18. ledna 2010 10:26 Lidovky.cz > Zprávy > Svět

Sarkozy umí uvést věci do pohybu, říká
nový francouzský velvyslanec v Praze

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
Chci vyvracet klišé, říká nový francouzský velvyslanec v Praze Pierre Lévy. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Chci vyvracet klišé, říká nový francouzský velvyslanec v Praze Pierre Lévy. | foto: Jindřich Mynařík, Lidové noviny
PRAHA Nový francouzský velvyslanec v Praze Pierre Lévy mluví o vysvětlování prezidentových výroků a o tom, kdo rozhoduje v EU.

* LN Co vás napadlo jako první, když jste se dozvěděl, že Vás pošlou do Prahy?

V první řadě jsem byl osobně moc rád, protože jsem se poprvé stal velvyslancem. Zatím jsem působil na různých postech jak v Paříži, tak například v Německu či Singapuru. A je mi potěšením být teď vyslán do této země. Ať už vzhledem k její historii či faktu, že jde o skutečné srdce Evropy. Moje země a Česká republika navíc na sebe vzájemně působí již od dávných dob.

* LN Obě země spojuje ještě jedna věc: obě mají výrazné prezidenty se silnými názory, které i často prezentují. Jak těžké je pro francouzského diplomata vysvětlovat postoje Nicolase Sarkozyho?

Není to těžké vysvětlovat. Prezident Sarkozy má velmi ambiciózní vize týkající se Francie, Evropy i evropské pozice ve světě. A nevidím žádný problém v tom, tohle vysvětlovat.

* LN A jaký je Váš osobní pocit z prezidenta Sarkozyho?

Pro mě není jednoduché na to odpovědět. Každopádně je extrémně energický, věří v politickou vůli. Věří, že může uvést věci do pohybu, což je dobře, protože všude -a teď nemluvím jenom o diplomacii - se vždycky najde tisíc a sto důvodů, proč něco nejde. Rád cituji Gramsciho slova (politický filozof a "duchovní otec" italských komunistů, pozn. LN): pesimismus rozumu, optimismus vůle. Od začátku měl velmi jasno v tom, kde jsme, jak si stojíme, o důležitosti Evropy a vztahů se Spojenými státy. Je schopen uvést věci do pohybu, jak to udělal například s návratem Francie do struktur NATO. Ale snaží se řešit i věci na Blízkém východě, v Íránu...

* LN Mluvíte o vztahu se Spojenými státy. Teď máme jeden rok, co je Barack Obama prezidentem. Jak se díváte na Obamův rok z francouzské perspektivy?

Obama byl ve Francii přijat velmi vřele, mezi lidmi vypukla "obamomanie". Řekl bych, že první rok byl velmi pozitivní. Na jedné straně nastavil rámec svých plánů velmi metodicky a systematicky. Pronesl řadu důležitých projevů, ale také má před sebou spoustu věcí, když se podíváte na Blízký východ, Írán, Afghánistán. Nepřipojuji se k těm, kteří se vůči němu snaží být příliš negativní. Samozřejmě je tu spousta očekávání, a když je hodně očekávání, je také hodně zklamání.

* LN Obamovi je mimo jiné vyčítáno, že by měl být tvrdší. To se týká i Íránu, kde západní politika sankcí - respektive hrozby sankcemi - očividně nefunguje...

Nesouhlasil bych s vaším tvrzením, že sankce nefungují. Na začátku jsme zvolili dvojí přístup. Jednak nátlak prostřednictvím sankcí a zadruhé otevřením dialogu. Sankce fungovaly v tom smyslu, že vyvolaly řadu debat uvnitř režimu a ukázaly Íráncům, že tato politika něco stojí. A je fascinující sledovat, co se tam teď děje. Myslím, že mezi režimem a obyvateli zeje velká propast. Francie byla vždy zastáncem přísné politiky. A teď s našimi americkými partnery pracujeme na tom, jak ten tlak zvýšit - což se týká zvláště sankcí. Spojené státy se ve skutečnosti připojily k evropskému přístupu. Francie má za to, že celé je to obrovská výzva pro mezinárodní bezpečnost. A v tom zastáváme naprosto stejná stanoviska i s Prahou.

* LN A teď k Evropě. Podílel jste se na formulování budoucí francouzské zahraniční politiky. Zeptám se přímo: mělo by se Turecko stát členem EU?

Je to samozřejmě velmi kontroverzní téma. A ať už si o tom lidé myslí cokoliv, postoj francouzského prezidenta je jasný. Těžko se dá říct, že turecká kandidatura je jako kandidatura jiné země. To samé říkají dokonce i lidé, kteří jsou tomu (přijetí Turecka do EU, pozn. LN) nakloněni. Protože je to velká země, o mnoho chudší než ostatní, leží... a to si myslím, že geografická otázka není až tak důležitá. Proces (vyjednávání s Tureckem, pozn. LN) ale pokračuje dál, ale otázky dál zůstávají.

* LN A nyní k Vašemu hlavnímu poslání. Je co vylepšovat ve francouzskočeských vztazích?

Jsem fascinován tím, jak jdeme společně kupředu v mnoha ohledech. Co je pro mě překvapující, je kontrast mezi tím, jak důležité jsou naše vazby, co se týká investic, působení francouzských společností, vědecké spolupráce, výměny studentů a nelze nezmínit i obě naše předsednictví Evropské unie... Na druhou stranu tu ale zůstává řada klišé a předsudků. Jedna z mých výzev je snažit se překonat nedorozumění na obou stranách, Pokud bych mohl uvést alespoň jednu věc - Evropská unie je naše společná hra, náš společný dům. A je důležité, aby do něho země jako Francie a Česká republika přispívaly a zároveň si uvědomovaly, že ho vlastní. Jsem vždycky zaskočený, když slyším "Brusel rozhodl". My jsme se rozhodli, my máme v Bruselu své lídry. Musíte si uvědomovat, že je to naše společná hra.

Pierre Lévy

Pracoval na ministerstvu zahraničních věcí a evropských záležitostí, kde vedl odbor pro analýzu a plánování. Podílel se i na vzniku tzv. Bílé knihy, která nastolila hlavní priority francouzské zahraniční politiky.

Velvyslancem je poprvé, pověřovací listiny předal českému prezidentovi minulý týden ve čtvrtek. V minulosti působil například v Německu či Singapuru.


Petr Pešek

Autor

Petr Pešekpetr.pesek@lidovky.czČlánky




Najdete na Lidovky.cz