14. září 2009 1:30 Lidovky.cz > Zprávy > Kultura

Román Skleněný pokoj by mohl v Británii
vyvolat zájem o českou kulturu

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 4Diskuse
Simon Mawer | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Simon Mawer | foto: ČTK/Mundil Stanislav ČTK
LONDÝN Hrdiny jeho románu jsou funkcionalistická vila, její obyvatelé a předválečné Československo jako oáza liberální demokracie ve střední Evropě. Podle britských recenzentů by jeho kniha The Glass Room (Skleněný pokoj), nominovaná na prestižní Man Bookerovu cenu, mohla v Británii vyvolat zájem o českou kulturu. Ale Simon Mawer by si přál, kdyby pomohla vyřešit spory kolem opravy brněnské vily Tugendhat, která ho k napsání románu inspirovala.

Skleněný pokoj líčí osudy Liesel a Viktora Landauerových, kterým slavný architekt postaví ve fiktivním Městě moderní vilu s ohromným skleněným pokojem. Vila vejde do učebnic architektury, ale Landauerovi prchají ze země na začátku druhé světové války, zatímco dům zabírají nacisté a po roce 1948 komunisté.

Mawer neskrývá, že Městem jeho románu je Brno a domem Landauerových je vila Tugendhat. K napsání knihy ho pobídla náhodná návštěva této vily počátkem 90. let. Jednašedesátiletý Mawer je vzděláním biolog a jel do Brna, aby se podíval na místa, kde pracoval zakladatel genetiky Gregor Mendel. "Byla to svého druhu pocta Mendelovi a cesta mě inspirovala k napsání románu o něm. Jel jsem proto do Brna ještě několikrát," uvedl Mawer, který pak skutečně napsal román Mendelús Dwarf (Mendelův trpaslík).

Při jedné z těchto návštěv se šel podívat i do vily Tugendhat. "Do té doby jsem o ní moc nevěděl, ale na místě jsem cítil: úTady je příběhú," řekl. Funkcionalistická vila a vůbec celý tento architektonický směr je pro něj symbolem jasnosti a průzračnosti. "Trvalo to jen deset let a pak přišla katastrofa. Fascinoval mě - a stále mě fascinuje - ten kontrast jasu a světla modernistického hnutí a temnoty, která se hromadila kolem Československa," prohlásil.

Trvalo to jen dvacet let
Dnes slavnou funkcionalistickou vilu, která je zařazena na seznam památek UNESCO, si nechali postavit Grete a Fritz Tugendhatovi. Navrhl ji v roce 1928 proslulý německý architekt Ludwig Mies van der Rohe. "Ale jsem romanopisec, takže vyjma domu jsem si všechno, včetně osudů Landauerových, vymyslel," řekl Mawer. Připouští jen obecné podobnosti.

"Viktor Landauer je Žid, Tugedhatovi byli oba Židé. Landauerovi postavili dům ve stejnou dobu a odešli ze země ve stejnou dobu a ze stejných důvodů jako Tugendhatovi. Ale jinak mezi nimi není spojitost," zdůraznil. Mawera fascinuje, že první republika byla jedinou liberální demokracií ve střední Evropě. "Už to je fantastické. Na to, jak to byla malá země... její liberální ideje, to je výjimečné. Trvalo to jen dvacet let. Je to velmi dojemné," řekl.

Při jedné z klíčových scén ve Skleněném pokoji Landauerovi poslouchají v zahraničním vysílání BBC projev Nevilla Chamberlaina v době mnichovské krize o "sporu ve vzdálené zemi mezi lidmi, nichž nic nevíme" a definitivně se rozhodnou pro emigraci. "Chtěl jsem přiblížit pohled ze střední Evropy," řekl Mawer.

Krásná budova, ale není to dům
Kniha je prošpikována německými a především českými slovy. Mawer tak chtěl britskému čtenáři, který většinou nezná cizí jazyky, přiblížit atmosféru vícejazyčné země. "Ve třicátých letech bylo v této oblasti důležité, jakým jazykem mluvíte," dodal. "A když se jazykem začnete zabývat, objevíte radosti, jakou je právě české slovo úpokojú. Když jsem našel ve slovníku, že může znamenat úmístnostú i úklidú, bylo to úplně magické."

Román končí epilogem v roce 1990. "Cítil jsem, že to je přirozené zakončení. Dům se stal muzeem a tak z něj odešel život. Je to stále krásná budova, ale není to dům. I když je v něm pořád něco, co vyvolává minulost," řekl Mawer. Podle něj si autor většinou myslí, že poslední knihu má nejraději. "Ale tato kniha je obzvlášť blízká mému srdci, protože mám Českou republiku opravdu rád," řekl. "Nevím proč. Nejsem s ní nijak spojen, přesto jsme si padli do noty od první návštěvy. A Skleněný pokoj je do značné míry vyjádřením tohoto pocitu," řekl.

Jezdí se tam na pitky, protože je to levné
Už 30 let žije v Itálii, kde učí na střední škole. Považuje se za Evropana a jedním z důvodů k napsání kniha byla i snaha otevřít britskému čtenáři "evropské perspektivy". "Cítím se jako Evropan a myslím, že se to odráží v mém psaní, hlavně ve Skleněném pokoji... Británie je mnohem méně evropskou zemí než kontinent. Vím to a nelíbí se mi to. Líbila by se mi větší otevřenost a i to byl jeden z důvodů, proč jsem psal o střední Evropě," řekl.

"V Británii každý zná Prahu. Jezdí se tam na pitky, protože je to levné. To je velmi depresivní," dodal. Stejného názoru je i recenzent listu The Independent, podle něhož by "s trochou štěstí Mawerův román mohl vyvolat i hlubší zájem o kulturu a národ, který oslavuje". Mawer by byl rád, kdyby úspěch jeho románu mohl přispět k vyřešení sporů mezi rodinou Tugendhatových a Brnem kolem rekonstrukce vily. "To by se mi opravdu líbilo. Nevím jakým způsobem, ale třeba by popularizace vily mimo omezený místní svět mohla mít nějaký vliv a mohla by přispět k vyřešení situace," řekl. "Vila vážně potřebuje rekonstrukci a ta se musí udělat pořádně."

Pomoci by podle něj mohlo i zfilmování románu, o němž se prý uvažuje. "Ještě není nic definitivního, ale myslím, že by to mohl být velmi dobrý film. A lokaci už máte," dodal s úsměvem. Nyní však Mawera čeká 6. října vyhlášení vítěze Man Bookerovy ceny, která sebou nese prestiž, 50.000 liber (asi 1,5 milionu korun) a komerční úspěch. "Je to opravdu ohromný rozdíl. Jen den poté, co byla oznámena užší nominace, se na Amazonu zvýšil prodej z dosavadních 3000 na 60.000 exemplářů," uvedl.

"Ještě nejsem nervózní, ale určitě budu," řekl Mawer. "Na druhou stranu si nejsem jist. Možná je lepší nevyhrát, je to opravdu velká věc." Skleněný pokoj je jeho osmým románem a koncem září vyjde i v České republice. V češtině vyšel i jeho román Jidášovo evangelium a k vydání se chystá román Mendelús Dwarf.

ČTK
  • 4Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Najdete na Lidovky.cz