Vladimír Špidla (61) přebíral vedení ČSSD v roce 2001 po Miloši Zemanovi v katastrofálním stavu. Na počátku milénia totiž strana zkolabovala v krajských a senátních volbách, v průzkumech ke sněmovním volbám 2002 ČSSD dosahovala zhruba stejně procent jako dnes ODS (kolem 15 procent). V té době posiloval projekt Čtyřkoalice, který kdyby se pár měsíců před volbami nerozklížil, sociální demokraté by ve volbách asi zaplakali. Špidla však nebezpečné zatáčky vymanévroval a místo zřícení do rokle zamířil se svou stranou do Strakovy akademie.
Ač ve volbách do Poslanecké sněmovny uspěl, uvnitř strany příliš komfortní pozici neměl. A to zejména ve chvíli, kdy v roce 2003 neprošel na Hrad bývalý guru strany Miloš Zeman. Ten ani po deseti letech nemůže Špidlovi a spol. tehdejší krach zapomenout. Zajímalo nás, jak s odstupem času Špidla toto divoké období sociální demokracie hodnotí, jestli se mu líbil projekt opoziční smlouvy či zda rozpolcené vedení ČSSD uškodilo výsledku Jiřího Dienstbiera v prvním kole prezidentských voleb.
ČESKÁ POZICE: Jak hodnotíte výsledek Jiřího Dienstbiera v prvním kole prezidentských voleb?
ŠPIDLA: Jeho výsledek byl opravdu vynikající. Jsem přesvědčený, že kdyby se za něho sociální demokracie postavila s plnou vehemencí, a ne na půl plynu, kdy řada lidí Dienstbierovu kandidaturu blokovala, jsem si jistý, že by se dostal do druhého kola. Tudíž v situaci, ve které se Dienstbier ocitl, myslím, že vskutku uspěl. Z Jiřího se rodí silná osobnost a doufám, že v sociální demokracii bude mít v budoucnu významný vliv.„Můžeme to říci už nyní – vždyť náš čestný předseda Valtr Komárek podporoval kandidáta cizí strany na úkor kandidáta ČSSD.“
ČESKÁ POZICE: Co říkáte na rozhodnutí předsednictva ČSSD po prvním kole, které doporučilo svým voličům zvážit podporu čestného předsedy Strany práv občanů – Zemanovci (SPOZ) Miloše Zemana?
ŠPIDLA: Usnesení padlo. Je to pro mě už uzavřená záležitost. (V rozhovoru pro server Týden.cz řekl: „Podpora Karla Schwarzenberga je výhodnější, protože on je jasný protivník, nemá schopnost narušit strukturu levice a její mobilizaci.“ – pozn. red.)
ČESKÁ POZICE: Jak na vás působí fakt, že čestný předseda ČSSD Valtr Komárek vyzval v dopise funkcionáře a členy ČSSD k aktivní podpoře Zemana v druhém kole?
ŠPIDLA: Valtr Komárek měl předně rozesílat dopisy straníkům sociální demokracie, aby se zapojili do kampaně Jiřího Dienstbiera. Jinak samozřejmě ať si každý píše dopisy, jaké chce.
ČESKÁ POZICE: Má podle vás Zemanova „pátá kolona“ v ČSSD reálnou sílu, aby nynější ustálené poměry ve straně zvrátila v jeho prospěch?
ŠPIDLA: Máme jen několik týdnů před stranickým sjezdem, na kterém se ukáže, jak jsou jednotlivá křídla silná. Sociální demokracie je však nyní jednotná.
ČESKÁ POZICE: Nebylo by pro ČSSD výhodnější, aby na Hradě usedl spíše Karel Schwarzenberg? Nemohl by v případě zvolení Zeman zlobit svou mateřskou stranu tak, jak to v uplynulých letech předváděl Václav Klaus své bývalé ODS? Byla by z hlediska konkurence na levici SPOZ pro sociální demokracii nebezpečím?
ŠPIDLA: To ví bůh. SPOZ by se zřejmě jeho prostřednictvím pokoušela přivlastnit si substanci sociálnědemokratické značky. Pro nás je rozhodující otázkou vyhrát příští sněmovní volby. Teoreticky Zeman může ČSSD činit všechno možné a můžeme to říci už nyní – vždyť náš čestný předseda Valtr Komárek podporoval kandidáta cizí strany na úkor kandidáta ČSSD.
ČESKÁ POZICE: Plánujete na blížícím se sjezdu návrat do stranických funkcí?
ŠPIDLA: To je otevřená věc. Na sjezdu budu aktivní. O konkrétní funkci jsem zatím neuvažoval, což neznamená, že za týden se nerozhodnu jinak.
Rok podvraťáků
„Otakar Motejl byl dobře vybraný kandidát, s reálnou možností, že ho parlament zvolí bez nějakých špinavých kšeftů.“
ČESKÁ POZICE: Miloš Zeman ve své knize Vzestup a pád české sociální demokracie píše, že jeho nezvolení prezidentem v roce 2003 bylo organizovanou akcí dvaceti tehdejších poslanců ČSSD. Partaj označuje termínem strana podrazáků. Mantru o zradě připomíná i během této prezidentské kampaně. Vy jste byl tehdy šéfem strany, jak tuto interpretaci vnímáte?
ŠPIDLA: Když se mává pojmy „zradil“ „nezradil“, tak musím říci, že Miloš Zeman zradil ČSSD. Tím, že vůbec šel do prezidentských voleb. Přitom kandidaturu před tím nikdy neohlašoval. Nesčetněkrát říkal, že půjde do politického důchodu. Když tvrdil, že nebude chtít kandidovat, předpokládal jsem, že tak učiní. V tomto ohledu jsem mu uvěřil, jenže mě podvedl. Zeman je člověk, kterému dělá dobře, když za ním prosebníci přijdou jako za Ivanem Hrozným do Novoděvičího kláštera ve slavné scéně z filmu Sergeje Ejzenštejna.
Tím, že se takto choval a uvnitř sociální demokracie budoval skupinku, která připravovala jeho kampaň – a to prosím dlouho před tím, než se Zeman o kandidatuře nahlas zmínil, protože jak jsem s odstupem času zjistil, lidem několik měsíců před volbou nabízel místa na Hradě –, rozvrátil koncept ČSSD zvolit na Hrad Otakara Motejla. Stojím si za tím, že Motejl byl dobře vybraný kandidát, s reálnou možností, že ho parlament zvolí bez nějakých špinavých kšeftů.
ČESKÁ POZICE: Říkáte, že Zeman před deseti lety zradil sociální demokracii porušením slibu, že se uchýlí do důchodu. Po neúspěšné prezidentské volbě v roce 2003 opět sliboval, že se do politiky nevrátí, přesto byl v roce 2009 spuštěn projekt Zemanovci. Takže to byla též zrada pro ČSSD?
ŠPIDLA: Ano. Zeman sledoval a sleduje agendu, která šla a nyní jde proti zájmům ČSSD. Opakuji, že v roce 2003 jsme opravdu měli šanci dostat na Hrad Otakara Motejla, který byl dobrou volbou, žádná z nouze ctnost.
ČESKÁ POZICE: Zeman opíral vlastní kandidaturu dle jeho slov o vnitrostranické referendum, ve kterém zvítězil. „Nepokládal jsem za vhodné, abych zbaběle utekl z boje, a tak jsem do prezidentské volby nastoupil,“ píše ve své knize.
ŠPIDLA: Nešlo o referendum, ale o normální anketu bez procesních záležitostí – bez jakékoliv reprezentativity, voličských seznamů či zabezpečení. Bohužel to byla dílem i má chyba, protože jsme uvažovali tak, že anketu využijeme jen k jakési konzultaci s veřejností. Lidé kolem Zemana ucítili, že je to pro ně příležitost, a začali anketě říkat referendum.
Miloš de Gaulle
ČESKÁ POZICE: Éru opoziční smlouvy dnes Zeman považuje za chloubu, za období stability české politiky. Výsledkem však byly prohrané krajské a senátní volby v roce 2000. Voliči sociální demokracie asi neměli příliš porozumění pro tento vládní projekt.
„Kdyby období opoziční smlouvy pokračovalo i po volbách v roce 2002, sociální demokracii by to pravděpodobně zahubilo.“
ŠPIDLA: Miloš Zeman má velký talent sebeprezentace. Je to zkušený politik a osobnost – přes všechny možné stíny, a to skutečně těch velkých stínů je za ním až příliš mnoho. Faktem je, že Zeman odcházel z ČSSD poté, co jsme strašlivě prohráli krajské a senátní volby. Poté, co sociální demokracie měla kolem 14 procent v předvolebních průzkumech. Poté, co sílil tlak na jeho odchod z pozice předsedy. Byl již považován za problém, v zásadě byl donucen odstoupit. Je pravda, že odstoupil ještě ve chvíli, kdy onen tlak na něho nebyl tak zjevný.
Kdyby období opoziční smlouvy pokračovalo i po volbách v roce 2002, sociální demokracii by to pravděpodobně zahubilo. Když jsem byl zvolen předsedou ČSSD (2001), nahlas jsem před sněmovními volbami říkal, že nepodpořím další opoziční smlouvu. Jasně jsem řekl, že tímto směrem se nehodlám vydat. Zeman mě tehdy tlačil k vytvoření menšinové vlády, což jsem odmítal, jelikož jsem se obával, že se stanu rukojmím. Přitom v předvolební kampani jsem řekl jasně: nevytvoříme koalici s ODS, ani s KSČM.
ČESKÁ POZICE: Jste zpětně rád, že se tehdy na Hrad dostal Václav Klaus, a ne Zeman?
ŠPIDLA: Na to nelze odpovědět. Mým projektem byl Hrad bez Zemana i Klause. To by pro republiku bylo nejlepší.
ČESKÁ POZICE: Klaus nyní prezidentskou funkci opouští a není vyloučené, že se opět pustí do stranické politiky. Naopak Zeman má šanci se na Hrad dostat. Může nastat jakási opoziční smlouva 2.0?
ŠPIDLA: Myslím si, že Zeman má především koncept přejít k prezidentskému či poloprezidentskému systému. Pokud získá moc, domnívám se, že se bude ubírat tímto směrem. Podle mého názoru má za vzor francouzského prezidenta Charlese de Gaulla a po jeho vzoru chce vytvořit systém ve stylu páté francouzské republiky. Zeman jde do zápasu o Hrad nikoli s cílem vykonávat funkci prezidenta v ústavně daných pravidlech, ale s jasnou politickou agendou.
„Zeman jde do zápasu o Hrad nikoli s cílem vykonávat funkci prezidenta v ústavně daných pravidlech, ale s jasnou politickou agendou.“
Mám obavu z toho, jaký je Zeman militarista. Jestliže říká, že se má bombardovat Írán, projevuje tím velmi temný a nezodpovědný přístup k věci a vůbec nemá představu, jaká by z toho mohla být eskalace. Jasně přijímá koncepci preventivní války. Uvědomujete si, co to je, když má prezident takový vliv v zahraniční politice a je vrchním velitelem ozbrojených sil?
ČESKÁ POZICE: Zemana si dobře pamatujete v jeho plné premiérské síle včetně kontroverzních lidí, kteří ho obklopovali – ať už lobbista Miroslav Šlouf (který se prý Zemanovy kampaně vůbec neúčastní) či podnikatel Zdeněk Zbytek. Jak vám je, když pomyslíte, že se tyto osoby de facto nyní vrací na vrcholnou scénu?
ŠPIDLA: Samozřejmě, že někteří lidé v jeho nejbližším okolí pro mě nejsou vůbec přijatelní. Jestliže pan Zbytek byl v roce 1989 ochoten dát se k dispozici k občanské válce, jde o člověka, od nějž bych se vždy držel co nejdál. No, a jinak Šlouf – pokud vím – nezemřel. Šlouf je v důchodu a přece známe aktivní důchodce, ne?
