Fallúdža leží 50 kilometrů západně od Bagdádu. Byla prvním městem, které v lednu 2014 obsadilo hnutí Islámský stát (IS). První fáze ofenzivy začala minulý týden v pondělí. Jeden z šíitských vojenských velitelů již v pátek řekl, že závěrečná bitva o město začne během několika dní.
  |
OSN i mnohé organizace na ochranu lidských práv vyjádřily obavy zhruba o 50 000 civilistů, kteří se ve Fallúdži nacházejí a radikálové jim pod pohrůžkou smrti brání město opustit. Ti, kterým se podařilo uprchnout, hovořili o případech, kdy lidé ve městě umírají hlady, uvedl Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR).
Povraždění ‚čarodějové‘. Jsme prokletí, líčí vězni Islámského státu v Libyi |
„Jídlo je velmi nedostatkové zboží. Slyšeli jsme, že lidé jedí prošlou rýži a sušené datle, nic víc,“ uvedla mluvčí UNHCR Melissa Flemingová.
Fallúdža: město mešit a důležité sunnitské centrum Iráku
- Důležité sunnitské sídlo v provincii Anbár leží pouhých 50 kilometrů západně od Bagdádu na řece Eufrat, od ledna 2014 jej ovládá militantní hnutí Islámský stát (IS).
- Fallúdža se stala v roce 1920 roznětkou, která v zemi zažehla protibritské povstání; po americké invazi v roce 2003 byla dějištěm tvrdých bojů místních sunnitských kmenů s americkou armádou.
- Historie města, které bylo vybudováno na křižovatce cest do Saúdské Arábii a Jordánska, se datuje do doby starověké Mezopotámie. Město se nachází v oblasti označované jako „sunnitský trojúhelník“ a množstvím minaretů si vysloužilo přezdívku „město mešit“.
- Město jako jedno z prvních v zemi přijalo základy ideologie vahhábismu, což je přísná doktrína sunnitské větve islámu, která vznikla v Saúdské Arábii, kde je státním náboženstvím.
Iráčtí vojáci a šíitští milicionáři útočí na pozice džihádistů ve Fallúdži.
- Bývalý diktátor Saddám Husajn nechal za své vlády (1979-2003) uvěznit řadu radikálních duchovních města, ačkoli samotná Fallúdža byla a je většinově sunnitská (stejně jako bývalý Saddámův režim). Za jeho vlády tam vyrostla řada průmyslových závodů včetně například chemických továren - jednu z nich OSN v roce 1990 uzavřela s podezřením na výrobu chemických zbraní.
- Ve městě byli koncem března 2003 zavražděni čtyř strážci americké ochranky Blackwater. Iráčané pak jejich spálená těla vláčeli ulicemi Fallúdže a dva z nich pověsili z mostu, který je od té doby znám jako most Blackwater. V listopadu 2003 tam rebelové sestřelili americký vojenský vrtulník typu Chinook (zahynulo 15 Američanů).
- V listopadu 2004 vydal irácký premiér Ajád Aláví pokyn, aby americké a irácké síly dobyly Fallúdžu, která byla v rukou sunnitských rebelů, nejspíše z teroristické sítě al-Káida. Do města, které ale většina z jeho 300 000 obyvatel raději opustila, vtrhlo na 10 000 amerických a asi 2000 iráckých vojáků. Krvavým bojům ve městě někdy Američané přezdívali „nový Vietnam“. Podle různých údajů zahynulo na 95 amerických vojáků a přes 500 dalších bylo zraněno, rebelové přišli zhruba o 1500 bojovníků a počet mrtvých civilistů se odhaduje na několik set.
- Militantní organizace Islámský stát v Iráku a Levantě (ISIL; nyní IS) ovládla Fallúdžu 4. ledna 2014 po odchodu bezpečnostních sil z města. Bylo to poprvé od invaze amerických sil do Iráku, kdy nějaká protivládní skupina ovládla větší irácké město. Džihádisté pak v další ofenzivě dobyli v červnu 2014 druhé největší město v zemi, Mosul.
Turecko bombarduje IS v Sýrii
Boje s džihádisty pokračují i na území sousední Sýrie. Turecká armáda při nedělním ostřelování oblasti severně od syrského Aleppa usmrtila nejméně 28 bojovníků IS ́, uvedla s odvoláním na armádní zdroje televizní stanice CNN Türk. Při útoku bylo zasaženo 58 islamistických cílů.
Turecko v posledních týdnech bombarduje severosyrské pozice IS v odvetě za ostřelování tureckého hraničního města Kilis. V něm žije na 100 000 syrských uprchlíků, kteří utekli před občanskou válku v Sýrii. Od začátku roku tam při přeshraničních útocích zemřelo asi 20 lidí a zhruba 70 osob bylo zraněno.
Spojené státy a některé další západní země spolu se Saúdskou Arábií a zeměmi Perského zálivu a Tureckem podporují v syrském konfliktu skupiny bojující proti vládě syrského prezidenta Bašára Asada. Největšími stoupenci režimu v Damašku jsou Rusko a Írán.
Syria's internally displaced people are targets wherever they go https://t.co/rCJMvBBevj pic.twitter.com/Z8oq9rgE3d
— Middle East Eye (@MiddleEastEye) 30. května 2016
