"Mělo by se to lépe vyšetřit. Proč se nepovolí širší výzkum (holokaustu)?" provokoval nedávno íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád, když přišla řeč na vyvražďování Židů za druhé světové války.
Ahmadínežád se jmenoval původně Saburdžian, což je tradiční jméno íránských Židů z Aradanu. Právě tam se také íránský prezident narodil. Jeho rodiče si prý nechali změnit příjmení, když konvertovali k islámu. Tehdy byly dnes dvaapadesátiletému íránskému vůdci čtyři roky.
Jméno Saburdžian prý navíc figuruje na seznamu jmen vyhrazených pro íránské Židy, které sestavilo íránské ministerstvo vnitra. Podle listu někteří experti tvrdí, že nenávist íránského prezidenta k židovskému státu může být jistou kompenzací za Ahmadínežádovu minulost.
"Každá rodina, která konvertuje, získává novou identitu tím, že odsuzuje svou starou víru," uvedl Alí Núrízadí z Centra arabských a íránských studií. "Svými výroky se snaží setřást jakékoliv podezření ohledně svého spojení s Židy. Cítí se zranitelný v radikální šíitské společnosti," dodal.
Před třemi lety prezident v Teheránu otevřel mezinárodní výstavu kreseb a karikatur na téma holokaust. Řada "děl" zobrazovala Židy s groteskně dlouhými a zahnutými nosy nebo jako nacisty.
Letos v lednu se pak v Teheránu uskutečnila konference nazvaná "Holokaust? Utajovaná lež Západu". Ahmadínežád na její úvod prohlásil, že "sionisté chytili řadu politiků do pasti".
