5. března 2011 8:00 Lidovky.cz > Zprávy > Domov

Před 40 lety začal proces s revoluční mládeží. Petruška Šustrová dostala 2 roky

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 15Diskuse
Okupace srpen 1968. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Okupace srpen 1968. | foto: ČTK
PRAHA Před 40 lety začal 5. března 1971 první normalizační proces se skupinou Hnutí revoluční mládeže, která byla obžalovaná z podvracení republiky. Po potlačení Pražského jara v srpnu 1968 se část studentů totiž pustila do konfrontace s nastupující komunistickou normalizací.

V šedesátých letech minulého století se vysoké školy v Československu staly prostředím, v němž se rodily nekonformní a pokrokové postoje. Zastávala je například i novinářka LN Petruška Šustrová nebo novinář Práva Petr Uhl.

Strahovské události
První výrazný konflikt nastal v noci z 31. října na 1. listopadu 1967, kdy na pražských strahovských kolejích už po několikáté vypadl elektrický proud. Rozzlobení studenti se vydali na pochod do centra, na Malé Straně je však tvrdě rozehnala policie. Pro řadu z nich protest skončil zraněním či pobytem v cele, někteří byli donuceni odejít ze studií.

Incident vedl k radikalizaci studentů a byl také jedním z posledních impulzů k odvolání prvního tajemníka ÚV KSČ Antonína Novotného na počátku ledna 1968.

Po nástupu Alexandra Dubčeka se v Československu rozjel reformní proces označovaný jako Pražské jaro a studenti byli jeho důležitou součástí. Některé skupiny studentů a mladých intelektuálů v té době začaly navazovat kontakty s představiteli západního studentského hnutí a radikální nekomunistické levice.

Dusno po invazi
Po srpnové invazi vojsk Varšavské smlouvy se atmosféra na vysokých školách ještě vyhrotila. Na zákaz demonstrací k výročí 17. listopadu reagovali studenti vyhlášením třídenní okupační stávky a seznamem požadavků formulovaných ve "studentském desateru".

V něm se kromě jiného přihlásili k Akčnímu programu KSČ, který byl hlavním dokumentem Pražského jara. Protest studentů měl, na rozdíl od podobných akcí na západě, klidný průběh a jeho faktický dopad byl malý. To vedlo k prohloubení rozkolu uvnitř studentského hnutí.

Hnutí revoluční mládeže
Projevem radikalizace části studentstva byl 2. prosince 1968 vznik Hnutí revoluční mládeže (HRM). Hnutí se inspirovalo metodami západních levicových radikálů a ve svém manifestu vyhlásilo program rozbití byrokratického systému, zavedení samosprávné demokracie do všech oblastí a v konečném důsledku pak zrušení států.

Podle Jaroslava Pažouta, autora publikace Československé studentské hnutí v šedesátých letech dvacátého století, působili v HRM i lidé, kteří nepatřili k radikální levici a hnutí pro ně bylo platformou pro odpor proti nastupující normalizaci.

Revoluční mládež

Největší základnu mělo HRM na filozofické fakultě, jeho členy ale byli i někteří již vystudovaní intelektuálové. Z později veřejně známých osob se v hnutí angažovali novináři Petr Uhl a Petruška Šustrová, diplomat Jaroslav Bašta, ekolog Ivan Dejmal či polistopadový ředitel archivu ministerstva vnitra Jan Frolík.

Vedle různých letáků a tiskovin připravovalo hnutí zprávy o situaci v Československu, které posílalo do zahraničí. Přestože se studenti snažili pracovat konspirativně a po srpnu 1969 plánovali přechod do ilegality, Státní bezpečnost je infiltrovala svým agentem. Na přelomu roku 1969 a 1970 pak byli hlavní aktivisté HRM zatčeni.

Březnový proces
Soudní proces se konal za velkého zájmu světových médií v březnu 1971.

Na dva roky

Petruška Šustrová

Novinářka LN Petruška Šustrová, která pravidelně přispívá do páteční rubriky Poslední slovo, byla zatčena spolu s ostatními v prosinci 1969. Později ji odsoudili ke dvěma letům odnětí svobody za opoziční aktivity v Hnutí revoluční mládeže.

Odsouzeno bylo 16 mladých lidí, z toho dva k podmíněným trestům. Nejvyšší trest, čtyři roky nepodmíněně, dostal Petr Uhl. Rozsudek vyvolal protesty po celém světě, nejvíce v řadách radikální levice. V některých amerických a evropských městech se konaly manifestace na podporu odsouzených.

Společenský dopad působení HRM nebyl příliš velký a nemohl zabránit nastupující normalizaci. Na porážce ideálů Pražského jara v té době nic nezměnily ani tak extrémní činy, jako bylo sebeupálení studentů Jana Palacha a Jana Zajíce. Pro řadu aktivistů však představovalo jejich působení v HRM významnou zkušenost pro pozdější opoziční působení.

ČTK, Lidovky.cz
  • 15Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Najdete na Lidovky.cz