Aliance by podle něj měla rovněž na listopadovém summitu přijmout rozhodnutí o novém systému protiraketové obrany. O něm se nyní v bloku horečnatě diskutuje poté, co prezident USA Barack Obama loni změnil priority amerického protiraketového deštníku a zrušil plán na výstavbu prvků tohoto projektu v Česku a Polsku.
Rasmussen na Bruselském fóru, což je pravidelné setkání nejrůznějších světových lídrů, ekonomů a politiků, prohlásil, že Evropa by měla převzít víc odpovědnosti za dění ve světě. Hrozby totiž nejsou v Evropě, ale mimo ni, což ukázaly třeba teroristické útoky v minulosti.
Jednou z nejvážnějších hrozeb je šíření zbraní hromadného ničení. "Tato hrozba je reálná a narůstá," řekl s tím, že své raketové arzenály posiluje řada zemí. Konkrétně zmínil Írán, který je ostře kritizován mezinárodním společenstvím kvůli jadernému programu.
To připomněl i šéf NATO, podle něhož navíc nejde jen o nukleární ambice Íránu, ale i o vývoj raket. Ty už nyní mohou zasáhnout státy aliance a Teherán navíc pracuje na dalších.
Podle Rasmussena by společná protiraketová obrana byla jasným vzkazem, že je Evropa a její partneři na podobné hrozby připravena. Šéf aliance i proto vyzval Moskvu, aby se do budování "nové bezpečnostní architektury" zapojila.
"Jedna bezpečnostní střecha by byla silným politickým symbolem, že Rusko je plným členem euroatlantické rodiny," řekl, i když připustil, že cesta k takovémuto společnému projektu nebude bez překážek.
