"V principu je to nesmyslný návrh. Pokud by se aplikoval, tak si myslím, že by to vedlo ještě k dalšímu snížení úrovně výuky v rámci regionálního školství," řekl pro LN místopředseda školského výboru Poslanecké sněmovny Ivan Ohlídal (ČSSD). "Pokud nechceme úroveň snížit ještě více, tak to nepřipadá v úvahu," zdůraznil.
Na jeho stranu se postavila i stranická kolegyně a členka sněmovního školského výboru Vlasta Bohdalová, která by naopak prosazovala ještě zvýšení počtu hodin výuky didaktiky. Podle ní povede návrh NERV jen k další "diskreditaci učitelského povolání".
Čtěte také |
Zatímco ministr školství Josef Doběš (VV) se k návrhu vyjadřoval s rezervou, školskému expertovi TOP 09 Janu Vitulovi se plán NERV líbí. "V řadě případů by to bylo schůdné," přikyvoval Vitula. "Problém není v tom, že by kantoři na trhu nebyli. To, co řeší NERV, není zvýšit počet studentů, kteří se následně stanou pedagogy, ale zjednodušit prostup v sytému tak, aby student, který vystuduje odborné zaměření a chtěl by se stát kantorem, si mohl doplnit vzdělání a být učitel," vysvětlil možné výhody navrhovaného systému Vitula. Podle něj byl způsob vzdělávání budoucích pedagogů také součástí koaličního vyjednávání.
Jasně pro návrh rady je i školský expert ODS Walter Baroš. "To jsem vždycky prosazoval," stručně informoval LN Bartoš, který se pokusil v minulém volebním období prosadit ve sněmovně návrh, aby mohli vyučovat i lidé bez vysokoškolského vzdělání.
Naopak ministr Dobeš hodnotil návrh NERV opatrně. "Já bych ne úplně snižoval laťku," řekl jen. Ministr Dobeš přitom dává přednost spíše učitelům s magisterským titulem, ti také letos dostali přidáno.
