"Kdo se zeptal Čechů a Poláků, jestli tam ty systémy chtějí mít či ne? Kdo se jich ptal? Naprostá většina českých občanů není z těchto plánů nadšená," prohlásil prezident před 1364 ruskými i zahraničními novináři na své obří, jednou do roka pořádané tiskové konferenci.
Pro Putina je to konference sedmá a poslední, jeho druhé funkční období končí v květnu. Ruský prezident zopakoval, že jeho generální štáb a vojenští experti tvrdí, že americký systém ohrožuje ruské bezpečnostní zájmy. Moskva proti systému dlouhodobě protestuje, neboť jej považuje za snahu narušit strategickou rovnováhu v Evropě.
"Ani NATO se nikdo nezeptal," podotkl Putin s tím, že aliance se americkou protiraketovou obranou začala zabývat až na základě iniciativy z Moskvy. Podle ruského prezidenta je dokonce možné, že například v Polsku, kde mají vzniknout sila s deseti antiraketami, kdosi uměle rozdmýchává protiruské nálady, aby bylo snazší přesvědčit tamní veřejnost o nutnosti stavby nového systému.
"Ve skutečnosti není proti komu se bránit, vždyť íránské rakety neexistují. Každý to ví," komentoval Putin oficiální americké zdůvodnění vzniku evropské části protiraketového deštníku. Moskva tomuto zdůvodnění od počátku nevěří a tvrdí, že systém bude především bezpečnostní hrozbou pro Rusko samotné.
Podle Putina proto v případě, že na polském území vzniknou systémy schopné neutralizovat ruské jaderné rakety, bude muset Rusko přijmout odvetné kroky. "Včetně možného přesměrování části našich útočných raketových systémů na objekty, které si myslíme, že nám mohou hrozit," podotkl ruský prezident.
"Nechce se nám to dělat. Ale bude to bránit našim vztahům v jiných oblastech? Myslím, že v zásadě ne. Ale úroveň bezpečnosti v Evropě se sníží," odpověděl Putin na otázku polské novinářky.
V podobném tónu Putin hovořil i o možnosti, že Rusko namíří část svých raket na objekty NATO na Ukrajině, pokud se tato země rozhodne do aliance vstoupit. I v tomto případě zdůraznil, že většina ukrajinských občanů o vstup do Severoatlantické aliance nestojí..
Pro Putina je to konference sedmá a poslední, jeho druhé funkční období končí v květnu. Ruský prezident zopakoval, že jeho generální štáb a vojenští experti tvrdí, že americký systém ohrožuje ruské bezpečnostní zájmy. Moskva proti systému dlouhodobě protestuje, neboť jej považuje za snahu narušit strategickou rovnováhu v Evropě.
"Ani NATO se nikdo nezeptal," podotkl Putin s tím, že aliance se americkou protiraketovou obranou začala zabývat až na základě iniciativy z Moskvy. Podle ruského prezidenta je dokonce možné, že například v Polsku, kde mají vzniknout sila s deseti antiraketami, kdosi uměle rozdmýchává protiruské nálady, aby bylo snazší přesvědčit tamní veřejnost o nutnosti stavby nového systému.
"Ve skutečnosti není proti komu se bránit, vždyť íránské rakety neexistují. Každý to ví," komentoval Putin oficiální americké zdůvodnění vzniku evropské části protiraketového deštníku. Moskva tomuto zdůvodnění od počátku nevěří a tvrdí, že systém bude především bezpečnostní hrozbou pro Rusko samotné.
Podle Putina proto v případě, že na polském území vzniknou systémy schopné neutralizovat ruské jaderné rakety, bude muset Rusko přijmout odvetné kroky. "Včetně možného přesměrování části našich útočných raketových systémů na objekty, které si myslíme, že nám mohou hrozit," podotkl ruský prezident.
"Nechce se nám to dělat. Ale bude to bránit našim vztahům v jiných oblastech? Myslím, že v zásadě ne. Ale úroveň bezpečnosti v Evropě se sníží," odpověděl Putin na otázku polské novinářky.
V podobném tónu Putin hovořil i o možnosti, že Rusko namíří část svých raket na objekty NATO na Ukrajině, pokud se tato země rozhodne do aliance vstoupit. I v tomto případě zdůraznil, že většina ukrajinských občanů o vstup do Severoatlantické aliance nestojí..
