Podle nepravomocného rozsudku muži porušili závazná pravidla hospodářského styku obsažená v zákoně o veřejných zakázkách. Obžaloba tvrdí, že tím městu způsobili škodu 67 milionů korun. Soudní senát však Prahu s většinou nároku na náhradu škody odkázal na občanskoprávní řízení.
"Nabídka společnosti Haguess nesplňovala zadávací podmínky a co do ekonomické výhodnosti vůbec nebyla posuzována. Haguess v daném výběrovém řízení neměla veřejnou zakázku získat," shrnul předseda trestního senátu Alexander Sotolář.
ČTĚTE TAKÉ |
Zkritizoval, že nabídku v rámci projektu v řádu miliard dostatečně neposoudili nejen obžalovaní členové hodnotící komise, kteří to zdůvodnili svou nedostatečnou odbornou způsobilostí, ale ani pražští radní, kteří se spolehli na komisi. "Obžalovaní rozhodně nebyli hlavními aktéry událostí ani jejich hlavními hybateli," podotkl Sotolář. Zároveň ale poznamenal, že to nesnižuje jejich trestní odpovědnost.
Úředníci byli odpovědní za průběh veřejné zakázky v době, kdy Prahu řídil primátor Pavel Bém (ODS). Ten v kauze vypovídal jako svědek.
Tříletá podmínka a dva miliony korun
S nejpřísnějším trestem od soudu odešel někdejší šéf magistrátního odboru informatiky Ivan Seyček. Vedle tříleté podmínky s pětiletou zkušební dobou a dohledem probačního úředníka mu senát uložil pětiletý trest zákazu činnosti v orgánech rozhodujících o nakládání s veřejnými finančními prostředky a povinnost uhradit magistrátu škodu ve výši dvou milionů korun. Jde o desetinu škody, kterou Seyček podle verdiktu způsobil tím, že s Haguess podepsal nevýhodnou licenční smlouvu. "S rozsudkem absolutně nesouhlasím. Soudce v podstatě jen přečetl obžalobu, vůbec nepřihlédl k námi předloženým důkazům," řekl Seyček novinářům po vyhlášení rozsudku. To, že by měl hradit dvoumilionovou škodu, si prý zatím vůbec nepřipouští.
ČTĚTE TAKÉ |
Druhý nejpřísnější trest - dvouletou podmínku s tříletou zkušební dobou - dostal vedoucí oddělení odboru informatiky Jiří Chytil. Stejně jako Seyček totiž podle soudu porušil nejen pravidla hospodářského styku, ale také svou povinnost při správě cizího majetku. Mimo jiné údajně nevymáhal od Haguess smluvní pokutu za opožděné plnění smlouvy, čímž prý způsobil magistrátu škodu 6,6 milionů.
Úředníci vinu odmítají
Zbylé tři obžalované - Miroslava Čadského, Zdeňka Jánského a Ladislava Kendíka - soud shodně potrestal roční podmínkou s dvouletou zkušební dobou.
Pětice úředníků vinu odmítá. Seyček, Chytil i Jánský se proti rozsudku na místě odvolali, Čadský a Kendík si stejně jako státní zástupkyně Dagmar Máchová ponechali lhůtu na rozmyšlenou. Seyčkovi a Chytilovi hrozilo až osmileté vězení, zbylým mužům maximálně tři roky za mřížemi.
"Jakkoli toto rozhodnutí beru na vědomí, musím upozornit na to, že odpovědnost za předražený a neprůhledný projekt mají jeho architekti - vedení magistrátu v čele s Pavlem Bémem a kmotrovské struktury napojené na ODS," reagoval na rozsudek pražský primátor Tomáš Hudeček (TOP 09). Za nevýhodnými smlouvami a odkláněním peněz jsou podle něj také "kmotři" Ivo Rittig, Roman Janoušek a Tomáš Hrdlička.
ČTĚTE TAKÉ |
Hudeček je v kauze opencard od loňského března obviněn společně s dalšími devíti pražskými radními včetně exprimátora Bohuslava Svobody (ODS) z porušení povinnosti při správě cizího majetku a porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže. V dubnu 2012 souhlasili s tím, že město s Haguess uzavře dvě nové smlouvy na podporu systému celkem za zhruba 74 milionů korun. Město ale mělo podle vyšetřovatelů vypsat otevřenou soutěž. Tím, že tak radní neučinili, prý Praze způsobili škodu zhruba 25 milionů.
Pražská karta opencard slouží mimo jiné jako tramvajenka či průkazka do knihovny. Kritizovaný projekt stál už asi 1,25 miliardy korun.
