dělá na terorismu a jeho lidé při tom zakopnou o finanční machinace, není to důvod, aby věc předávali nebo žádali o spolupráci ÚOKFK. Státní zástupci přišli s tím, že věcná příslušnost neznamená automatické rozdělování případů mezi ÚOOZ a protikorupční policií. ÚOOZ v tu chvíli začal být soběstačný, což se ale klientelistické skupině nehodilo.

Autor: