Pro obránce lidských práv to znamená, že demonstrovat je v Rusku možné pouze v případě, souhlasí-li protestující s Putinovou vládou. Hlavními organizátory veřejných pacifistických projevů jsou členové Mládežnického hnutí na obranu lidských práv. Právě oni 24. srpna zorganizovali symbolickou akci na Rudém náměstí, kde stejně jako před 40 lety proti sovětské okupaci Československa i tentokrát vyšlo s plakátem „Za vaši i naši svobodu“ sedm osob. Policie čtyři z nich zatkla.
Naopak veškeré akce odsuzující Gruzii za její „agresi proti Osetincům a Abcházcům“ moskevská radnice bez problémů povoluje. Ani mítinky pořádané nacionalistickými organizacemi jako „Mladá garda“ či „Avantgarda Rudé mládeže“ před gruzínským velvyslanectvím, úřadům hlavního města nevadí.
Podle sociologů ovšem není mnoho lidí, kteří jsou ochotni vyjít do ulic demonstrovat, ať už za válku či proti ní. Zajímavé je zjištění, že souhlas s uznáním nezávislosti gruzínských republik Abcházie a Jižní Osetie je nižší než původní nadšení ze vstupu ruských vojsk na jejich území. To bylo skoro stoprocentní. Nyní postup Kremlu a přiznání nezávislosti obou gruzínských republik schvaluje 87 procent Rusů. Uvedla to nezávislá sociologická agentura Levada. Jen 6 procent je zásadně proti a vyzývá k ukončení okupace Gruzie.
Sociologové upozorňují, že doktrína „obrany ruských občanů v zahraničí“ a idea připojení Jižní Osetie a Abcházie k Rusku je mnohem populárnější než uznání suverenity těchto území. Pravděpodobně je to ovlivněno i tím, že Rusko má vlastní separatisty na severním Kavkaze, kde vedlo v 90. letech válku s Čečenskem usilujícím o nezávislost na Moskvě. Řada lidí ale chápe uznání suverenity pouze jako politický manévr, který stejně povede k připojení obou enkláv k Rusku. Ani tito lidé ovšem netouží po konfrontaci se Západem a věří, že se vztahy opět urovnají.
Naopak veškeré akce odsuzující Gruzii za její „agresi proti Osetincům a Abcházcům“ moskevská radnice bez problémů povoluje. Ani mítinky pořádané nacionalistickými organizacemi jako „Mladá garda“ či „Avantgarda Rudé mládeže“ před gruzínským velvyslanectvím, úřadům hlavního města nevadí.
Podle sociologů ovšem není mnoho lidí, kteří jsou ochotni vyjít do ulic demonstrovat, ať už za válku či proti ní. Zajímavé je zjištění, že souhlas s uznáním nezávislosti gruzínských republik Abcházie a Jižní Osetie je nižší než původní nadšení ze vstupu ruských vojsk na jejich území. To bylo skoro stoprocentní. Nyní postup Kremlu a přiznání nezávislosti obou gruzínských republik schvaluje 87 procent Rusů. Uvedla to nezávislá sociologická agentura Levada. Jen 6 procent je zásadně proti a vyzývá k ukončení okupace Gruzie.
Sociologové upozorňují, že doktrína „obrany ruských občanů v zahraničí“ a idea připojení Jižní Osetie a Abcházie k Rusku je mnohem populárnější než uznání suverenity těchto území. Pravděpodobně je to ovlivněno i tím, že Rusko má vlastní separatisty na severním Kavkaze, kde vedlo v 90. letech válku s Čečenskem usilujícím o nezávislost na Moskvě. Řada lidí ale chápe uznání suverenity pouze jako politický manévr, který stejně povede k připojení obou enkláv k Rusku. Ani tito lidé ovšem netouží po konfrontaci se Západem a věří, že se vztahy opět urovnají.
