Na objednávku se v hledáčku varnsdorfského policisty Mariána Hudce objevily desítky vlivných lidí – šéf Ústavního soudu Pavel Rychetský, kancléř Jiří Weigl či prezidentův tajemník Ladislav Jakl.
Bez kontroly policejní inspekce by se dotyční o nelegálním špiclování asi nikdy nedozvěděli. A to se má nyní změnit. Úřady přiznávají, že červnová kauza pro ně byla dostatečným varováním.
Plánují proto přelomovou změnu: pokud se o vás – přes mobilní telefon – budou detektivové zajímat, dozvíte se to. Dosud se tato informační povinnost vztahovala pouze přímo na případy odposlechů.
INFOGRAFIKA: |
„Na základě připomínek ministerstva spravedlnosti jsme zapracovali do novely tuto změnu,“ potvrdil LN Karel Bačkovský, zástupce ředitele odboru bezpečnostní politiky ministerstva vnitra.
Novinka je součástí novely zákona o elektronických komunikacích a novely trestního řádu, které jdou v nejbližších týdnech na vládu. V praxi to bude znamenat, že pokud policie nechá lustrovat vaše hovory, musí vás o tom státní zástupce nebo soudce po pravomocném skončení věci až na pár výjimek zpětně informovat. A dotčený člověk si na základě toho bude moci podat stížnost k soudu.
ČTĚTE TAKÉ: |
Podle odhadů vnitra se to dotkne desetitisíců Čechů. Jen za loňský rok si policisté vyžádali přes 80 tisíc výpisů z mobilů. Zástupci nevládních organizací nápad vítají. „Zpětná kontrola zabrání zneužívání,“ doufá bývalý spolupracovník organizace Iuridicum Remedium Petr Kučera, který za ochranu osobních údajů dlouhodobě bojuje.
Vyrozumění nedostanou lidé v případech, že se zapletli do vyšetřování trestného činu, ze kterého byla podezírána organizovaná skupina.
Rovněž mezi informovanými nebudou ti, které policie napíchla v rámci hromadné akce. Tedy například v případě, že někdo vykradl banku a kriminalisté si nechali vyjet výpis všech lidí, kteří se pohybovali v okolí.
„Informační povinnost se bude vztahovat na osoby, k nimž se získávala data cíleně,“ upřesnil Bačkovský. Původně zástupci vnitra odmítali povinnost zpětně informovat sledované zavést. Po diskusích s odborníky z řad ministerstva spravedlnosti a policie ale nakonec názor změnili.
„Není to žádná tragédie z toho pohledu, že by se něco v rámci vyšetřování vyzradilo,“ myslí si například Tomáš Almer, šéf útvaru zvláštních činností, který pro policii sledování a odposlechy zajišťuje.
Jiného názoru je však stínový ministr vnitra Jeroným Tejc (ČSSD). „Ze všeho nejdříve musí dojít k vyhodnocení, jak zpětná vazba probíhá u odposlechů. Bez této analýzy nemá smysl uvažovat nad rozšiřováním paragrafu,“ míní Tejc.
Pro zvětšení rozklikněte.