Nina de Vriesová není prostitutka. Je sexuální asistentka; za peníze nabízí dotyky, profesionální něhu a možná i trochu lásky. Nabízí pohovory, rady, ale i něžnosti a masáže. Pohlavní styk, orální sex a líbání v nabídce nemá – to je pravidlo. Jejími klienty jsou lidé s těžkým fyzickým či psychickým hendikepem, senioři, většinou muži.
Jako Josef. Toho Nina v berlínském domě s pečovatelskou službou navštěvuje každých šest týdnů. „Ahoj, jmenuji se Nina a dnes tě budu masírovat,“ musí se padesátnice svému stálému zákazníkovi pokaždé představit. I přesto, že setkání s Ninou de Vriesovou patří k těm příjemným momentům Josefova života, její usměvavý obličej si nikdy nezapamatuje. Šedesátiletý muž trpí těžkou demencí.
Po krátkém uvítání budou v soukromí Josefova malého pokoje popíjet čaj, poslouchat muziku, povídat si, smát se. Nina bude Josefa masírovat, budou se objímat, sahat na sebe a nakonec bude mít Josef orgasmus.
Trendem je specializace
Výrazně stoupl počet zákazníků z domovů důchodců, ale i postižených
Pro sexuální pracovnice představují postižení a senioři zatím ještě relativně novou klientelu. To se ale ve světě rychle mění a nejstarší řemeslo se pozvolna začíná podobat jiným profesím. „Stejně jako v ostatních odvětvích hospodářství pozorujeme i u nás silný trend ke specializaci,“ tvrdí mluvčí německého svazu sexuálních služeb Stephanie Kleeová. Podle ní budou sex za peníze v budoucnosti žádat lidé, kteří v minulosti neměli s prostitucí nic společného. „Výrazně stoupl počet zákazníků z domovů důchodců, ale i postižených,“ vysvětluje Kleeová. Některé berlínské domy pro seniory údajně dokonce uvažují, že by zřídily speciální místnost pro intimní chvilky svých klientů.
Na potřebné zákazníky je již připraven například jeden z největších berlínských nočních podniků Artemis. „Plně vyhovuje invalidům. Pro vozíčkáře máme připravenou šatnu, toaletu i sprchy. A kdyby byla někdy potřeba pomoc, náš personál je vždy připraven,“ propaguje dům neřesti své přednosti.
Německé zdravotní pojišťovny postiženým lidem prodejnou náklonnost zatím ještě neproplácejí, v úředním jazyce Spolkové republiky ale alespoň již pro novou službu existuje název „Sexualassistenz“.
České snění
Někteří z klientů vykazovali sexuální aktivitu, která byla ostatním nepříjemná
V českých domovech důchodců si o sexuální asistenci mohou zatím nechat jen zdát. „Takový pojem z českého prostředí neznám. Nicméně u nás máme program Sexualita seniorů v Domově Sue Ryder,“ sdělila ČESKÉ POZICI vedoucí komunikace soukromého domova pro seniory Eliška Froschová Stehlíková. Program byl prý pro pražské zařízení vytvořen na míru a vyžádal si ho sám personál. „Velká část našich seniorů trpí stařeckou demencí nebo nějakou formou Alzheimerovy nemoci. Někteří z nich vykazovali sexuální aktivitu, která byla ostatním nepříjemná: jasně projevovali touhu po uspokojení, osahávali sestřičky, jiné klienty a podobně,“ objasňuje důvod vzniku speciálního školení Froschová Stehlíková.
Kurz, který vyvinula psychoterapeutka Martina Venglářová, je ale zaměřený výhradně na personál seniorského zařízení. Zabývá se sexuálními potřebami pod vlivem organických poruch ve stáří, problematickým chováním seniorů se sexuálním podtextem či nevhodnými projevy na veřejnosti a nabízí příklady řešení problémů v domovech a ústavech. Takový program určitě pomůže sestřičce vypořádat se s plácnutím po zadku, seniora však touhy po něžnosti nezbaví.
V takovém případě pomůže spíš manželská postel, kterou v Domově Sue Ryder nabízejí párům. „Intimitu seniorských párů kolegové z přímé péče samozřejmě plně respektují,“ zaručuje Froschová Stehlíková. A připouští, že by bylo teoreticky možné, aby si některý z klientů na pokoj objednal eskort servis. Mluvčí však podotkla, že o takovou službu zatím v domově nikdo zájem neprojevil.
V brněnském zařízení pro seniory Grand Residence si se sexualitou svých nájemníků hlavu nelámou vůbec. „Takové věci jsou naprosto v kompetenci našich klientů. Mají u nás vlastní byty a jejich návštěvy nekontrolujeme,“ podotkla ředitelka zařízení Hana Německá. Areál Grand Residence má i oddělení pro klienty trpící stařeckou demencí, ty už prý sexuální touhy ale přešly.
Demence uvolňuje chtíč
Opak je pravdou, jak alespoň tvrdí pionýrka sexuální asistence. Dle Holanďanky Niny de Vriesové právě lidé trpící nějakou formou demence dávají svůj sexuální chtíč velmi otevřeně najevo, protože nemoc vymývá z mozku veškeré zábrany. „To staví před nové problémy jak personál, tak i příbuzné,“ napsala De Vriesová v e-mailu ČESKÉ POZICI.
Nedávno se prý u De Vriesové ozvala zoufalá osmdesátiletá žena: od té doby, co u jejího muže vypukla demence, vyžaduje po ní každý večer sex. „Přitom ona kapitolu sexualita uzavřela již před mnoha lety. To ale jejího manžela samozřejmě vůbec nezajímá. U takových pacientů zcela selžou kontrolní mechanismy. Morálka tělesný chtíč nefiltruje, často je rovněž výrazně omezena schopnost se verbálně vyjadřovat, a pak dochází třeba k masturbaci na veřejnosti,“ tvrdí Nina de Vriesová, která dnes již po celé Evropě vychovává sexuální asistenty, jejichž návštěva dokáže takové chování výrazně redukovat.
Postižení? Takovou návštěvu jsme tady ještě neměli
To svede samozřejmě i hodinka strávená v již zmíněném berlínském Artemisu. Obdobná zařízení v České republice ale zatím neexistují. „Postižení? Takovou návštěvu jsme tady ještě neměli,“ prozradila dívka z pražského klubu K5 Relax. Ani žižkovský Sweet Paradise není zrovna rájem invalidů. Po dotazu na bezbariérový vstup hlas ve sluchátku varoval před točitými schody a doporučil sesterský podnik na Vinohradech, kde je schodů prý jen deset. V proslulém Lotosu sice mají vchody hned tři, vozíčkář by ale prý žádným neprojel.
No a sami můžete hádat, jak by na téma sexuální asistence reagovaly české zdravotní pojišťovny. Třeba napoví reakce viceprezidenta Svazu zdravotních pojišťoven Vladimíra Kothery – smích.
