Zároveň navrhovali rozšířit název prvomájového svátku na Svátek jara a práce. Proti předloze se postavili zástupci vládní koalice i opozice, někteří v rozjitřené debatě nešetřili ironickými poznámkami na úsilí horní komory nebo osobními útoky vůči předkladateli novely, senátorovi Martinu Mejstříkovi (za Cestu změny). Levicoví poslanci ho označovali za militantního fanatika a připomínali mu jeho působení v Socialistickém svazu mládeže.
Vlažně se k návrhu postavila i vláda. Doporučila zvážit, zda je vhodné z hlediska stability a přehlednosti právního řádu měnit stávající právní úpravu, aniž to vyžadují "závažné společenské či ekonomické důvody", jak připomněla poslankyně Strany zelených Olga Zubová. "MDŽ lépe vystihuje úctu k matkám než den matek samotný," uvedla poslankyně. Podle ní MDŽ jako připomenutí ženských práv uznává jako významný den prakticky celá západní Evropa i OSN.
"Senát se domnívá, že zrušení MDŽ a jeho nahrazení Svátkem matek je navýsost společensky důležité. A váš smích v této sněmovně jenom dokládá, že jedna z komor tuto věc ještě nepochopila," oponoval Mejstřík. Podle něj komunistický režim zneužíval MDŽ ke glorifikaci sebe sama pod rouškou připomínky boje za ženská práva. Senátoři proto podle něj již jen z piety k ženám, které se staly oběťmi komunismu, odmítají MDŽ jako významný den ČR. "Smyslem naší novely je právě odříznout českou společnost od reminiscencí s komunistickou dobou," dodal.
Poslanec Zdeněk Jičínský (ČSSD) namítl, že právě za minulého režimu prý byly ženy právně zrovnoprávněny. I když to nebyl režim demokratický, nelze podle poslance celých jeho 40 let nazývat režimem zločinným. "V této sněmovně není nikdo, kdo by chtěl snad obhajovat zločiny, které se v této republice staly," přidal se komunistický poslanec Miroslav Grebeníček.
Podle Mejstříka se ale KSČM stále "vřele hlásí" ke komunistickým vůdcům Vladimíru Iljiči Leninovi a Klementu Gottwaldovi, které označil za masové vrahy.
Zrušení MDŽ navrhoval Senát už před rokem spolu s uzákoněním velikonočního Velkého pátku jako státního svátku, sněmovna to ale letos v únoru zamítla. Pro zamítnutí předlohy hlasovalo 89 ze 155 přítomných poslanců ze všech frakcí vyjma ODS. Mejstřík po hlasování řekl, že zatím není rozhodnut, zda předloží novelu znovu. "Musím si to v klidu rozmyslet. Asi nemá smysl jít hlavou proti zdi, pokud tu nebude vůle koalice ten návrh podpořit," uvedl. Počet hlasů pro zamítnutí ho překvapil - čekal prý, že odpůrců novely bude v dolní komoře méně.
Vlažně se k návrhu postavila i vláda. Doporučila zvážit, zda je vhodné z hlediska stability a přehlednosti právního řádu měnit stávající právní úpravu, aniž to vyžadují "závažné společenské či ekonomické důvody", jak připomněla poslankyně Strany zelených Olga Zubová. "MDŽ lépe vystihuje úctu k matkám než den matek samotný," uvedla poslankyně. Podle ní MDŽ jako připomenutí ženských práv uznává jako významný den prakticky celá západní Evropa i OSN.
"Senát se domnívá, že zrušení MDŽ a jeho nahrazení Svátkem matek je navýsost společensky důležité. A váš smích v této sněmovně jenom dokládá, že jedna z komor tuto věc ještě nepochopila," oponoval Mejstřík. Podle něj komunistický režim zneužíval MDŽ ke glorifikaci sebe sama pod rouškou připomínky boje za ženská práva. Senátoři proto podle něj již jen z piety k ženám, které se staly oběťmi komunismu, odmítají MDŽ jako významný den ČR. "Smyslem naší novely je právě odříznout českou společnost od reminiscencí s komunistickou dobou," dodal.
Poslanec Zdeněk Jičínský (ČSSD) namítl, že právě za minulého režimu prý byly ženy právně zrovnoprávněny. I když to nebyl režim demokratický, nelze podle poslance celých jeho 40 let nazývat režimem zločinným. "V této sněmovně není nikdo, kdo by chtěl snad obhajovat zločiny, které se v této republice staly," přidal se komunistický poslanec Miroslav Grebeníček.
Podle Mejstříka se ale KSČM stále "vřele hlásí" ke komunistickým vůdcům Vladimíru Iljiči Leninovi a Klementu Gottwaldovi, které označil za masové vrahy.
Zrušení MDŽ navrhoval Senát už před rokem spolu s uzákoněním velikonočního Velkého pátku jako státního svátku, sněmovna to ale letos v únoru zamítla. Pro zamítnutí předlohy hlasovalo 89 ze 155 přítomných poslanců ze všech frakcí vyjma ODS. Mejstřík po hlasování řekl, že zatím není rozhodnut, zda předloží novelu znovu. "Musím si to v klidu rozmyslet. Asi nemá smysl jít hlavou proti zdi, pokud tu nebude vůle koalice ten návrh podpořit," uvedl. Počet hlasů pro zamítnutí ho překvapil - čekal prý, že odpůrců novely bude v dolní komoře méně.
