Namísto toho, aby se zdravotnické poplatky rušili, navhrli senátoři snížit ceny léčiv a zavést bezplatné očkování dětí proti pneumokoku. Senátní úpravy nyní posoudí sněmovna, která má možnost horní komoru přehlasovat.
Senát navrhl v obou novelách roční snížení cen léčiv o pět procent, což by lidem mělo údajně ušetřit celkem asi 2,5 miliardy korun. Levice namítala, že v konečném důsledku se cena léků nesníží. Podle senátního návrhu by lidé měli mít větší možnost využívat generik, tedy levnějších ekvivalentů originálních léků. Rodiče by podle Senátu měli ušetřit 8000 korun za očkování svého dítě proti pneumokokovým infekcím, hradit jej mají pojišťovny.
Tyto úpravy navrhla ODS v duchu protikrizových opatření ministerstva zdravotnictví. "Zachování efektu regulačních poplatků přinese do systému sedm miliard korun v přímém finančním dopadu a v nevyčerpané zdravotní péči," uvedli zástupci ODS.
Hlavně představitelé ČSSD tyto úpravy označovali za účelovou zástěrku, jak zhatit rušení poplatků. Podle nich mohl snížení cen léků prosadit Tomáš Julínek (ODS) ještě jako ministr zdravotnictví. Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková (ČSSD) vyzvala ministerstvo, aby právními normami zavedlo jak levnější léky, tak očkování proti pneumokokům.
Rozpory v ČSSD
Právě ČSSD přitom před týdnem zabránila tomu, aby toto očkování sněmovna schvalovala v rámci jiné normy ještě na své červnové schůzi. Zástupci ČSSD a ODS se ve zhruba tříhodinové rozpravě vzájemně obviňovali také z demagogie, zkreslování statistik a narušování principu solidarity ve zdravotnictví.
Drobný rozkol nastal i mezi sociálními demokraty a komunisty. Senátorka a bývalá poslankyně KSČM Marta Bayerová totiž navrhla schválit komunistickou novelu o zrušení poplatků a "konkurenční" návrh Moravskoslezského kraje, respektive ČSSD, o omezení poplatků zamítnout.
Naopak senátor a bývalý poslanec ČSSD Karel Korytář navrhl schválit nejprve omezení poplatků, přičemž Senát by se měl ke zrušení poplatků zachovat až podle výsledku tohoto hlasování.
Výsledek hlasování o obou novelách, které podpořila jen levice, byl zřejmý už před jeho zahájením. Rušení poplatků odmítl podpořit jak senátor a bývalý předseda KDU-ČSL Jiří Čunek, tak za Klub otevřené demokracie (KOD) jeho místopředseda Jaromír Štětina (za SZ). Pro vrácení novel sněmovně se vyslovilo 45 přítomných senátorů z ODS, KDU-ČSL a KOD s výjimkou Čunka, který se hlasování zdržel.
Omezení navrhl Moravskoslezský kraj
Omezení poplatků v podstatě jen na produktivní část obyvatelstva navrhovala ČSSD v novele, kterou předložil Moravskoslezský kraj. Tato norma má zrušit poplatky pro děti a mladé do 19 let, důchodce, dárce krve a kostní dřeně a sociálně slabší lidi. KSČM navrhla úplné zrušení regulačních poplatků.
Pro výrazné omezení regulačních poplatků, ale i pro jejich zrušení spolu s ČSSD a KSČM hlasovaly nezařazené poslankyně a bývalé členky Strany zelených Olga Zubová a Věra Jakubková a bývalý sociální demokrat Evžen Snítilý.
Lidovec Ludvík Hovorka tehdy nevyloučil, že by mohl pomoci levici prosadit omezení poplatků. Chtěl by, aby Senát zohlednil jeho návrh, kterým chtěl snížit poplatek za položku na receptu ze 30 na deset korun, což ale horní komora neučinila.
Parlament už letos povinnost platit poplatky částečně omezil s platností od 1. dubna. Od té doby neplatí třicetikorunové poplatky děti do 18 let v lékařských ambulancích. Nadále je ale platí v nemocnici, na pohotovosti i v lékárně. Dětem a seniorům nad 65 let klesl od dubna také roční ochranný limit na poplatky u lékaře a platby za léky z 5000 korun na polovinu.
