Co jsou velké hodnoty v kultuře? Přesné vymezení nečekejte, vždycky o ně bude spor, a často k nim bude patřit také. Je to všechno, co dokáže člověka oslovit natolik, že začne hlouběji uvažovat o sobě a o svém místě na světě. Co nahlodává skořápku netečnosti, kterou se snadno obalíme ve cloně bezduchého hluku a prázdných sdělení.
Takovou duchovní obnovu a očistu nabízí každé dobré umění. Avantgardní umění se navíc pokouší nahlédnout tam, kde se nové hrozby nebo příležitosti současného člověka a jeho civilizace teprve rodí a kam sami nemáme možnost dohlédnout, protože nám chybí citlivost a představivost, která je součástí talentu umělce.
Jistě, ne každého to osloví, ne každý je ochoten a schopen to vnímat. Je to duchovní služba pro minoritu. Ale je to také laboratoř tvůrčí a duchovní svobody. Dějiny potvrdily, že omezování svobody vždy začínala omezováním tvůrčí svobody. A je jedno, jestli se to dělo násilím, nebo nenásilným přidušením ekonomickými nástroji.
Požadavky petice jsou správné
Většina pražských malých scén a dalších neziskových kulturních institucí, které přišly ve čtvrtek ráno protestovat před magistrát proti drastickému snižování grantů, stojí ekonomicky na začátku konce. „Dobře to dopadne,“ ubezpečoval se před shromážděnými kolegy velký český básník a zakladatel Semaforu Jiří Suchý. Opakoval, že je optimista: „Jen nevím proč.“
Pak popisoval, jak doplácí ze svého na základní potřeby divadla a jak sám režíruje a chystá výpravy zadarmo, protože jinak by to museli zabalit už dávno. To se nedá dělat věčně, pokud se situace nezlepší, letos skončí. Zmizelo by tak divadlo, které považuji za neodmyslitelnou součást českého kulturního dědictví. Kromě toho mě jeho tvorba provází celý můj život, stejně ostatně řady jiných pražských divadel.
Odpovědný radní hlavního města Prahy Milan Richter tvrdí, že autorům petice za záchranu neziskové kultury, kterou už podepsalo přes 10 tisíc lidí, nejde o umění, ale o peníze. Mluvčí petice Miroslav Táborský z Divadla v Dlouhé, které je jedinečné ve své systematické tvorbě pro nejmladší generaci, se tomu směje. Komerčním scénám by podle této logiky nešlo o peníze, ale o kulturu...
Požadavky petice považuji za správné a zasadím se o to, aby je ČSSD podpořila. Je správné oddělit podporu neziskové kultury od podpory podnikání a zrušit plošnou dotaci vstupenek. Stejně tak je rozumný požadavek, aby nejprve vznikla shoda o tom, co tvoří síť veřejných kulturních institucí, které pečují o kulturní dědictví a soustavný rozvoj umění, a teprve potom se začalo uvažovat o nějakých zásadnějších změnách.
V odborných věcech umění musí dostat větší slovo umělecká veřejnost a odborníci, jako je poradní sbor primátora pro kulturní politiku. A divadla, jako je Semafor a další ohrožené subjekty, potřebují rychlou pomoc. Lidé, kteří jejich postavení nechápou, by se měli věnovat něčemu jinému než kultuře. Něčemu, na co budou stačit.
Takovou duchovní obnovu a očistu nabízí každé dobré umění. Avantgardní umění se navíc pokouší nahlédnout tam, kde se nové hrozby nebo příležitosti současného člověka a jeho civilizace teprve rodí a kam sami nemáme možnost dohlédnout, protože nám chybí citlivost a představivost, která je součástí talentu umělce.
Jistě, ne každého to osloví, ne každý je ochoten a schopen to vnímat. Je to duchovní služba pro minoritu. Ale je to také laboratoř tvůrčí a duchovní svobody. Dějiny potvrdily, že omezování svobody vždy začínala omezováním tvůrčí svobody. A je jedno, jestli se to dělo násilím, nebo nenásilným přidušením ekonomickými nástroji.
Požadavky petice jsou správné
Většina pražských malých scén a dalších neziskových kulturních institucí, které přišly ve čtvrtek ráno protestovat před magistrát proti drastickému snižování grantů, stojí ekonomicky na začátku konce. „Dobře to dopadne,“ ubezpečoval se před shromážděnými kolegy velký český básník a zakladatel Semaforu Jiří Suchý. Opakoval, že je optimista: „Jen nevím proč.“
Pak popisoval, jak doplácí ze svého na základní potřeby divadla a jak sám režíruje a chystá výpravy zadarmo, protože jinak by to museli zabalit už dávno. To se nedá dělat věčně, pokud se situace nezlepší, letos skončí. Zmizelo by tak divadlo, které považuji za neodmyslitelnou součást českého kulturního dědictví. Kromě toho mě jeho tvorba provází celý můj život, stejně ostatně řady jiných pražských divadel.
Odpovědný radní hlavního města Prahy Milan Richter tvrdí, že autorům petice za záchranu neziskové kultury, kterou už podepsalo přes 10 tisíc lidí, nejde o umění, ale o peníze. Mluvčí petice Miroslav Táborský z Divadla v Dlouhé, které je jedinečné ve své systematické tvorbě pro nejmladší generaci, se tomu směje. Komerčním scénám by podle této logiky nešlo o peníze, ale o kulturu...
Požadavky petice považuji za správné a zasadím se o to, aby je ČSSD podpořila. Je správné oddělit podporu neziskové kultury od podpory podnikání a zrušit plošnou dotaci vstupenek. Stejně tak je rozumný požadavek, aby nejprve vznikla shoda o tom, co tvoří síť veřejných kulturních institucí, které pečují o kulturní dědictví a soustavný rozvoj umění, a teprve potom se začalo uvažovat o nějakých zásadnějších změnách.
V odborných věcech umění musí dostat větší slovo umělecká veřejnost a odborníci, jako je poradní sbor primátora pro kulturní politiku. A divadla, jako je Semafor a další ohrožené subjekty, potřebují rychlou pomoc. Lidé, kteří jejich postavení nechápou, by se měli věnovat něčemu jinému než kultuře. Něčemu, na co budou stačit.
