Několikaletá jistota, že česká měna neposílí pod úroveň 27 korun za euro, je u konce. Česká národní banka ve čtvrtek 6. dubna ukončila režim intervencí, který odstartoval na podzim 2013. Česká měna zbavená okovů začala okamžitě posilovat a dostala se až na úroveň pod 26,60 koruny za euro. Takový vývoj ale nemusí vydržet dlouho.
Jak tvrdí analytici, ohledně koruny je jistá pouze jedna věc. V nejbližších dnech a týdnech bude vývoj jejího kurzu připomínat jízdu na horské dráze. Jak uvedl guvernér ČNB Jiří Rusnok, centrální banka nebude zpočátku do kolísání kurzu zasahovat. Konec intervencí přirovnal ke stavu pacienta, který se probouzí po narkóze. „Necítí se dobře, ale to neznamená, že se operace nepovedla. Zatím pacient vypadá velmi dobře,“ řekl Rusnok.
Zhoršení situace českých vývozců
Kdyby nicméně koruna výrazně posílila či oslabila, dal guvernér ČNB jasně najevo, že je centrální banka připravena opět zasáhnout. „Intervence nejsou komnata, do níž se nelze vrátit,“ prohlásil ve čtvrtek 6. dubna. Centrální bankéři již dříve naznačili, že v krátkodobém horizontu by koruně dovolili posílit maximálně k hranici 25,50 koruny za euro.
Posílení koruny bezpochyby ztíží situaci českých vývozců. Jak uvedl místopředseda Asociace exportérů Otto Daněk, posílení české měny o jednu korunu proti euru jim ubere 147 až 150 miliard korun. |
V dlouhodobějším horizontu by koruna každopádně měla posilovat. „Kurz koruny bez závazků a intervencí ČNB by se dnes pohyboval kolem 25 korun za euro a možná by začínal i čtyřiadvacítkou. Po ukončení intervencí bude koruna směřovat zpět k této hodnotě. Ale platí, že to bude velmi pomalý proces s možnými výkyvy na obě strany,“ domnívá se bývalý viceguvernér ČNB a exšéf České spořitelny Pavel Kysilka.
Posílení koruny bezpochyby ztíží situaci českých vývozců. Jak uvedl místopředseda Asociace exportérů Otto Daněk, posílení české měny o jednu korunu proti euru jim ubere 147 až 150 miliard korun. Právě vývozci vydělali v uplynulých letech na slabé koruně nejvíce – podle odhadů získali díky intervencím 687 miliard korun. I když bude koruna posilovat, čímž zlevní například dovoz potravin, vůbec to nemusí znamenat úlevu pro rodinný rozpočet. Maloobchodní řetězce si totiž třeba podle předsedy Ovocnářské unie Martina Ludvíka mohou úpravou kurzu spíše vylepšit své marže.
Zklamání
Levnější by neměly být ani pohonné hmoty. „Dovoz u nás tvoří zhruba jen 35 procent domácí spotřeby pohonných hmot, 65 procent dodávají zdejší rafinerie,“ uvedl Václav Loula z České asociace petrolejářského průmyslu a obchodu. Minimální dopad na svůj byznys očekávají rovněž zástupci realitního trhu. Ceny bytů totiž ovlivňují jiné faktory, především nedostatek nových rezidenčních nemovitostí.
Pohonné hmoty by levnější být neměly. Minimální dopad na svůj byznys očekávají rovněž zástupci realitního trhu. Zklamáni budou i ti, kdo si myslí, že by se mohli levněji podívat do zahraničí s cestovní kanceláří. |
Zklamáni budou i ti, kdo si myslí, že by se mohli levněji podívat do zahraničí s cestovní kanceláří. „Letní sezonu uvolnění kurzu téměř neovlivní. Kanceláře mají většinu kapacit už dávno uhrazenou nebo na ní mají zafixovaný kurz,“ říká Jan Papež, místopředseda Asociace cestovních kanceláří. Okamžitý cenový propad se nedá čekat ani u elektroniky.
Velká část zboží je již naskladněna, případně mají hlavní dodavatelé na velkou část budoucích dovozů navázáno zajištění měny. Časem sice elektronika zřejmě o něco zlevní, to se ale bude týkat až novinek přicházejících na trh. A ani ty zřejmě nezlevní nijak výrazně. Jak tvrdí výkonný ředitel Asociace pro elektronickou komerci Jan Vetyška, marže prodejců jsou naprosto minimální, a proto se žádné velké zlevňování čekat nedá.
Koruna začíná hledat rovnovážný stavLidé a podniky se musejí připravit, že v příštích měsících to bude s tuzemskou měnou jako na houpačce. A důvod? Zahraniční spekulanti drží obří množství korun a rozhodně nechtějí na transakci prodělat. „Rozkolísanost koruny bude trvat několik čtvrtletí. Kvůli obrovskému nárůstu devizových rezerv budou hrát větší roli na finančním trhu zahraniční investoři,“ říká například hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil. Nejistota ohledně vývoje koruny po exitu je velmi vysoká právě kvůli extrémnímu objemu spekulativních peněz, které v několika posledních měsících do ekonomiky přitekly. „ČNB musela dle našich odhadů jen letošním roce intervenovat již za více než 1 bilion korun, to je vyšší objem než intervence v letech 2013–2016 dohromady. Objem intervencí tak již přesáhl 40 procent hrubého domácího produktu,“ říká Jakub Seidler, hlavní ekonom ING. Výraznější výkyvy minimálně rok Podle bývalé členky rady ČNB Evy Zamrazilové, dnes hlavní ekonomky České bankovní asociace, lze výraznější výkyvy čekat minimálně rok. Guvernér Jiří Rusnok upozornil, že banka hodlá přistoupit k řízení plovoucího kurzu. Jinými slovy ČNB nechá korunu ze začátku pohybovat pouze v určitém rozmezí. Jaké však toto rozmezí bude, se neví. Vesměs se ale ekonomové shodují, že horní hranice, tedy kam v případě oslabování měny nechá ČNB korunu zajít, je asi 28 korun za euro. „Osobně vidím jako jisté mantinely předintervenční úrovně 25,70–26,00 korun za euro na straně jedné a pak 28,00 korun za euro na straně druhé,“ říká hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš. Podobné pásmo, tedy rozpětí mezi 25–28 korunami, pak vidí jako reálné i Pavel Sobíšek z UniCredit. Podle ekonomů bude centrální banka v nejbližších dnech tolerantnější. „Ihned po exitu a pár dnů nato bude ČNB tolerovat i výrazné pohyby v řádu 1–2 korun. Ekonomiku to nepoškodí, ale spekulanty to vyžene,“myslí si Helena Horská z Raiffeisenbank. Podle odhadu bývalého viceguvernéra ČNB Pavla Kysilky by se bez intervencí pohyboval dnešní kurz kolem 25 korun za euro a možná by začínal i čtyřiadvacítkou. „Po ukončení závazku bude koruna směřovat zpět k této rovnovážné hodnotě. Ale platí, že to bude velmi pomalý proces s možnými výkyvy na obě strany. ČNB má totiž ‚předintervenováno‘ na měsíce, možná roky dopředu. Proto ani exportérům nehrozí prudký nepříjemný šok z posilování koruny. Většina se navíc alespoň na kratší období zajistila. Samozřejmě platí, že trend posilování vyvolá opět po letech tlak na firemní restrukturalizace a projekty‚“ říká Kysilka. Dvouprocentní inflační cíl Trh byl v nejistotě už od konce března. Na posledním březnovém zasedání rady ČNB totiž guvernér Jiří Rusnok prohlásil, že intervence může nastat kdykoliv a že banka nebude zveřejňovat možné scénáře načasování konce kurzového závazku. Původně se přitom z úst centrálních bankéřů ozývalo, že pravděpodobný termín je polovina roku. Jako podmínku uvolnění přitom zástupci banky označili nutnost udržitelnosti plnění dvouprocentního inflačního cíle. Této hranice dosáhla už v prosinci loňského roku. Právě to, že ČNB loni na podzim prodloužila trvání kurzového závazku, a zvýšila tím tlak ze strany spekulantů, je dnes terčem kritiky části odborné veřejnosti. Banka podle ní musela zbytečně více intervenovat. Ke konci února tak činila výše devizových rezerv ČNB asi 2,85 bilionu korun. „Jde o zbytečný problém, k němuž nemuselo dojít, pokud by tvrdý závazek nebyl protažen v září 2016 až na konec března 2017. Od té doby devizové rezervy vzrostly o více než polovinu,“ vysvětluje Eva Zamrazilová. Čím vyšší objem rezerv banka nakumulovala, tím vyšší bude její budoucí ztráta a bude déle trvat, než se tato ztráta umoří. „Po zvýšení úrokových sazeb přijdou navíc náklady s prováděním měnové politiky – centrální banka bude za stahování peněz z trhu opět platit úrok,“ dodala Zamrazilová. Spíše posilování „Zbytnělé devizové rezervy ČNB včetně ztráty ČNB budou asi také předmětem otázek. Zde ale platí, že ČNB si principiálně může dovolit obojí bez jakýchkoliv problémů a dopadů. Jediné, co je relevantní a musí nás zajímat, je dopad její měnové politiky na vývoj cen a potažmo i ekonomiky,“ oponuje bývalý viceguvernér ČNB Pavel Kysilka. Podle očekávání ekonomů by teď koruna měla spíše posilovat. Pokud by však v horizontu několika měsíců neposílila díky postupnému odlivu spekulantů od koruny, vedl by tento stav k rychlejšímu růstu inflace, což by ale ČNB nejspíše nechtěla. Centrální banka by tak pravděpodobně musela začít zvyšovat své základní úrokové sazby, aby zpřísnila měnové podmínky. „Vyšší úrokové sazby v ČR oproti zahraničí by však přilákaly další příliv peněz ze zahraničí a vedly by k posílení koruny,“ říká pak Seidler. Zvýšení sazeb by se dotklo i těch lidí, kteří si berou nějaký úvěr. Trh by totiž na zvýšení sazeb musel reagovat zvýšením úrokových sazeb například u hypoték a spotřebitelských úvěrů. Vojtěch Wolf |
Ceny zůstanou vesměs stejnéUkončení intervencí a vyhlížené posílení koruny vůči euru může ovlivnit internetové nakupování. Podle odborníků se však ve výsledku dotkne jen malé části nákupů. Například v nejprodávanější kategorii v českých e-shopech elektronice jsou už dnes marže na minimu. Většina zboží je navíc nakupována v dolarech, takže se ho zlevnění eura příliš týkat nebude. „V krátkodobém horizontu roku 2017 se příliš nestane. Velká část zboží je už naskladněna, hlavní dodavatelé mají na velkou část budoucích dovozů navázáno zajištění měny, tedy žádné skokové změny cen letos nelze očekávat. V dlouhodobém horizontu změny očekávat lze, ale není možné je predikovat obecně. Navíc, zboží na vánoční sezonu už bude na lokálních skladech nebo na cestě na konci druhého čtvrtletí, takže pak by se případné změny projevily až po skončení povánočních výprodejů 2018,“ říká finanční ředitel Alza.cz Jiří Ponrt. Zlevňování ani zdražování S ohledem na zdražování dalších vstupů tak nebudou zřejmě dopady pro koncového spotřebitele dlouhodobě až tak zásadní ve smyslu nižších cen. Na druhou stranu však nedojde ani ke zdražování, které by jinak u většiny dováženého zboží nastalo. Díky inovacím totiž už nějakou dobu roste například cena chytré bílé techniky, herních počítačů nebo dražších mobilních telefonů. V eurech se nejčastěji nakupuje rychloobrátkové zboží, typicky drogerie či krmiva pro domácí mazlíčky. Podle PR manažera Mall.cz Jana Řezáče by se nicméně ani v tomto případě nemělo jednat o enormní výkyvy a následné nákupní šílenství kvůli náhlému propadu cen. Větší šance vydělat na posílení koruny se otvírá při nákupech v zahraničních internetových obchodech. To však bude zřejmě jen pro náruživější nákupčí, kteří si dokážou počkat na ten pravý moment. „Pokud se týká nakupování v zahraničí, tak tam sice bude zboží pro české zákazníky na první pohled dostupnější, nicméně nadále platí, že přeshraniční objednávky mají svá významná negativa, jako je cena dopravy, náročné vyřízení reklamace či odstoupení od kupní smlouvy nebo obecně složitější komunikace s internetovým obchodem,“ uvedl Jan Vetyška, výkonný ředitel Asociace pro elektronickou komerci. Potraviny Konec intervencí přináší možnost zaplavení českých supermarketů zahraničními produkty i poklesu cen. Případné zlevnění potravin však podle odborníků neulehčí peněženkám českých domácností, ale skončí v maržích prodejců. Konec intervencí také může poškodit tuzemské výrobce. Případný pokles koruny o deset procent by měl zlevnit zboží z dovozu. „V praxi to ale patrně nebude mít žádný dopad, protože o ušetřených 10 procent si obchodníci vylepší obchodní přirážku, takže spotřebitel to určitě nepozná,“ řekla LN Dana Večeřová, marketingová ředitelka Potravinářské komory ČR. Případné zlevnění dovozových výroků podle ní poškodí české zemědělce a zpracovatele, po nichž budou chtít prodejci snížení ceny. Svaz pekařů a cukrářů České republiky konec intervencí vítá. „Posílení koruny by nemělo mít výraznější dopady na cenu chleba a pečiva. Pekařina je typický tuzemský byznys,“ oznámil LN Jaromír Dřízal, předseda svazu. „Závisí však na tom, zda se nezvednou ceny obilí, které jsou tvořeny na zahraničních burzách, ceny pohonných hmot a energií, které tvoří čtvrtinu nákladů pekáren.“ Zvýšeného dovozu potravin ze zahraničí se obávají mlékárny. „Lze předpokládat, že zrušení intervencí zlevní dovoz mléčných výrobků, který je ale už nyní vysoký,“ řekl Jiří Kopáček, předseda Českomoravského svazu mlékárenského. Případné zlevnění mléka, másla, sýrů a dalších mléčných výrobků však nelze očekávat v nejbližších měsících. „Kontrakty se zahraničím totiž nejsou podepisovány ze dne na den. Změny lze očekávat spíše průběžně,“ řekl LN Kopáček. Snížení cen lze očekávat u čerstvého ovoce z dovozu. „K jak velkému snížení dojde, ukáže až skutečný pohyb kurzu koruny,“ oznámil LN Martin Ludvík, předseda Ovocnářské unie. „Jestli případné zlevnění pocítí spotřebitelé, bude ale také hlavně záležet na maloobchodních řetězcích, zda si úpravou kurzu nevylepší jen vlastní marže,“ doplnil Ludvík. Ondřej Vyhnanovský, Karolína Krupková |
Výše intervencí ČNB v jednotlivých měsícíchMěsíčně v miliardách korun
Zdroj: ING Bank |
