Před pár týdny mi volal jeden dobrý známý a povídá: „Chceš na vlastní oči vidět, čeho jsou pro peníze schopni advokáti? Tak si zajeď k soudu a uvidíš.“ Nedalo mi to a k soudu jsem se skutečně vypravil. A nestačil se divit... Ale popořádku.
Celý příběh se týká jednoho zemědělského družstva, jehož jméno není podstatné. Vedle klasické rostlinné a živočišné výroby provozuje tento podnik i výrobu přidruženou. Po transformaci byla právě přidružená výroba střediskem, které vytvářelo družstvu kladný hospodářský výsledek. Jenže zisk se postupem času stále zmenšoval.
Na základě znaleckého posudku policie zjistila, že nevýhodným nákupem přišlo družstvo o více než 20 milionů korunJak se zjistilo, důvodem mohla být skutečnost, že materiál pro výrobu již nebyl z větší části dodáván přímo výrobcem, ale přes prostředníka. Dotyčný zprostředkovatel si za tímto účelem založil firmu a družstvo bylo jeden čas dokonce jeho jediným odběratelem. Materiál nakupoval od stejného výrobce a jako místo dodání uváděl nadále adresu družstva. Měnily se jen faktury. Konečná cena byla samozřejmě až o 30 procent vyšší, než by tomu bylo přímo od producenta.
Na základě trestního oznámení se do věci vložila policie. Z vypracovaného znaleckého posudku zjistila, že nevýhodným nákupem přišlo družstvo o více než 20 milionů korun. Tato částka by tedy mohla být považována za škodu, jež podniku vznikla. Policisté proto obvinili dvě zodpovědné osoby – předsedu představenstva družstva a dalšího člena představenstva, vedoucího střediska přidružené výroby.
V případě, že zájmy družstva nemůže hájit sám předseda, má podle stanov takovou pravomoc předseda kontrolní komise. Ten na žádost policie podepsal poučení poškozeného a za družstvo se připojil k trestnímu řízení s nárokem na náhradu škody. Za smluvní odměnu podnik dlouhodobě zastupovala advokátka JUDr. V.F. Dalo by se tedy očekávat, že bude společně se šéfem kontrolní komise za družstvo „kopat“ i ona. Potud logické a podle očekávání.
Ztráta kvůli krizi?
Jenže, kde hledat logiku, chybí-li morálka. Obviněný předseda družstva si jako svého obhájce na plnou moc zvolil právě advokátku JUDr. V. F. Právnička – přestože byla ve střetu zájmů – obhajobu přijala. V tu chvíli tedy nemohla hájit zájmy družstva, které po několik předchozích let zastupovala.
Předseda kontrolní komise, jen zběžně znalý trestněprávních předpisů této země, proto na „něčí“ radu povolal na pomoc známého pražského advokáta JUDr. J. T. a zmocnil jej k zastupování družstva. Tento bravurní rétor následně vystoupil na členské schůzi a celou věc s údajně předraženými nákupy označil za pokus o puč s účastí policie. Státního zástupce označil za člověka, který si chce hrát na komisaře Cattaniho, a jím vypracovanou obžalobu za blábol.
Družstvem najatý advokát členům vylíčil, že ztráta je zapříčiněna ekonomickou krizí, na kterou museli manažeři reagovat v zájmu zachování výrobyNásledně advokát vylíčil celou věc tak, že bude hájit zájmy družstva o svobodném ekonomickém rozhodování a že celá ztráta je zapříčiněna ekonomickou krizí, na kterou museli manažeři reagovat v zájmu zachování výroby. Zcela „logicky“ vysvětlil, že pokud dráže nakupovali, mohli při stejné marži i dráže prodávat, a tím v celkovém součtu dosahovali vyššího zisku, než kdyby nakupovali levněji. Z peněz družstva pak nechal zpracovat revizní posudek, kterým tuto logiku obhajoval.
Před prvním líčením u soudu jsem byl svědkem toho, jak se jako zmocněnec domlouval s obžalovanými, uklidňoval a ujišťoval je, že pokud budou vypovídat tak, jak bylo domluveno, věc pro ně dopadne dobře. Přestože pak u samotného hlavního líčení seděl vedle státního zástupce, byl jakýmsi třetím obhájcem obžalovaných. Jako zmocněnec hned v úvodu řekl, že bere zpět připojení se k trestnímu řízení s nárokem na náhradu škody, neboť prý žádná nevznikla.
Paradoxem bylo, že i jako zmocněnec seděl advokát v taláru obhájce. Při jednotlivých úkonech, které soud v průběhu hlavního líčení prováděl, bylo zřejmé, koho a čí zájmy JUDr. J. T. hájí. Souhlasným přikyvováním a mimikou dával jasně najevo, jak je s tou kterou výpovědí a odpovědí spokojen.
Co je policii a soudu do výše zisku...
Soud následně rozhodl podle očekávání: Oba obžalovaní se zprošťují obžaloby. Nechci a ani mi nepřísluší hodnotit verdikt soudu, ale chování advokátů je v tomto případě zarážející. Zmocněnec JUDr. J. T. ihned po opuštění jednací síně přispěchal za bývalými obžalovanými a poblahopřál jim k úspěchu. Ano, dobrá práce, pane zmocněnče, dobře jste obžalované hájil. Nyní zbývá podat trestní oznámení na oznamovatele, stížnost na postup policie a zlovůli státního zástupce. Vše ukončeno, ještě zaplatit za poskytnuté právní služby.
Paní JUDr. V. F., dosud placená družstvem (možná i po dobu, kdy zastupovala protistranu), svoji odměnu převezme od obžalovaného předsedy družstva a družstvo samotné zaplatí za „skvělé“ služby zmocněnci JUDr. J. T. Advokáti předvedli, že jsou opravdu dobrými právníky a umí si zdroj svých výdělků najít.
A kdo to celé zaplatí? Přeci družstvo, vždyť ještě vykazuje zisk. Sice ne tak vysoký, jako kdyby jejich manažeři postupovali jako správní hospodáři, ale ještě tam nějaké plus je a slovy zmocněnce: „účelem podnikání je jen dosažení zisku a ne zisku maximálního“. Vždyť co je policii a státnímu zástupci do toho, jaký zisk mají? A co je komu po jednotlivých členech družstva, kteří mají v družstvu své majetkové podíly a z výše zisku se odvíjí i hodnota tohoto jejich majetku?
Pokud vím, na postup obou advokátů byla v souvislosti s jejich činností v této věci podána stížnost k České advokátní komoře. Ta dosud nerozhodla, ale na verdiktu soudu se toho asi již moc nezmění. Z trestněprávního hlediska je jedinou možností pro státního zástupce podat odvolání a doufat, že se věcí bude znovu zabývat nadřízený krajský soud. Na žalostné, neprofesionální a amorální chování některých advokátů lze jen valit oči.
