První pracovní den v novém roce si Jana Klíchová, praktická lékařka z Prahy, uložila do příruční pokladničky první zhruba pětistovku vybranou od pacientů na regulačních poplatcích. O povinných třicet korun za běžné vyšetření se s nikým nemusela handrkovat.
Někteří lékaři se novinky zavedené od 1. ledna ministrem zdravotnictví Tomášem Julínkem obávali. Katastrofické vize šířilo zejména vedení jejich profesní komory. První zkušenosti však ukazují, že to byly obavy neopodstatněné.
Pacienti až na úplné výjimky platí za návštěvu ordinací i lékáren bez řečí. Odezvu nenalezly hlasy Svazu pacientů, který radil chodit k lékaři buď s pětitisícovými bankovkami, nebo naopak s hrstí padesátníků, ani signatářů výzvy k bojkotu poplatků.
„Žádné problémy nebyly, chodili samí slušní lidé. Žádné padesátihaléře, pětitisícovky, ani jiné šprýmy. Několik pacientů platilo pětistovkou nebo tisícikorunou, ale proto, že u sebe menší peníze opravdu neměli. Když nám drobné došly, nechali jsme si rozměnit,“ popsala Klíchová první zkušenosti.
Provoz ordinace nezdržovalo ani vypisování účtenek - nikdo je totiž nepožadoval. Na druhou stranu se ale ani neprojevil údajný regulační efekt poplatků. „Od rána jsme se se sestřičkou nezastavily,“ řekla lékařka.
Podobné zkušenosti nabrali i další lékaři. „Lidé jsou dobře informovaní. Vědí, že se poplatky začaly vybírat, nejsou s tím žádné problémy. A účtenky po nás také nechtějí,“ prohlásila dětská lékařka Jaroslava Chaloupková. Ani ona si ale nemyslí, že by několik desetikorun zaplacených v ordinaci či v lékárně mohlo nějak významněji redukovat výdaje za zdravotní péči.
Podle Ivany Kučerové, praktické lékařky z Prahy, se poplatkům věnuje až příliš velká mediální pozornost. Lékaře přitom trápí závažnější problémy. „Například stále chybějící dodatky smluv se zdravotními pojišťovnami na tento rok. Nevíme, kolik dostaneme zaplaceno. Ordinujeme vlastně jen z naší dobré vůle.“
Také pacienti českobudějovické nemocnice za první dva dny nezaznamenali s výběrem poplatků jediný incident. „Pouze snad v jednom případě neměl lékař na vrácení, když chtěl pacient platit velkou bankovkou. I to se vyřešilo na místě,“ uvedl mluvčí nemocnice Jan Dušek.
Nicméně například brněnská městská Nemocnice Milosrdných bratří už eviduje první dlužníky. „Zhruba desítka podroušených pacientů odmítla na Nový rok za ošetření zaplatit,“ řekl mluvčí nemocnice Pavel Gejdoš. Jakmile lidé ze silvestrovských oslav vystřízlivěli, problémy pominuly. „Někteří sice měli námitky, ale nakonec zaplatili všichni,“ řekl Gejdoš.
Mluvčí pražské FN Motol Eva Jurinová také nezaznamenala žádné větší potíže. „Pouze jeden otec se dotazoval, zda je správné, že má za vyšetření dítěte platit dvakrát.“
Podle mluvčího ministerstva zdravotnictví Tomáše Cikrta to v případě novoročního ošetření na pohotovosti správné nebylo. „Asi si pořádně nepřečetli zákon a náš metodický pokyn. Je tam jasně napsáno, že v běžné ordinační době zaplatí pacient 30 korun za každé ambulantní vyšetření, zatímco u pohotovosti zaplatí 90 korun jen jednou, i kdyby jej pak lékař poslal na nějaké dovyšetření jinam,“ řekl Cikrt. Případné neoprávněně vybrané poplatky by nemocnice měly vrátit.
Někteří lékaři se novinky zavedené od 1. ledna ministrem zdravotnictví Tomášem Julínkem obávali. Katastrofické vize šířilo zejména vedení jejich profesní komory. První zkušenosti však ukazují, že to byly obavy neopodstatněné.
Pacienti až na úplné výjimky platí za návštěvu ordinací i lékáren bez řečí. Odezvu nenalezly hlasy Svazu pacientů, který radil chodit k lékaři buď s pětitisícovými bankovkami, nebo naopak s hrstí padesátníků, ani signatářů výzvy k bojkotu poplatků.
„Žádné problémy nebyly, chodili samí slušní lidé. Žádné padesátihaléře, pětitisícovky, ani jiné šprýmy. Několik pacientů platilo pětistovkou nebo tisícikorunou, ale proto, že u sebe menší peníze opravdu neměli. Když nám drobné došly, nechali jsme si rozměnit,“ popsala Klíchová první zkušenosti.
Provoz ordinace nezdržovalo ani vypisování účtenek - nikdo je totiž nepožadoval. Na druhou stranu se ale ani neprojevil údajný regulační efekt poplatků. „Od rána jsme se se sestřičkou nezastavily,“ řekla lékařka.
Podobné zkušenosti nabrali i další lékaři. „Lidé jsou dobře informovaní. Vědí, že se poplatky začaly vybírat, nejsou s tím žádné problémy. A účtenky po nás také nechtějí,“ prohlásila dětská lékařka Jaroslava Chaloupková. Ani ona si ale nemyslí, že by několik desetikorun zaplacených v ordinaci či v lékárně mohlo nějak významněji redukovat výdaje za zdravotní péči.
Podle Ivany Kučerové, praktické lékařky z Prahy, se poplatkům věnuje až příliš velká mediální pozornost. Lékaře přitom trápí závažnější problémy. „Například stále chybějící dodatky smluv se zdravotními pojišťovnami na tento rok. Nevíme, kolik dostaneme zaplaceno. Ordinujeme vlastně jen z naší dobré vůle.“
Také pacienti českobudějovické nemocnice za první dva dny nezaznamenali s výběrem poplatků jediný incident. „Pouze snad v jednom případě neměl lékař na vrácení, když chtěl pacient platit velkou bankovkou. I to se vyřešilo na místě,“ uvedl mluvčí nemocnice Jan Dušek.
Nicméně například brněnská městská Nemocnice Milosrdných bratří už eviduje první dlužníky. „Zhruba desítka podroušených pacientů odmítla na Nový rok za ošetření zaplatit,“ řekl mluvčí nemocnice Pavel Gejdoš. Jakmile lidé ze silvestrovských oslav vystřízlivěli, problémy pominuly. „Někteří sice měli námitky, ale nakonec zaplatili všichni,“ řekl Gejdoš.
Mluvčí pražské FN Motol Eva Jurinová také nezaznamenala žádné větší potíže. „Pouze jeden otec se dotazoval, zda je správné, že má za vyšetření dítěte platit dvakrát.“
Podle mluvčího ministerstva zdravotnictví Tomáše Cikrta to v případě novoročního ošetření na pohotovosti správné nebylo. „Asi si pořádně nepřečetli zákon a náš metodický pokyn. Je tam jasně napsáno, že v běžné ordinační době zaplatí pacient 30 korun za každé ambulantní vyšetření, zatímco u pohotovosti zaplatí 90 korun jen jednou, i kdyby jej pak lékař poslal na nějaké dovyšetření jinam,“ řekl Cikrt. Případné neoprávněně vybrané poplatky by nemocnice měly vrátit.
