"Je to informace nesporně nová. Zatím nám ředitelé všech tří služeb takhle otevřenou a jasnou informaci neposkytli," řekl předseda výboru pro obranu Jan Vidím (ODS). "Nemůžu říct nic konkrétního, nicméně je to tak," potvrdil údaje o ruských
aktivitách v Česku ministr Ivan Langer, který je dnes na návštěvě v Bruselu. Podle něj by se věcí mohla v blízké době zabývat i vláda.
Ředitelé tří českých tajných služeb by měli poslancům vysvětlit, co se skutečně děje. "Mne to tedy, upřímně řečeno, děsí," dodal Vidím. Správnou reakcí na práci ruských tajných služeb v Česku by podle něj bylo především zvýšení aktivity české civilní i vojenské kontrarozvědky.
| Co se také píše ve zprávě BIS | |||
| Z českého pohledu v roce 2007 dominovala ruská aktivní opatření související se záměrem vybudovat na našem území komponenty americké protiraketové obrany a ruskými spory s pobaltskými státy. Nadále pokračují snahy o získání skrytých vlivových kanálů v rámci státních a politických struktur ČR. Především v rámci prosazování svých zájmů ve věci amerického radaru se ruské zpravodajské služby v uplynulém roce snažily kontaktovat, infiltrovat a ovlivňovat osoby a subjekty (především ze sféry občanské společnosti, politiky a médií) mající vliv na veřejné mínění. V širších souvislostech je cílem těchto snah nejen zvýšení odporu veřejnosti k radaru, ale mj. i vyvolání dojmu, že v Evropě dochází pod patronací EU a NATO k rehabilitaci nacismu a popírání rozhodující role SSSR při porážce nacismu ve 2. světové válce a záchraně Evropy. Podle BIS se v případě ruských aktivních opatření vůči ČR a jejím spojencům jednalo o možnou součást širší a dlouhodobé ruské kampaně, jejímž cílem je narušit integritu EU a NATO, izolovat USA (resp. povzbudit izolacionistické nálady v USA) a obnovit kontrolu nad ztraceným sovětským bezpečnostním perimetrem v Evropě, a to bez ohledu na výsledek vyjednávání o možnosti vybudování protiraketového radaru v ČR. |
|||
Podle Vidíma se Rusko podobným způsobem chová už delší dobu. "Ale pokud jsou ty poznatky takové, že bisce stálo za to, je takhle otevřeně popsat, pak chci určitě vědět podrobnosti," dodal Vidím.
Také místopředseda výboru Antonín Seďa z ČSSD připustil, že informace o zvýšené aktivitě agentů z Ruska a dalších zemí ohledně radarové stanice nejsou úplně nové. "Zpráva pro veřejnost může být vlastně uklidňující, protože dává najevo, že zpravodajské služby o činnosti těchto agentů vědí," poznamenal.
"BIS je zpravodajská služba a toto jsou její hry, já do nich nevidím a jdou
mimo mě. Rozhodně mě nikdo z Ruska nekontaktoval a nechtěl po mně, abych
byl proti radaru," komentoval zprávu starosta Trokavce a jeden z největších
odpůrců americké základy Jan Neoral. Právě nedaleko jeho obce má radar
vyrůst.
Místopředsedkyně Strany zelených Kateřina Jacques, která je členkou sněmovního výboru pro bezpečnost, podotkla, že například protiradarová iniciativa Ne základnám má nejasné finanční zdroje. Spojení iniciativy s ruskými penězi v minulosti naznačovala i česká média.
Iniciativa Ne základnám ale jakékoli propojení s ruskými tajnými službami popírá, řekl mluvčí odpůrců základny Jan Tamáš. Dodal, že iniciativa dá podnět BIS, aby zjistila, zda na českém území neoperují naopak americké tajné služby ve prospěch radaru.
Podle zprávy mohou být tyto aktivity ruské strany součástí dlouhodobé kampaně s cílem narušit integritu Evropské unie a NATO.
Hlavní smlouvu o radaru podepsali ministři zahraničí USA a Česka letos v létě. Vláda však zatím nemá zajištěnou podporu pro její ratifikaci v parlamentu.
V České republice stále převládají odpůrci radarové základny na českém území. Proti radaru bylo podle průzkumu agentury STEM po červencovém podpisu česko-americké smlouvy 44 procent dotázaných, pro se vyslovilo 35 procent, zbytek nevěděl.
Důstojníci ruské rozvědky a jejich agenti se v roce 2007 zaměřovali i na ekonomické vyzvědačství a na vlivovou podporu a ochranu ruských ekonomických zájmů v Česku.
"Tato rizika jsou kontinuálně reprezentována zejména čilými aktivitami současných i bývalých ruských zpravodajských důstojníků působících na diplomatických postech, v ruských státních i privátních společnostech a specializovaných obchodních komorách," uvádí zpráva.
|
Co dál stojí ve zprávě BIS... |
Na jiném místě se materiál zmiňuje o nebezpečí z přílišné závislosti ČR na "dodávkách energetických surovin z jednoho zdroje nebo jednou transportní trasou" a omezenou možnost zajistit alternativu. Česko přitom získává naprostou většinu ropy a zemního plynu právě z Ruské federace.
Ruska se proto týká i upozornění české civilní kontrarozvědky na "snahy zahraničního subjektu o ovlivnění volby technologie, která bude v budoucnu využívána" pro výrobu elektrické energie.
Za negativní pro bezpečnost Česka BIS pokládá případné zvyšování závislosti na zahraničních energetických surovinách. "Jedním ze způsobů, jak se vyhnout nárůstu této závislosti, je zachování kontroly českého státu nad těžbou uranu v ČR," dodává zpráva BIS.
