Nevýhodné půjčky s úroky v tisících procent ročně a drakonické pokuty za sebemenší opoždění v platbě jen tak nezmizely. Úvěroví predátoři totiž přišli na způsob, jak obejít nový zákon.
Předpis, účinný od prosince, měl přitom očistit trh od nepoctivých podnikatelů a hlavně ochránit ty, kdo si takové půjčky brali. Trik, jak obejít legislativu, je jednoduchý: stačí, aby si žadatel o úvěr pořídil za tisíc korun živnostenský list, a smlouva se tváří, jako by byla uzavřená mezi dvěma podnikateli. Nový zákon o spotřebitelském úvěru na ni tak nedopadá a nechrání toho, kdo ji uzavře. Zpravidla jde přitom o lidi, kteří na běžný úvěr v bance kvůli svým nízkým příjmům nebo obřím dluhům nedosáhnou.
„Ukazuje se, že věřitelé mohou i nadále půjčovat chudým, na které se zaměřovali i dříve. Nyní díky tomu, že jim poskytnou ,podnikatelský‘ úvěr na základě živnostenského listu,“ potvrzuje novou praxi Daniel Hůle z neziskové organizace Člověk v tísni.
Finta má pro lidi, kteří nabídku využijí a nezvládnou splácet, hrozivé důsledky. Zákon sice zmírnil smluvní pokuty na maximálně 50 procent z vypůjčené částky, stále to ale může být až 200 000 korun. |
Finta má pro lidi, kteří nabídku využijí a nezvládnou splácet, hrozivé důsledky. Zákon sice zmírnil smluvní pokuty na maximálně 50 procent z vypůjčené částky, stále to ale může být až 200 000 korun. Úvěr klientovi, u něhož je skoro jisté, že splácení nezvládne, může zrušit soud. V případě „podnikatelského“ úvěru to ale neplatí. Pro podnikatele je také obtížnější vstoupit do oddlužení. „Nejde jen o zákon o spotřebitelském úvěru, ale i další. Když kupujete na e-shopu na IČO, také nedostanete dvouletou záruku. Tady je to podobné,“ říká Radek Hábl z Agentury pro sociální začleňování, jež spadá pod Úřad vlády.
Firmy, které chtějí nebankovní úvěry poskytovat, si musely do 1. března zažádat o licenci u České národní banky. Ta dostala 108 žádostí, dříve ale byly takových firem na trhu až tisíce. ČNB dala najevo, že zmiňované finty může tvrdě pokutovat. Podle ministerstva financí jde jen o účelové obcházení zákona a na takového „podnikatele“ lze pohlížet jako na spotřebitele.
„Samotný fakt, že nějaký člověk je výdělečně činný nikoli na základě pracovního poměru, ale na základě živnostenského listu, jej nediskvalifikuje jako spotřebitele. Pro to, aby určitý úvěr měl režim spotřebitelského úvěru, je rozhodující faktický stav, nikoli to, co strany ve smlouvě deklarují,“ říká mluvčí resortu financí Kateřina Vaidišová.
„Pro to, aby určitý úvěr měl režim spotřebitelského úvěru, je rozhodující faktický stav, nikoli to, co strany ve smlouvě deklarují.“ |
Dalším důsledkem může být i tvrdá sankce ze strany České národní banky (ČNB), která na dodržování nového předpisu dohlíží. I ta potvrzuje, že jen samotná skutečnost, že fyzická osoba disponuje živnostenským oprávněním nemusí nutně znamenat, že jde o podnikatelský úvěr. A to dokonce i v případě, že je ve smlouvě uvedeno i identifikační číslo. Zejména pokud má příslušný úvěr spotřebitelský charakter, tedy slouží například k předčasnému splacení jiných spotřebitelských úvěrů, pořízení vánočních dárků, letní dovolené či k rekonstrukci vlastního bytu, který ale neslouží k podnikání.
„Rozhodující bude účel úvěru,“ říká mluvčí centrální banky Denisa Všetíčková. Podle ní zatím v této oblasti žádné stížnosti nezaznamenali, platí ale, že ČNB může při porušení zákona udělit pokutu do výše až dvaceti milionů korun.
Problém je švarc systém
Větší problém ale nastává v situaci, kdy žadatel o úvěr živnostenský list používá na takzvaný švarc systém. To je situace, kdy pro zaměstnavatele pracuje jako běžný zaměstnanec, ale formálně vystupuje jako samostatný podnikatel. Ve skutečnosti ale nepodniká, a je tedy těžké odlišit, kdy si půjčuje jen pro vlastní potřebu.
Podle dat ministerstva práce a sociálních věcí činil v posledních dvou letech podíl lidí zaměstnaných na švarc systém na celkové nelegální práci přes jedenáct procent. |
Podle Daniela Hůleho z neziskové organizace Člověk v tísni není obcházení legislativy a poskytování půjček přes živnostenské listy nic nového a objevuje se cyklicky. „Naposledy to bylo v roce 2009 a 2010 v důsledku hospodářské finanční krize. Tehdy se začalo více propouštět a nabírat na švarc systém. Dodnes tu tak máme hodně chudých kvazipodnikatelů,“ říká. Navíc podíl těchto lidí v posledních době roste.
Podle dat ministerstva práce a sociálních věcí činil v posledních dvou letech podíl lidí zaměstnaných na švarc systém na celkové nelegální práci přes jedenáct procent, přičemž v roce 2014 to bylo jen 5,2 procenta.
Kolik úvěrových firem tímto staronovým trikem obchází zákon lze těžko spočítat. Podle expertů, kteří se dluhovým poradenstvím zabývají, jde zatím o první vlaštovky. „Víme ale, že tato situace nastává. Stále totiž platí, že lidé za námi přijdou, až když je pozdě. Máme signály z různých kanálů z okolí věřitelů, pak to vidíme v rodinách našich klientů a asi patnáct až dvacet případů přímo řešíme. Je ale možné, že už se to dějevmasovějším měřítku,“ říká Hůle.
