Pomalými krůčky se polští a ruští vyšetřovatelé dobírají příčin pádu polského vládního letadla. Rusové stále spekulují o tom, že nehodu mohla zavinit jazyková bariéra v komunikaci mezi posádkou a letištěm ve Smolensku. Poláci se tomuto tvrzení brání.
Čtěte také: |
"Šéf letového provozu varoval před nevhodným počasím k přistání, ale posádka v něm přesto pokračovala bez povolení," řekl včera ruskému listu Komsomolskaja pravda Anatolij Muravjev, jeden z navigátorů smolenského letiště, který sledoval přistání letounu Tu-154. "Řídící věž jim třikrát nařídila, aby letištěm pouze proletěli. Když posádka neposlouchala, dispečeři mohli pouze pokračovat v navigaci letadla," sdělil Muravjev a na vysvětlenou dodal: "Nemáme právo nařizovat civilním pilotům."
V rozporu s teoriemi, že letoun se o přistání pokusil celkem čtyřikrát, navigátor prohlásil, že letadlo udělalo přistávací manévr pouze jednou, načež se okamžitě zřítilo. Muravjev se v rozhovoru vyjádřil také k tomu, zda k havárii mohla přispět jazyková bariéra. "Nevylučuji to jako jeden z důvodů. Dispečer mluvil s posádkou rusky, zbývající (dispečeři) mu radili anglická slovíčka," prozradil.
Jeho tvrzení je však nepochopitelné ve srovnání s tím, co tvrdí blízcí přátelé a kolegové kapitána prezidentského stroje Arkadiusze Protasiuka. Ti polskému listu Gazeta Wyborcza řekli, že hovořil plynně rusky, a navíc nepřistával na smolenském letišti poprvé. Tři dny před nehodou sem vezl polského premiéra Donalda Tuska, a žádné problémy s komunikací nebyly.
Polští vyšetřovatelé oznámili, že během dneška, nejpozději zítřka by měl být hotov přepis informací z černých skříněk nalezených na místě neštěstí. "Nemůžeme zatím s úplnou jistotou říci, co je na nich zaznamenáno," uvedl včera Zbigniew Rzepa, člen polského vyšetřovacího týmu. Polská strana vůbec přistupuje k celé věci opatrněji. Tamní vláda oznámila, že bude o výsledcích vyšetřování nehody informovat výhradně prostřednictvím generální prokuratury, aby se zamezilo jakýmkoli spekulacím.
Identifikováno 64 obětí
To Rusové již v pondělí část obsahu černých skříněk prozradili. Záznamy údajně potvrzují, že posádka byla včas varována před špatným počasím na smolenském letišti a bylo jí doporučeno využít k přistání jinou destinaci. Zjistilo se také, že na palubě nedošlo k požáru ani výbuchu do doby, než se stroj střetl se zemí. Funkční byly i motory.
Následující dny bude pokračovat jak vyšetřování místa nehody, tak identifikace obětí. Zatím se podařilo určit totožnost 64 cestujících.
