2. srpna 2014 14:00 Lidovky.cz > Zprávy > Kultura

Provokatér Helmut Newton: fotky
celebrit i modelek „teroristek“

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 0Diskuse
Monica Bellucciová, Monte Carlo 2001 | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Monica Bellucciová, Monte Carlo 2001 | foto: Helmut Newton Estate
BERLÍN Známý fotograf vytvořil desítky provokativních snímků. Nyní je v berlínském Muzeu fotografie k vidění jiná část jeho tvorby - slavné akty Helmuta Newtona (1920-2004) doplňuje méně známá kolekce, kterou vytvořila jeho žena June. Společně hrají hru na lovce a lovkyni.

Nad vstupním schodištěm je pět žen, kterým se musíte poklonit. Ženy jako bohyně, jako vládkyně, jako nepřekonatelná síla. Zdálo by se, že tohle je zase ten Newton, kterého známe z titulních stran módních časopisů, ale tentokrát je to jiné. Dva sály představují jeho fotografie modelek v hotelových pokojích, na pláži nebo v kasinu. Hlavní část expozice, nazvaná Us and Them (My a oni) je však věnována zcela jiné tvorbě. Té, která vznikala ve spolupráci s Helmutovou ženou June (tvořila pod pseudonymem Alice Springs).

Výstava ukazuje svět, kde nefunguje obvyklé spojení: fotograf a jeho modelka. Není zde jeden lovec, který loví hezkou tvář. Jsou tu dva, kteří mezi sebou soupeří, navzájem se provokují a inspirují.

Bohyně i teroristky. Helmut Newton celý život vzhlížel k mocným ženám. Na berlínské výstavě je i cyklus Big Nudes. Autor se inspiroval postavami teroristek ze skupiny RAF.

Bohyně i teroristky. Helmut Newton celý život vzhlížel k mocným ženám. Na berlínské výstavě je i cyklus Big Nudes. Autor se inspiroval postavami teroristek ze skupiny RAF.

V prvním sále je jejich společná série portrétů celebrit ze sedmdesátých a osmdesátých let. Herečka Charlotte Ramplingová, známá z filmů Michaela Ozona, jako femme fatale (snímek Alice Springs) a jako sex symbol, obklopený bezmocnými muži (Newtonův snímek). Krátkovlasá blondýna herečka Brigitte Nielsenová drží svého půlročního syna jako hrdou kořist (snímek Alice Springs), v Helmutově podání je herečka odhodlanou samicí, která kohosi vábí do luxusního pokoje. Po několika takových fotodvojicích už většinou sami uhádnete, kdo fotil tajemné snímky a kdo erotické.

Druhý sál vypráví příběh této autorské dvojice. Od prvních společných snímků až po ten, kdy Helmutova žena zachytila jeho poslední chvíle před smrtí.

Ruka střelce

Její muž pocházel z bohaté židovské rodiny v Berlíně. "Byl jsem neduživé dítě, rodiče mě hýčkali a vždycky mi dali, co jsem chtěl. Nesměl jsem chodit mezi ostatní děti, abych se nenakazil. Tenhle strach v sobě mám pořád. Dodnes mám problém, když se mě má někdo dotknout," vzpomíná Newton ve své autobiografii. Dospívající chlapec objevil kouzlo fotografie ve dvanácti letech. Obdivoval reportážního fotografa Munkácsiho, miloval americké kovbojky. "Chtěl jsem být jako Gary Cooper, který měl vždycky ruku připravenou na pistoli. Zacílit a trefit. Přesně to dělám, když fotím."

Newton se koncem třicátých let vyučil fotografii v Berlíně, v roce 1938 musel uprchnout, protože tlak na židovskou komunitu neustále sílil. Rodiče ho poslali do Singapuru. "Místo profesionálním fotografem jsem byl profesionálním samcem. Dělal jsem gigola jedné bohaté paničce a na svůj sen stát se slavným fotografem jsem skoro zapomněl," píše Newton.

V roce 1941 odjel do Austrálie, o šest let později potkal herečku June Browne. Banálnější příběh o fotografovi a modelce snad ani nelze vymyslet. Nebyla ovšem jen múzou, ale rovnocenným partnerem. Společně odcestovali do Londýna, po roce se přestěhovali do Paříže, kde s přestávkami strávili dvacet let. June se stala nepostradatelnou součástí Helmutova života. Radil se s ní, když vymýšlel kompozice fotografií pro Vogue a další módní časopisy. June mu pomáhala s organizací zakázek a v roce 1970 ho poprvé zastoupila, když náhle onemocněl. Postupně našla svůj vlastní styl fotografování, portrétovala hlavně evropské celebrity.

Náš zákusek. Helmut a June se fotili při každodenních činnostech. Při vaření, při práci, na cestách nebo na dovolené. Na snímku je June v kuchyni, v jejich pařížském bytě na Rue Aubriot, kde strávili téměř dvacet let.

Náš zákusek. Helmut a June se fotili při každodenních činnostech. Při vaření, při práci, na cestách nebo na dovolené. Na snímku je June v kuchyni, v jejich pařížském bytě na Rue Aubriot, kde strávili téměř dvacet let.

Nejzajímavější kolekcí výstavy jsou snímky z jejich společného života. Helmut a June se fotografují navzájem. Od prostého, civilního portrétu až k "převtělování". Já jsem ty a ty jsi já. Ona v pánském obleku a on v lodičkách. Hlavně June se neustále mění: jednou je dokonalou divou, jindy urputnou ženou v domácnosti, která by žehličkou mohla i vraždit. Často hráli hru, která se jmenuje Chyť mě, chyť mě. Kdo dřív stiskne spoušť, kdo dřív unikne pozornému oku fotoaparátu. Bezstarostné časy skončily v roce 1980, kdy June vážně onemocněla. "Nemohl jsem se dívat, jak trpí. Foťák jsem měl jako zeď mezi námi, abych si udržel odstup, abych nějak snesl tu bolest."

Dvě minuty mučení

V roce 1995 June natočila hodinový dokument o svém manželovi, který se na výstavě promítá. Její film má mizerný zvuk, mizernou kameru. To vše ale omlouvá fakt, že ukazuje Helmuta, jak se připravuje na focení. Hodiny a hodiny leží na podlaze, se zavázanýma očima, se sluchátky na uších, promýšlí nové příběhy. Jak vyfotit dívku, aby byla nahá a zároveň oblečená, a jaké použít rekvizity. A když Helmut vykročí na plac, tak ji nemilosrdně mučí. "Udělej most! Zakloň víc hlavu, teď potáhni z cigarety. Víc! Víc! Ještě vydrž!" Přesný záběr, který trvá minutu, dvě, až k nevydržení, ale Helmut ví moc dobře, proč ji mučí.

Slavný fotograf zemřel před deseti lety. Jeho archiv spravuje June a nadace, kterou založila pár měsíců po smrti manžela. Závěrečná část expozice představuje vše, co Helmuta inspirovalo. Jehlové podpatky, rafinované kostýmy i luxusní automobily. Ve vitrínách jsou jeho fotoaparáty a také kompozice jednotlivých snímků.

Například slavná série Big Nudes, která je nad vstupním schodištěm. Newton jednou viděl v novinách snímky teroristek ze skupiny RAF. "Nafotil jsem takhle jedenadvacet žen. Nechtěl jsem, aby vypadaly jako modelky, ale jako teroristky. Odjakživa mi imponují silné ženy, které mají moc a já se s nimi cítím jako malý, zlobivý chlapec."

Výstava Us and Them je otevřena do 16. listopadu v Muzeu fotografie, Jebensstrasse 2, Berlín.

  • 0Diskuse
Judita Matyášová

Autor

Judita Matyášovájudita.matyasova@lidovky.czČlánky




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Najdete na Lidovky.cz