Slovenská Poštová banka, kterou ovládá finanční skupina J&T, skupuje úvěry Spolku pro chemickou a hutní výrobu (Spolchemie) od českých bank. Jde o krátkodobé půjčky, které finanční instituce (Komerční banka, ČSOB, LBBW, Citibank, Raiffeisenbank a ČSOB) chemičce poskytly. Tento krok náramně připomíná někdejší situaci okolo Sazky, až na ten rozdíl, že Spolchemie funguje dobře a je zisková. Některé banky již úvěry prodaly, ostatní zatím vyčkávají. Poštová banka již údajně vykoupila zhruba 55 procent půjček, vyplývá z informací ČESKÉ POZICE.
Chemička je nejcennějším podnikem mateřské společnosti Via Chem Group, jejíž dluhopisy za stamiliony korun pořídila firma Key Investments z peněz městských částí Praha 6 a Praha 10. Záměr Poštové banky se Spolchemií zatím není známý, ale podle týdeníku Ekonom není vyloučeno, že jde o pokus podnik rychle vyvést z majetkové struktury Via Chem Group.
Případný převod majetku Spolchemie by nejvíc postihl věřitele Via Chem Group, tedy nejen právě městské části Praha 6 a Praha 10, ale i město Sokolov a další, jejichž lehkovážní politici se před několika lety vydali na nebezpečnou investiční stezku s Key Investments.
Angažuje se PPF?
Spolchemie, kterou prostřednictvím Via Chem Group většinově vlastní kontroverzní podnikatel Petr Sisák (v minulosti odsouzený za podvod), měla loni zisk 180 milionů korun. Jenže krátkodobé bankovní úvěry představovaly ke konci roku 2011 až 1,9 miliardy. O tom, s jakým diskontem úvěry Poštová banka kupuje, nejsou relevantní informace. Předseda dozorčí rady Spolchemie Martin Procházka nejdříve slíbil ČESKÉ POZICI rozhovor, jenže pak schůzku zrušil a odkázal nás na mluvčí společnosti.
Podle vysoce postaveného představitele finanční skupiny J&T jde o běžný úvěrový obchod„Mohu potvrdit, že Poštová banka je jedním z oficiálních bankovních věřitelů Spolku pro chemickou a hutní výrobu. V tuto chvíli probíhají jednání o dlouhodobé spolupráci a do jejich ukončení nebudeme žádné další podrobnosti zveřejňovat,“ sdělila ČESKÉ POZICI mluvčí Spolchemie Marie Logrová. Obdobně reagovala i centrála Poštové banky v Bratislavě. „Informace tykající se klientů banky, a tedy i to, na co se ptáte, jsou podle zákona předmětem bankovního tajemství. Rovněž se standardně nikdy dopředu nevyjadřujeme k obchodním záměrům či rozhodnutím banky, ale ani k případným spekulacím,“ sdělila mluvčí banky Eva Sagálová. Jeden z vysoce postavených představitelů finanční skupiny J&T ČESKÉ POZICI řekl, že jde o běžný úvěrový obchod.
Zdroje ČESKÉ POZICE však tvrdí, že skupování pohledávek je refinancované a řízené jinou finanční skupinou než J&T. Finančník Miroslav Babej-Kmec, který vede s Petrem Sisákem soudní spory o vlastnictví poloviny akcií firmy Via Chem Group, v týdeníku Ekonom prohlásil, že podle jeho informací se v celé transakci angažuje zřejmě i PPF. Na náš dotaz, zda tomu tak je, zdroj z J&T pouze zopakoval, že jde o úvěrový obchod Poštové banky, PPF v něm prý nejede.
Dvě možnosti
V polovině června 2012 se mají věřitelské banky sejít s dlužníkem a projednat nový splátkový plán. Spolchemie má smluvně zajištěné financování do konce června, pohledávky bank nejsou v prodlení. Navzdory tomu se Babej-Kmec domnívá, že skupování úvěrů je předzvěstí vyvedení Spolchemie ze struktury mateřské společnosti. Podnikatel tvrdí, že PPF v této transakci zastupuje finančník Karel Pražák. „Dostal jsem informaci, že od začátku letošního roku vyjednává Pražák s bankami o odkupu jejich pohledávek vůči Spolchemii,“ říká Babej-Kmec. Pražákovo vyjádření se ČESKÉ POZICI nepodařilo získat.
Jak by se vyvedení chemičky mohlo teoreticky odehrát? Pokud tento záměr vůbec existuje, cesty k tomuto cíli jsou dvě:
- První variantou je exekuce vedená Poštovou bankou a dalšími bankami, které se přidají. V tomto případě by ale akcionářům Spolchemie, zejména Sisákovi, nic nezbylo.
- Druhou možností je rychlé insolvenční řízení podpořené strategickým investorem, který by si podnik do ukončení řízení bleskově pronajal, aby podnik nebyl poškozen, a přitom si Sisák a spol. přišli finančně na své. Podnik by prodával insolvenční správce, kterého sice ustanoví soud, ale věřitelský výbor ho může kdykoli nechat odvolat a navrhnout si svého člověka.
Takže pokud Poštová banka ovládne věřitelský výbor, může rozhodovat o prodeji Spolchemie a zadat parametry soutěže insolvenčnímu správci. Může se snažit o prodej mimo dražbu, čehož by mohla dosáhnout, pokud ovládne řízení. Výsledkem může být, že se chemička prodá řízeně určitému zájemci, který ovšem zaplatí jen takovou částku, na jaké se strany dohodnou. „Zájemce zaplatí cenu, která pokryje pohledávky, takže Poštová banka bude na svém. A pokud koupila úvěry s diskontem, tak bude v zisku. Chemička zůstane očištěná od závazků, bez akcionářských problémů,“ tvrdí Babej-Kmec.
Pomoc Sisákovi
Pravdou je, že Poštová banka letos Sisákovi již jednou pomohla. Když v lednu Via Chem Group na Slovensku kupoval z konkurzu Novácké chemické závody za 2,2 milionu eur, pro kupce Sisáka jako věřitel hlasovala. Navíc podle Babej-Kmece J&T v minulosti financovala nástupnické firmy po Setuze, kterou firma Via Chem Group vlastnila podobně jako Spolchemii. Šlo o speciální transakce, které nakonec vedly k vyvedení majetku ze společnosti STZ do Lisovny Ústí nad Labem.
Sama chemička spekulaci o svém možném vyvedení ze struktur Via Chem Group odmítáSpekulaci o možném vyvedení Spolchemie ze struktur Via Chem Group sama chemička kategoricky odmítá. „Zaznamenali jsme lživé a spekulativní mediální ohlasy ve smyslu možné insolvence firmy. Musím důrazně konstatovat, že akciové společnosti Spolek pro chemickou a hutní výrobu (Spolchemie) ani v teoretické rovině nehrozí insolvenční řízení. Společnost nesplňuje ani jednu z podmínek k jeho zahájení. Toto tvrzení je možné doložit auditovanými výsledky za rok 2011, které jsou veřejně dostupné a které jednoznačně prokazují finanční stabilitu a schopnost společnosti vytvářet zisk. Společnost rovněž řádně splácí své závazky a jen loni bankám splatila 420 milionů korun,“ sdělila ČESKÉ POZICI mluvčí Spolchemie Logrová.
Pokud by se přesto uskutečnil prodej Spolchemie z insolvence nebo jiným způsobem, bude podle Babej-Kmece jedinou možností dalšího postupu arbitráž proti českému státu, který nebyl schopný ochránit zahraniční investici.
Praha 6 i 10 byly varovány
Společnost Via Chem Group je známá z kauzy firmy Key Investments. Ta za peníze městských částí Praha 6 a Praha 10 nakoupila do portfolia neobchodované dluhopisy Via Chem Group za několik set milionů korun. Na Via Chem Group podala koncem loňského roku zahraniční společnost Calpit Consultants Corp., která patří Babej-Kmecovi, žalobu na nucenou likvidaci soudem pro nedodržování základních povinností společnosti. Jde o nesvolávání výročních valných hromad, neschvalování účetních výkazů, neuznávání návrhů akcionáře s polovičním podílem na akciovém kapitálu a hlasovacích právech, vyvádění majetku bez souhlasu valné hromady a podobně.
Pokud by se naplnila věštba finančníka Babej-Kmece, držitelům dluhopisů společnosti Via Chem Group, které jsou splatné na podzim 2013, hrozí, že investice do těchto cenných papírů mohou zcela odepsatO skupování úvěrů Spolchemie a o hrozbě vyvedení chemičky ze struktur firmy Via Chem Group byli podle zjištění ČESKÉ POZICE včas informováni koaliční i opoziční zastupitelé Prahy 6 a Prahy 10. Pokud by se naplnila věštba finančníka Babej-Kmece, držitelům dluhopisů společnosti Via Chem Group, které jsou splatné na podzim roku 2013, hrozí, že investice do těchto cenných papírů mohou zcela odepsat. Doufejme, že starostka Prahy 6 Marie Kousalíková (ODS) i starosta Prahy 10 Milan Richter (ODS) mají v této záležitosti kvalifikované právní poradce.
Spolchemie je české veřejnosti známá i z kauzy poslance Věcí veřejných Michala Babáka. Finanční čaroděj strany Víta Bárty loni vysvětloval, že peníze, které daroval Věcem veřejným poté, co si je sám vypůjčil, získá tak, že prodá akcie či opce na akcie auditorské firmy Bene Factum, která audituje právě Spolchemii. Bene Factum ale dodnes patří podnikatelům Petru Šrámkovi a Miloši Havránkovi.
Svůj podíl v této firmě Babák kvantifikoval na 15 procent. Vysvětloval, že tyto akcie či opce získal tím, že pomohl firmě Bene Factum k lukrativní klientele, a její hodnota proto významně vzrostla. Výnos z prodeje opcí odhadoval na 38 milionů korun.
Poslanec Babák si loni vydělal třináct milionů korun. Za prodej opce na akcie auditorské společnosti Bene Factum zaplatil daň 1,5 milionu. Babák však dodnes odmítá vysvětlit, jak se k milionům prostřednictvím auditorské firmy Bene Factum dostal. Nelze vyloučit, zda nešlo o odměnu za to, že získal pro Bene Factum klienty jako například Spolchemii.
