Výjimečnou podívanou, kterou mohli zažít například návštěvníci nedávné přehlídky německých filmů Das Filmfest, připomene zájemcům portál www.dafilms.com. Pro prvních 99 návštěvníků bude příjemným bonusem přístup zdarma, ani další však patrně nebudou své návštěvy litovat.
Jeskynní komplex Chauvet v jižní Francii v sobě ukrývá drahocenný archeologický nález. Soubor jeskynních maleb, který náhodou objevila tříčlenná speleologická výprava v roce 1994, je nejstarší nalezenou památkou tohoto druhu na světě. Světová vědecká komunita proto tento prostor úzkostlivě střeží před zraky turistů. Slavný německý režisér Werner Herzog však získal povolení k natáčení na tomto tajuplném místě a sestoupil do hlubin podzemního labyrintu, aby odtud přinesl svědectví o minulosti lidstva.
Skalní komplex, který sloužil jako jakési kultovní místo či svatyně, dnes promlouvá jazykem lidského společenství vzdáleného více než třicet tisíc let. Jazykem umění, kterému sice nedokážeme porozumět, ale přesto s překvapením zjišťujeme, jak hluboce a bytostně se nás dotýká. „Když jsem přišel poprvé do jeskyně, každou noc jsem měl neuvěřitelně živé sny o lvech. Po pěti dnech jsem musel výzkum přerušit a trochu si odpočinout. Byl to pro mne úplný emocionální šok,“ popisuje na kameru mladý francouzský archeolog ohromující dojem, kterým na něj jeskyně zapůsobila.
Jeskyně zapomenutých snů |
„Když si svítíte plamenem, jehož světlo se mihotá, snadno si představíte, jak lidé tančili se svými vlastními stíny. Prvními obrazy tak vlastně byly stěny. Bílá stěna a černý stín,“ říká další z protagonistů filmu, renomovaný archeolog Jean-Michel Geneste.
Tvůrci filmu se pokusili zprostředkovat divákům co možná nejpůsobivější obrazy pravěkého umění, záběr filmu je však hlubší. Naznačuje, že tajemství obrazů ze Chauvet je nakonec potřeba hledat jinde, na stěnách jeskyní našeho vlastního nevědomí.