"Já prostě nechci hlasovat ani pro Komorowského, ani pro Kaczynského. A dávat hlas dalším kandidátům, kteří nemají absolutně šanci se dostat do druhého kola, jaký to má smysl," říká osmadvacetiletý Piotr, který se svojí dívkou místo voleb raději zvolil procházku po varšavském Starém městě.
"Komorowski měl tak nudnou kampaň a říkal takové nesmysly, že si prostě můj hlas nezasloužil," přidává se o rok mladší Agnieszka, která ještě studuje na právech. "A Kaczynského prostě nemůžu volit, to co tady s bratrem předváděli, bylo něco strašného," dodává.
Na otázku, co bude, pokud dojde za dva týdny na druhé kolo voleb, v němž se už bude rozhodovat mezi Komorowským a Kaczynským oba shodně pokyvují, že to už hlasovat půjdou. "Přece tu nemůžeme mít po pěti letech Lecha, dalších pět let Jaroslawa, který je ještě mnohem horší," říkají jako typičtí mladí Varšavané, mezi nimiž neměli Kaczynští nikdy moc příznivců."Tedy pokud nebudeme v Egyptě," dodávají s úsměvem na závěr.
Kampaň bez jiskry
Podobně jako Agiezka a Piotr uvažovala většina Poláků a tak volební místnosti zely ještě větší prázdnotou, než obvykle. Mohla za to také velice nudná, nezajímavá kampaň, která postrádala jakoukoli jiskru, nebo překvapivý moment a která jakoby stále byla ve stínu tragedie ve Smolensku, kde v dubnu zahynul prezidenský pár Kaczynských a velká část polských politických elit.
"I já jsem rozpačitý z Komorowského kampaně," přiznal v rozhovoru pro Gazetu Wyborczu první polský nekomunistický premiér Tadeusz Mazowiecki, který je členem čestného volebního výboru Komorowského. "Byla to velice neobvyklá, mělká, byla velice málo o programech kandidátů, a byla velice ostražitá," říká sociolog Edmund Wnuk-Lipinski. "A to hlavně proto, že se odehrála ve stínu tragedie ve Smolensku a bylo v ní možné velice lehce udělat fatální špatný krok," dodává Wnuk-Lipinski.
Ve stínu povodní
Vedle nudné kampaně a čekání voličů na druhé rozhodující kolo, tu byl ještě jeden důležitý důvod slabé voličské účasti a tou byly katastrofální povodně, které ještě před týdnem pustošily velkou část Polska. Včera se sice i ve většině zaplavených oblastí, kde voda zničila majetek podle odhadů až čtyřiceti tisícům rodin, normálně volilo, ale mnoho lidí nepřišlo.
Bylo tomu tak i ve vsi Wilkow u Visly, která se pod vodou v minulých týdnech ocitla hned dvakrát a kde ještě stále stojí voda. "Lidé tu byli zvyklí jít hlasovat hned po nedělní mši. Včera ale žádná nebyla. Kostel je totiž zatopený. K volbám přišlo jen pár lidí. Není se čemu divit," hlásila ze vsi, která se stala symbolem letošních povodní, reportérka rádia Zet.
