Podle výsledků, které budou v následujících dnech ještě doplněny o korespondenční hlasy, zůstává nejsilnější stranou v zemi sociální demokracie (SPÖ). Ta získala 29,71 procenta hlasů, proti posledním volbám z roku 2006 však ztratila 5,6 procenta.
Ještě hůře dopadla Rakouská lidová strana (ÖVP), , která ztratila s 25,61 procenta téměř devět procent hlasů. Jsou to nejhorší zisky obou těchto velkých stran v rakouské poválečné historii a zvláště u lidovců, kteří předčasné volby vyvolali, doslova katastrofální výsledek. Ještě na začátku července, kdy ÖVP vystoupila z koalice, měli lidovci v preferencích před SPÖ značný náskok. Voliči je však zjevně potrestali za to, že nechali vládu ztroskotat.
Koalice poražených vítězů?
Už v prvních reakcích na výsledky zazněly spekulace o možné rezignaci předsedy strany a dosavadního vicekancléře Wilhelma Molterera. Pozorovatelé soudí, že by k tomu mohlo dojít už v pondělí na mimořádném zasedání předsednictva strany. Sám Molterer možnost večer nepřímo připustil. Jeho odchod z čela ÖVP by zřejmě usnadnil cestu ke stále nejpravděpodobnějšímu východisku z volebního výsledku, tedy k obnovení velké koalice SPÖ a ÖVP.
Této variantě dal v první reakci jednoznačně přednost i nový šéf sociálních demokratů Werner Faymann. Ten si už předem silně zúžil manévrovací prostor, když vyloučil koalici s populisty, ale i spolupráci s Moltererem, jehož osobně viní ze sabotování práce koaliční vlády. Faymann však v neděli poprvé nastolil i variantu menšinové vlády, při níž by byly v parlamentu hledány koalice vždy ad hoc podle jednotlivých návrhů zákonů.
Velký návrat Haidera
Pro obnovení velké koalice se nepřímo v prvních reakcích vyslovili i někteří další politikové sociální demokracie i lidovců. Mezi lidovci jsou však i stoupenci spolupráce s populisty. A právě s ohledem na posílení obou pravicově populistických stran - svobodní (FPÖ) získali 18,01 procenta a BZÖ 10,98 procenta hlasů - sociální demokraté vyslovují obavy z opakování roku 1999, kdy se lidovci domluvili s populisty (tehdy byla ještě FPÖ jednotná, v roce 2005 se od ní BZÖ odštěpila) na společné vládě, která vyvolala dokonce sankce ze strany Evropské unie.
Na tento vývoj zjevně sází Haider, který už prohlásil, že je připraven spolupracovat s kteroukoli stranou a předpokládá návrat do Vídně do celostátní politiky.
Šéf svobodných Heinz-Christian Strache už dnes tak rezolutně jako v minulých dnech spolupráci s Haiderem neodmítl, naopak vzhledem k posílení strany důrazně požadoval pro FPÖ účast na vládě. Uvědomuje si však, že by se tak mohlo stát jedině v trojkoalici společně s BZÖ.
Svobodní i BZÖ posílili proti roku 2006 každá zhruba o sedm procent, což představuje dohromady přírůstek 28 mandátů ve 183členné Národní radě. FPÖ získala 18,01 procenta a BZÖ 10,98 procenta hlasů.
Překvapivý je zvláště úspěch Haiderova BZÖ, který se ještě nedlouho před volbami pohyboval na hranici volitelnosti. Strana Zelených naproti tomu ztratila více než jedno procento a ziskem 9,79 procenta hlasů se propadla mezi rakouskými politickými stranami ze třetího místa až na místo páté. Žádná z dalších stran čtyřprocentní hranici nepřekonala a do parlamentu se nedostala.
Ještě hůře dopadla Rakouská lidová strana (ÖVP), , která ztratila s 25,61 procenta téměř devět procent hlasů. Jsou to nejhorší zisky obou těchto velkých stran v rakouské poválečné historii a zvláště u lidovců, kteří předčasné volby vyvolali, doslova katastrofální výsledek. Ještě na začátku července, kdy ÖVP vystoupila z koalice, měli lidovci v preferencích před SPÖ značný náskok. Voliči je však zjevně potrestali za to, že nechali vládu ztroskotat.
Koalice poražených vítězů?
Už v prvních reakcích na výsledky zazněly spekulace o možné rezignaci předsedy strany a dosavadního vicekancléře Wilhelma Molterera. Pozorovatelé soudí, že by k tomu mohlo dojít už v pondělí na mimořádném zasedání předsednictva strany. Sám Molterer možnost večer nepřímo připustil. Jeho odchod z čela ÖVP by zřejmě usnadnil cestu ke stále nejpravděpodobnějšímu východisku z volebního výsledku, tedy k obnovení velké koalice SPÖ a ÖVP.
Této variantě dal v první reakci jednoznačně přednost i nový šéf sociálních demokratů Werner Faymann. Ten si už předem silně zúžil manévrovací prostor, když vyloučil koalici s populisty, ale i spolupráci s Moltererem, jehož osobně viní ze sabotování práce koaliční vlády. Faymann však v neděli poprvé nastolil i variantu menšinové vlády, při níž by byly v parlamentu hledány koalice vždy ad hoc podle jednotlivých návrhů zákonů.
Velký návrat Haidera
Pro obnovení velké koalice se nepřímo v prvních reakcích vyslovili i někteří další politikové sociální demokracie i lidovců. Mezi lidovci jsou však i stoupenci spolupráce s populisty. A právě s ohledem na posílení obou pravicově populistických stran - svobodní (FPÖ) získali 18,01 procenta a BZÖ 10,98 procenta hlasů - sociální demokraté vyslovují obavy z opakování roku 1999, kdy se lidovci domluvili s populisty (tehdy byla ještě FPÖ jednotná, v roce 2005 se od ní BZÖ odštěpila) na společné vládě, která vyvolala dokonce sankce ze strany Evropské unie.
Na tento vývoj zjevně sází Haider, který už prohlásil, že je připraven spolupracovat s kteroukoli stranou a předpokládá návrat do Vídně do celostátní politiky.
Šéf svobodných Heinz-Christian Strache už dnes tak rezolutně jako v minulých dnech spolupráci s Haiderem neodmítl, naopak vzhledem k posílení strany důrazně požadoval pro FPÖ účast na vládě. Uvědomuje si však, že by se tak mohlo stát jedině v trojkoalici společně s BZÖ.
Svobodní i BZÖ posílili proti roku 2006 každá zhruba o sedm procent, což představuje dohromady přírůstek 28 mandátů ve 183členné Národní radě. FPÖ získala 18,01 procenta a BZÖ 10,98 procenta hlasů.
Překvapivý je zvláště úspěch Haiderova BZÖ, který se ještě nedlouho před volbami pohyboval na hranici volitelnosti. Strana Zelených naproti tomu ztratila více než jedno procento a ziskem 9,79 procenta hlasů se propadla mezi rakouskými politickými stranami ze třetího místa až na místo páté. Žádná z dalších stran čtyřprocentní hranici nepřekonala a do parlamentu se nedostala.
