Je pondělí 11. listopadu večer a nad Brnem se při pohledu na Špilberk mísí krásné červánky s hutnou šedou mlhou. Pod růžovošedou oblohou sviští šaliny, auta i čoudící náklaďáky. Smog již zasáhl celé Česko, starosti s nedýchatelným ovzduším hlásí Pardubice, Praha i Ostrava. Ve večerních zprávách na České televizi si ostravský primátor Petr Kajnar postěžoval, že by nebylo od věci přesednout do elektromobilů...
Pár jich tu už skutečně jezdí. Od května se dva elektromobily Peugeot i0n prohánějí v Podkrkonoší. Jde o dvojici e-aut z projektu ČEZ Smart Region, který si vytipoval Vrchlabí jako „pokusnou“ oblast v zavádění chytrých sítí. Za volant usedají pracovníci správy Krkonošského národního parku (KRNAP); druhý elektromobil řídí vrchlabští úředníci. Třetí dostane region co nevidět, zkusmo už jezdil krajem i elektrobus značky SOR.
„Naše zkušenosti jsou dobré. Vždyť kdo jiný by měl jezdit ekologickým vozem než ochranáři. Testujeme, jak se chová na cestách nahoru a dolů. Nasazujeme ho většinou tehdy, když kolegové jezdí na různá jednání a řízení po Krkonoších,“ řekl Mladé frontě Dnes Radek Drahný z KRNAPu. Vůz garantuje na jedno nabití dojezd pouhých sto kilometrů, ale cena za ujetí takové vzdálenosti činí asi padesát až šedesát korun.
Od Číny až po Mladou Boleslav
Na „elektromobilitu“ spoléhá a předvídá jí budoucnost celý svět. Potenciální výhody jsou zřejmé: méně emisí i hluku, nezávislost na dovážené ropě, levnější provoz, rozjetý výzkum v oboru. Pracují na tom automobilky, energetické korporace, podporu zvažují vlády. Testovacích vozů, jejichž nevýhodou je dojezd maximálně 150 kilometrů, jezdí tisíce; jen taková Čína rozjela 25 pilotních projektů a oznámila, že do e-automobilismu vloží v přepočtu 250 miliard korun!
„V západní Evropě si energetické firmy testují trh už delší dobu,“ říká Roland Zsilinszky, expert z poradenské společnosti Roland Berger Strategy Consultants. A uvádí příklady: německá RWE buduje v Berlíně síť 500 dobíjecích stanic a do provozu vrhá stovku vozů. Italský Enel staví 400 stanic v Miláně, Pise a Římě, do provozu letos nasadí rovněž stovku elektromobilů. Francouzská EdF se podílí na velkorysém pařížském projektu Autolib, jenž počítá se stavbou 600 nabíječek a s pořízením čtyř tisíc vozů.
Momentálně přichází dle odborníků zlom. Zatímco dnes vyjde pořízení e-auta o čtvrtinu či pětinu dráž nežli běžného „benziňáku“, už v roce 2020 mají být auta na baterie naopak o desetinu levnější, předvídají analytici. Pomoci mají politici: daňovými úlevami, dotacemi na nákup vozů, slevami při parkování (v Londýně mají mít elektromobily volný a bezplatný vjezd do centra) nebo podporou „elektrizující“ infrastruktury. V roce 2025 by polovina prodaných osobních aut v Evropě již neměla jezdit na tekutá paliva, ale výhradně na elektřinu.
Hráčů v elektromobilitě přibývá. Velké ambice mají francouzské vozy Citroën C-Zero i Peugeot i0n (japonské Mitsubishi jej vyrábí jako i-MiEV), Nissan nachystal Leaf, Toyota spolu s Tesla Motors elektromobil RAV4 a rodí se i elektrické sporťáky či dodávky. Jedna z nich – Berlingo Electrique – nedávno ujela na jedno dobití 1000 kilometrů. A tuzemská Škoda spouští výrobu desítky testovacích prototypů Škoda Octavia Green E Line, jež jsou prvními škodovkami s čistě elektrickým pohonem.
Státní dotace nerozhoduje
Elektromobilová revoluce se rozjíždí spíše pozvolně. Výraznému třesku zatím příliš nepomáhají ani štědré dotace, jež některé země v EU vyplácejí. Například v Dánsku při nákupu elektromobilu zákazník může dostat podporu přes 20 tisíc eur, tedy půl milionu korun. Podle studie analytické společnosti JATO Dynamics se za první pololetí roku 2011 prodalo 5222 elektromobilů, což je oproti loňsku více než desetinásobný nárůst. Nejvíce elektromobily zaujaly zákazníky v Německu (1020), přestože tamní pobídky od státu dosahovaly v letošním srpnu jen 380 eur.
Naopak vláda stříbrné Francie (953 prodaných e-aut) nabízí za nákup odměnu až 5000 eur! „Rozpory v tabulce ukazují, že pořizovací cena má na rozhodnutí koupit si elektromobil malý vliv,“ uvádí Gareth Hession z JATO Dynamics. „Je zjevné, že trh s elektromobily čeká významný růst, nicméně zatím se nacházíme v jeho počátcích. Čím bude trh zralejší, tím bude vliv dotací růst, zvláště když se vyřeší dílčí problémy,“ dodává Hession.
Elektromobily pro privátní zákazníky za pololetí 2011
země: počet prodaných aut / státní dotace*
1. Německo: 1020 kusů / 380 eur
2. Francie: 953 / 5000 eur
3. Norsko: 850 / 17 524 eur
4. Velká Británie: 599 / 6400 eur
5. Rakousko: 347 / 2571 eur
6. Dánsko: 283 / 20 588 eur
7. Nizozemsko: 269 / 4936 eur
8. Španělsko: 122 / 6500 eur
9. Švédsko: 111 / 470 eur
10. Itálie: 103 / 1200 eur
11. Portugalsko: 93 / 9442 eur
12. Belgie: 85 / 10 907 eur
13. Česká republika: 43 / 271 eur
14. Irsko: 36 / 5000 eur
15. Rumunsko: 2 / 3700 eur
* počítá se maximální možná státní podpora
Pramen: průzkum JATO Dynamics
Česko připraveno stříbrně
Dnes v Česku jezdí asi 4,5 milionu osobních vozidel, jejichž průměrné stáří je 13,7 roku, přičemž více než 60 procent je starších deseti let. Například v sousedním Německu činí průměrné stáří vozového parku osm let. Zda a za jak dlouho se automobilový trh v Česku promění v elektromobilový, napověděla nedávno zveřejněná studie společnosti Roland Berger, kterou přikládáme i v PDF formátu.
Týká se vyspělosti a potenciálu trhů ve střední a východní Evropě a analyzuje osm zemí z oblasti. V celkové míře připravenosti na nástup e-aut vede Rakousko (lídr), druhé je Česko následované Polskem (rychlí pronásledovatelé), za nimiž už pokulhávají Rumuni, Maďaři, Slovinci a s větším odstupem i Slováci (pronásledovatelé), přičemž nejhorší vstupní podmínky má Chorvatsko (zaostávač). Index zahrnoval poptávku ve společnosti, technické možnosti, ale i potenciál geografického a legislativního prostředí.
V prvním Rakousku je asi 600 registrovaných vozidel, z nichž 370 jezdí v pilotních projektech a pěti regionech. V Česku je takových aut jen několik desítek. „ČR a Polsko mají poměrně vysokou společenskou objednávku po elektromobilitě, ale hlavním odlišujícím faktorem je omezená vládní podpora,“ uvádí studie Roland Berger, jež upozorňuje na nejasnou národní strategii v zavádění elektrického ježdění. To se velmi liší od záměru rakouského, jenž počítá se čtvrt milionem elektroautomobilů do roku 2020. Slovinci chtějí mít v roce 2030 plných 23 procent vozidel bez pohonných hmot.
Naopak výhodou ČR oproti sousedům je existence autoprůmyslu s vlastním vývojem: Škoda Auto, nákladní vozy Avia a autobusy SOV. Kromě Prahy je pokusným regionem již zmíněné Vrchlabí; dle říjnové studie je v ČR sto elektrovozů a asi 150 dobíjecích stanic, o které se starají čtyři distributoři energie – ČEZ, RWE, E.ON a PRE. „Aby se země stala lídrem, vláda musí vyvinout jasnou strategii, která pokryje jak ranou fázi, tak i legislativu,“ uvádí studie.
Čtyři fáze e-rozjezdu
Jedním z tuzemských projektů, který má projet cestu, je program FUTUR/E/MOTION. Loni v prosinci podepsaly automobilka Peugeot a Skupina ČEZ smlouvu o pilotním pokusu pro rozvoj elektromobility v Česku – výrobce má dodat auta i0n a energetický gigant dobíjecí stanice. „ČEZ se stane jednou z prvních společností v Evropě, jež bude mít ve vozovém parku elektrické vozy nové generace. Elektromobilita v ČR se brzy stane realitou,“ uvedl Ayoul Grouvel, ředitel divize elektrických vozů koncernu PSA Peugeot Citroën.
Podobný krok učinila už i německá energetická společnost RWE, jež se zapojila do projektu Praha elektromobilní s vozidly Citroën C-Zero. „Smyslem je prosadit na naše silnice automobily, které jsou ekologicky nezávadné a tiché. V RWE se koncentrujeme na rozvoj dobíjecí infrastruktury. V této oblasti e-mobility jsme dnes celosvětovým lídrem,“ uvedl v květnu generální ředitel RWE Transgas Martin Herrmann.
Podle studie společnosti Roland Berger by nástup elektromobility měl proběhnout následovně:
1. fáze (2010–2015): bude se získávat know-how v pilotních projektech, budou se definovat strategie, začne první sériová výroba a zvýší se povědomí veřejnosti;
2. fáze (2015–2020): rozšíří se infrastruktura, elektromobilita zaujme firemní uživate a trh projde standardizací v technologiích i legislativě;
3. fáze (2020–2025): přidají se soukromí zákazníci a objeví se nové generace vozů;
4. fáze(po roce 2025): z elektrojízdy se stane běžný byznys.
Jak uvádějí autoři studie: „Nejde už o to, zda se elektromobilita prosadí, ale kdy se tak stane.“
