3. října 2013 7:00 Lidovky.cz > Zprávy > Svět

Sčítání lidu v Bosně: nutný
mezník, který hrozí eskalací napětí

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 0Diskuse
V Bosně a Hercegovině začalo první poválečné sčítání lidu. Předtím, než vyrazí do terénu, studují sčítací komisaři mapy "svých" oblastí | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy V Bosně a Hercegovině začalo první poválečné sčítání lidu. Předtím, než vyrazí do terénu, studují sčítací komisaři mapy "svých" oblastí | foto: Reuters
V Bosně a Hercegovině tento týden začalo první poválečné sčítání lidu. Získaná data budou mít velký význam pro budoucí vývoj země a nabídnou možnost reflexe její pohnuté minulosti, je však otázkou, zda nezhorší národnostní napětí, míní historik Ondřej Žíla z Katedry jihoslovanských a balkanistických studií FF UK.

Lidovky.cz:  Bosna a Hercegovina sčítá své obyvatelstvo poprvé od roku 1991, a za dobu své samostatné existence vůbec poprvé. Proč to trvalo tak dlouho? Může za to administrativní roztříštěnost země, nebo je problém hlubší?
V letech 1992-95 zemi sužovala velmi komplikovaná a krvavá občanská válka, v níž proti sobě stály tři národy: Bosňáci, Srbové a Chorvaté. Daytonská dohoda sice válečné násilí fyzicky ukončila, poklidné multinacionální soužití, jež bylo pro Bosnu charakteristické před válkou, však už zajistit nedokázala. Od roku 1995 je země jakýmsi protektorátem mezinárodního společenství, které zde zastupuje Úřad vysokého představitele (OHR). Vysoký představitel má významné pravomoci, mj. může odvolat jakéhokoli politika či zasahovat do legislativního procesu. Mezinárodní společenství, které v Bosně mělo velmi silnou pozici (a dodnes má, přestože je tlumena), konstatovalo, že hlavním důvodem odkladu sčítání je proces návratu utečenců do svých předválečných domovů. To je oficiální důvod. Nicméně repatriační proces je už několik let u konce, dokládají to údaje UNHCR (Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky, pozn. red). Takže jde spíše o politický nástroj, a to jak v rukou místních politiků, tak mezinárodního společenství.

BOSNA A HERCEGOVINA PO DAYTONSKÉ DOHODĚ

  • "Dnešní Bosna a Hercegovina (BiH) je zemí tří konstitutivních národů: Bosňáků, Srbů a ChorvatůDaytonskou mírovou dohodou z roku 1995 je formálně rozdělena na dvě entity: Federaci Bosny a Hercegoviny, v níž mají absolutní většinu Bosňáci a Chorvaté, a Republiku srbskou, kde drtivě převažují Srbové. Jakýmsi spojníkem je kondominium Brčko, které má svůj vlastní status. Z takového politicko-správního rozdělení plyne zásadní problém: extrémní decentralizace. Hlavou země je Předsednictvo Bosny a Hercegoviny, které tvoří tři prezidenti (Bosňák, Srb a Chorvat), Federace Bosny a Hercegoviny je rozdělena na deset kantonů a každý má vlastní vládu, premiéra a ministerstva... Celkově v Bosně existuje nějakých 150 ministerstev a další stovky správních funkcionářů. Přebujelá administrativa stojí zemi až polovinu HDP."

Lidovky.cz: Sčítání lidu jako politikum?
Musíme si uvědomit, že od roku 1991, tedy od posledního sčítání, nedisponuje Bosna a Hercegovina žádnými absolutními hodnotami. Neví se dokonce ani to, kolik v ní žije obyvatel. Odhady se pohybují od 3,2 do 4,2 milionu lidí – to je obrovský rozptyl na tak malou zemi! Otazník visí i nad počtem ekonomicky aktivních osob, nad relativními čísly nezaměstnanosti... Bosna nemá představu o základních statistických indikátorech, takže nemůže vytvářet žádné strategické rozvojové koncepce, kalkulovat svůj hospodářský, případně obchodní potenciál, a především předvídat svůj demografický vývoj. Tohle všechno je obrovská překážka na cestě do EU. Sčítání lidu je pro další socioekonomický vývoj země naprosto zásadní.

Dobrovolníci rozdávají letáky obsahující základní informace o sčítání

Lidovky.cz: Mluvíte o budoucnosti. Není to ale tak, že v Bosně na všem ulpívá pachuť minulosti?
To je ta druhá strana mince, a právě proto je letošní sčítání lidu tak klíčové. Nabízí totiž zemi možnost vyrovnat se aspoň částečně se svou (hlavně nedávnou) historií. Tím pádem vyvolává velké napětí. Zatímco v Česku má sčítání lidu primárně technický charakter, v Bosně je otázkou číslo jedna charakter etnokonfesionální. Díky výsledkům sčítání budeme alespoň částečně schopni rekonstruovat počet obětí války, který je dodnes nejasný a diskutuje se o něm jak v samotné Bosně a Hercegovině, tak na Západě. Budeme také moci zjistit skutečný rozsah nucených migračních pohybů nebo kolik procent obyvatel žije v zahraničí - tedy to, jak efektivní byly etnické čistky, a hlavně jak úspěšná byla repatriace utečenců do předválečných domovů.

Srebrenica - memento občanské války. Žena na snímku objímá rakev, v níž spočívají ostatky jejího příbuzného - jedné ze 409 dalších identifikovaných obětí (Potočari, červenec 2013)

Lidovky.cz: Jak vypadá sčítání v praxi? Co všechno mají lidé uvádět?
Sčítání začalo o půlnoci 1. října a potrvá 14 dní. Během této doby budou komisaři pracovat v terénu a zároveň se budou shromažďovat sčítací listy z ciziny. Obsah sčítacího formuláře je podobný jako u nás, ale jsou tam tři kritické body: etno-národnostní vyjádření, konfesní deklarace, a konečně mateřský jazyk. V prvním bodě vybíráte mezi možnostmi Srb-Bosňák-Chorvat, ale můžete zvolit i to, že se národnostně nevyjadřujete, případně se rozepsat do připojené kolonky. Stejnou možnost máte i v případě vyznání, pokud se nechcete deklarovat jako muslim, pravoslavný ani katolík. Ovšem u mateřského jazyka už volit musíte, a to mezi bosenským, srbským a chorvatským jazykem.

Sčítací komisař Elvis Spijudić (vpravo) ve vesnici Krušev Do, ležící nedaleko Srebrenice

Lidovky.cz: Jaký je postup v případě početné bosenské diaspory?
Sčítání lidu garantuje zákon, a ten praví, že člověk, který déle než rok žije mimo území státu, nemůže být do sčítání zařazen, resp. jeho údaje budou evidované paralelně. Sčítací list se liší, je o dost zkrácený, a mezi bosenskou diasporou vyvolal až hysterickou reakci, především tedy mezi Bosňáky.

Lidovky.cz: Proč právě mezi nimi? A z čeho ta hysterie pramení?Srbští a chorvatští váleční běženci mířili především do Srbska a Chorvatska a většina z nich je dnes s těmito státy sžitá, pravděpodobně ani nemají zájem, aby byli v Bosně sčítaní. U Bosňáků je situace jiná, stále se cítí být součástí Bosny a Hercegoviny a se zemí udržují kontakt, takže mají pocit, že je z ní sčítání vyděluje. Každý národ si navíc sčítání představuje jinak. Bosňáci ho kvůli repatriačnímu procesu dlouho odmítali, naopak Srbové ho chtěli co nejdříve a argumentovali nutností etnokonfesionálních údajů.

Sčítací komisař Spijudić předává sčítací arch obyvateli vsi Krušev Do

Lidovky.cz: Co Chorvati?
Nechci být cynický, ale bohužel se nevyhnu konstatování, že problém Bosny a Hercegoviny se dnes týká hlavně nastavení soužití Srbů a Bosňáků. Podle sčítání v roce 1991 vypadala bosenská populace takto: 43 % Bosňáci, přes 30 % Srbové a 17-18 % katolíci. Už před válkou Chorvaté migrovali do sousední Socialistické republiky Chorvatsko a vývoj po rozpadu Jugoslávie ten proces ještě urychlil. Podle odhadů Chorvati dnes v Bosně mají maximálně 12 % a jsou skutečně tvrdě marginalizováni. Tlak na vytvoření jakékoli chorvatské entity v rámci hranic Bosny a Hercegoviny už není reálný.

Obyvatele Bosny a Hercegoviny připravovala na zlomové sčítání lidu mohutná informační kampaň.

Lidovky.cz: Přípravu sčítání doprovázela masová informační kampaň. Jak moc do ní zasáhla propaganda jednotlivých národů?Silně. Už jen příklad Bosňáků: nezapomínejme, že jako oficiální národ byli uznáni teprve v roce 1971, ústavně až o tři roky později, a to pod názvem Muslimové. Jejich identifikace s výrazem Bosňák (který v roce 1993 nahradil starší pojmenování Muslimové, ačkoli sám pochází ještě z dob Rakouska-Uherska) není příliš pevná, takže ve sčítání mohou uvést, že jsou Muslimové, a tudíž jejich volba „propadne“ do kategorie „Ostatní“. Nebo jiná věc: během zkušebního sčítání v roce 2012 se až 35 % z 15 000 zkušebně sčítaných označilo za Bosňana. To není název etnický, ale občanský, dotyční se tedy vnímají v prvé řadě jako občané státu Bosna a Hercegovina. Z těchto důvodů muslimští politici a organizace během kampaně vyvíjeli velký tlak na to, aby se všichni, kdo patří do muslimského kulturního okruhu, definovali jako Bosňáci, tedy na základně etnického principu.

Lidovky.cz: Všichni, kdo patří do muslimského kulturního okruhu, říkáte. Odhadnete, o kolik lidí se jedná?
Nechci spekulovat ani předjímat, těžko zodpovím otázku, kolik lidí se vyjádří jako Bosňané. To je ostatně problém, který teď Bosnu trápí nejvíc. Velká část bosňácké elity počítala s tím, že pokud podíl Bosňáků přesáhne 51 %, vynoří se požadavek na reformu stávajícího politicko-správního uspořádání, tzv. daytonské Bosny. Bosňácká propaganda pracuje s tím, že podle mezinárodních standardů má národ, který má na daném území absolutní většinu, nárok na vytvoření národního státu. Srbská a chorvatská propaganda zase argumentuje tím, že bosňácká diaspora se kvůli sčítání bude masově vracet, což může ovlivnit výsledek. Hlavně na místech, odkud Bosňáci před těmi dvaceti lety utíkali, a to je především Republika srbská, kde dnes mají přibližně 90 % Srbové. Na internetu a v médiích kolují desítky videí, kde jsou k propagandě zneužívány malé děti, vyjadřují se tu jako praví Bosňáci, tu jako praví Srbové, v jednom ze spotů pějí malé holčičky ódu na to, že jsou občankami Republiky srbské... Ta manipulace je všestranná.

Lidovky.cz: A co manipulace s výsledky?
Otázka manipulace bude těžko prokazatelná, ale zároveň si myslím, že bude všudypřítomná. Už dnes mají všechny strany desítky argumentů, proč sčítání nemůže být přesné, a jeho zpochybňování či účelová interpretace výsledků jistě poslouží jako další politický nástroj. Výsledky velmi pravděpodobně ukážou, že Bosna je etnicky homogenizovaná, tedy že ty brutální etnické čistky v 90. letech byly úspěšné. Bosně se tím nabídne šance tento stav reflektovat a zaujmout k němu určité stanovisko. Stávající podoba uspořádání země je ale nesmírně problematická. Každý z konstitutivních národů má totiž na její výslednou podobu odlišný názor. Zůstává tak otázkou, zdali výsledky sčítání, ať už budou jakékoliv, jen nezvýší přetrvávající latentní napětí ve společnosti.

  • 0Diskuse
Magdalena Slezáková

Autor

Magdalena Slezákovámagdalena.slezakova@lidovky.czČlánky




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.