V Rusku na rozdíl od Spojených států musejí smlouvu schválit obě parlamentní komory, tedy po poslancích Státní dumy se dnes vyslovili ještě senátoři z Rady federace. Obě komory má Kreml pod kontrolou.
Zatímco poslanci v úterý schválili START poměrem 350 ku 96 hlasům, patřícím opozičním komunistům a nacionalistům, ruští senátoři podpořili dohodu jednomyslně a pro ratifikaci hlasovalo všech 137 přítomných zákonodárců.
Americký Senát, který dohodu ratifikoval už před Vánocemi, při ratifikaci připojil k textu rezoluci, která sice není součástí dokumentu, ale přesto vzbuzuje nedůvěru ruské strany. V rezoluci zdůraznil americké právo na vybudování systému protiraketové obrany, vůči čemuž má Moskva dlouhodobě výhrady. Na oplátku si tak v ratifikačním zákonu vyhradila možnosti od smlouvy odstoupit, pokud by americká protiraketová obrana a další okolnosti ohrožovaly ruskou národní bezpečnost.
Čtěte také: |
Smlouva, kterou loni v dubnu v Praze podepsali prezidenti Dmitrij Medveděv a Barack Obama, dává Rusku a Spojeným státům sedm let na to, aby své strategické arzenály omezily zhruba o třetinu. Počet hlavic má klesnout na 1550 z dosavadních 2200. Počet rozmístěných nosičů, tedy ponorek, letadel a raket, klesne na 700. Nová smlouva rovněž umožňuje vzájemné kontroly jaderných arzenálů, což nebylo možné od předloňského prosince, kdy vypršela platnost původní smlouvy START.
Nový START snižuje počet hlavic u každé stranyHlavní body nové rusko-americké odzbrojovací smlouvy START: - Každá strana se zavazuje snížit počet hlavic během sedmi let z nynějších 2200 na 1550. Tento limit je o 74 procent nižší, než byl ve smlouvě START 1 z roku 1991, a o 30 procent nižší než limit z tzv. moskevské smlouvy (SORT) z roku 2002. - Počet rozmístěných nosičů - letounů, raket a ponorek - se sníží na 700 kusů. Spolu s nerozmístěnými tento počet bude činit 800 kusů. Složení a strukturu svých strategických útočných zbraní si každá smluvní strana stanoví sama. - Smlouva definuje způsob, jakým se jednotlivé druhy zbraní a jaderných hlavic započítávají do celkových počtů a stanovuje způsoby rekonstrukce a likvidace strategických útočných zbraní. - Stanovuje, kde výhradně smí každá smluvní strana své strategické útočné prostředky umístit (například nejen na nosičích, ale i ve výrobních závodech, opravnách a výcvikových základnách). Určuje rovněž limitní počty strategických prostředků určených pro výcvik a testy. - Zavazuje signatáře nerozmisťovat strategické prostředky v zahraničí, vyjma obecně uznávaných případů křižování cizích výsostných vod nebo cizího vzdušného prostoru. - Zavazuje smluvní strany, aby nevstupovaly do žádných mezinárodních závazků a nepodnikaly žádné mezinárodní akce, které by byly v rozporu se smlouvou. |