8. října 2015 6:00 Lidovky.cz > Zprávy > Svět

ŠÍR: Putinův syrský vabank, Rusko směřuje k rozložení ekonomiky a rozpadu státu

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 420Diskuse
Příslušníci civilní domobrany v provincii Idlíb truchlí nad smrtí svého kolegy,... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Příslušníci civilní domobrany v provincii Idlíb truchlí nad smrtí svého kolegy,... | foto: Reuters
Podpora radikálních šíitských uskupení včetně „řezníka z Damašku“ povede k další izolaci Ruska a poškození vztahů se státy regionu, zavleče Rusko stále hlouběji do vnitrosyrského konfliktu a v konečném důsledku způsobí radikalizaci vlastní muslimské menšiny a nárůst džihádismu uvnitř Ruska, píše ve svém komentáři pro Lidovky.cz politolog Jan Šír.

Bombardováním pozic umírněné opozice z řad sekulární Svobodné syrské armády vstoupila Ruská federace razantně do dění občanské války v Sýrii. Povolení k nasazení armády v neupřesněném zahraničí prezidentu Putinovi coby vrchnímu veliteli ozbrojených sil udělila horní komora ruského parlamentu minulou středu.

Přímým zapojením do ozbrojeného konfliktu po boku Bašára al-Asada vyvrcholila dlouholetá těsná vojenská spolupráce Moskvy a Damašku, zahrnující do té doby převážně dodávky zbraňových systémů, služby vojenských instruktorů a logistickou podporu.

O AUTOROVI:

Jan Šír působí na Katedře ruských a východoevropských studií Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd University Karlovy v Praze. Zabývá se bezpečnostním, politickým a energetickým vývojem nástupnických států bývalého Sovětského svazu.

Nasazení armády předcházel necelý měsíc hektických příprav v podobě navyšování vojenských kapacit na územích ovládaných doposud vládními silami.

Širší zapojení Ruska?

Samotné útoky byly zahájeny jen dva dny po té, co prezident Putin nenašel v OSN podporu ostatních členů světového společenství pro svoji vizi utvoření široké mezinárodní koalice „proti Islámskému státu a dalším teroristickým uskupením“, zahrnujícím v ruském pojetí prakticky veškeré síly stojící v opozici proti „zákonné vládě“ v Damašku.

Příslušné usnesení ruského parlamentu podle všeho neobsahuje limity (časové, teritoriální, operační) co do působnosti ruské armády v zahraničí. Navzdory oficiálním prohlášením, že ruské operace budou omezeny striktně na Sýrii a že letecké útoky budou trvat po dobu následujících „tří či čtyř měsíců“, pokračující posilování vojenské přítomnosti včetně námořnictva a pěchoty nasvědčuje tomu, že může jít o předzvěst širšího zapojení Moskvy do konfliktu, jež svými důsledky může přesáhnout hranice blízkovýchodního regionu.

Oficiálním cílem nasazení ruské armády, jak je zdůvodnil sám Putin, je „boj proti mezinárodnímu terorismu“ – prevence návratu teroristů z řad Islámského státu a rozšíření jejich aktivit na území Ruské federace. Již jen geografie leteckých útoků z prvního týdne trvání operace – soustřeďujících se převážně na oblasti severozápadu Sýrie a tedy mimo zónu operací teroristů z řad Islámského státu – nicméně napovídá, že pozadí posledního vojenského angažmá Kremlu bude poněkud složitější.

Podpora Asada až na prvním místě

Cíle útoků ruského letectva pochopitelně nebyly vybrány náhodně.

Patrně nejčitelnější se jeví motivace nového ruského angažmá paradoxně ve vztahu k jinak značně nepřehledné situaci v samotné Sýrii.

Primárním úkolem Moskvy zde není nic jiného než podpora režimu Bašára al-Asada. Netřeba připomínat, že Asadův režim představuje v současnosti jediného a posledního spojence – či spíše klienta – Ruské federace ve strategicky významném regionu Blízkého východu.

Zamezení či alespoň oddálení jeho pádu nese pro Moskvu bezesporu některé potenciální výhody. Zachování alavitské enklávy na západě Sýrie pod Asadovou kontrolou Moskvě zaručí, že bude moci v zemi nadále provozovat vlastní vojenskou základnu. Ačkoli její dosavadní význam byl spíše symbolický, udržování vlastní základny v přístavu v Tartusu – jediné mimo postsovětský prostor – Moskvě dává možnost projekce vojenské síly do Středomoří.

Vojenská přítomnost v Sýrii může rovněž z pohledu Kremlu přispět k upevnění role Ruska coby aktéra, bez kterého - a proti jeho zájmům - nelze nalézt řešení dlouhotrvajícího občanského konfliktu. Lze předpokládat, že se toho Moskva bude snažit využít při vyjednávání o širších otázkách národního zájmu, zejména ve vztahu k NATO.

Decimováním protiasadovské opozice zároveň vhání umírněné síly do řad militantního islámu, což je asi jediné, co ještě může v očích části světového společenství prezidenta Asada, vděčícího za svoji existenci již jen podpoře Moskvy, důvodně podezřelého mj. z použití chemických zbraní na předměstí Damašku v létě 2013, pro další jednání o urovnání konfliktu rehabilitovat.

Sýrie vs. Ukrajina

Ruské angažmá má pochopitelně ale značné globální přesahy.

Za ruským angažmá nelze nevidět snahu prolomit hlubokou mezinárodní izolaci. V reakci na agresi proti Ukrajině mezinárodní společenství, včetně Spojených států, Evropské unie a dalších zemí, uvalilo na Rusko sérii restriktivních opatření a sankcí, jež stále citelněji oslabují surovinově orientovanou ruskou ekonomiku. V důsledku bylo Rusko prakticky odříznuto od západních kapitálových trhů. Masivní odliv zahraničního kapitálu, ztenčování devizových rezerv, hospodářský pokles (letos odhadovaný až na pět procent HDP) signalizují propad do hluboké recese.

K naplnění minských dohod, zvláště ustanovení týkajících se odchodu cizích armád z východní Ukrajiny a obnovy ukrajinské suverenity nad státní hranicí, se Ruská federace stále nemá. Reputaci Ruska nepomohlo ani vyloučení z některých diplomatických fór.

Nebude proto přehnané tvrdit, že pouze drastická změna agendy světové politiky může odvrátit pozornost západních zemí od neukončené agrese téhož Putinova Ruska proti sousední Ukrajině. Upevnění pozic v Sýrii a etablování Ruska coby síly schopné – vedle prosazování vlastní agendy – přispět k zastavení expanze Islámského státu tak představuje mocný prostředek nátlaku na uprchlickou krizí paralyzovanou Evropu, jehož prostřednictvím si Rusko hodlá říci o zrušení či aspoň zmírnění nejbolestivějších sankcí.

Spolu se západními sankcemi na ruskou ekonomiku tvrdě doléhá i pád světových cen ropy a jejich zotavení je v nedohlednu. Zvýšení, jakkoli v podobě dočasných výkyvů, v důsledku chaosu v nejvýznamnější produkční oblasti může být vítaný bonus.

Válka coby prostředek legitimizace Putinova režimu

Syrské angažmá navíc plně zapadá do logiky vývoje Putinova režimu posledních let.

Nejpozději na přelomu let 2011 a 2012 mocenská základna Putinova režimu naplno erodovala. Na protest proti zfalšovaným volbám opakovaně vyšly jen v Moskvě stovky tisíc lidí do ulic. Dosavadní zdroj legitimizace režimu v podobě stabilního růstu příjmů širokých vrstev – díky vysokým cenám ropy – se vypařil.

Chronické systémové slabiny ruského vládnutí jako všudypřítomná korupce, nekompetence, degradace práva postavily Putina na rozcestí. Obnova dosavadní „společenské smlouvy“ se ukazovala možná jen za cenu hlubokých přeměn, v čemž vládnoucí kruhy správně vycítily riziko ohrožení vlastních mocenských pozic.

Na místo reforem nepřekvapivě vsadily na represe, cenzuru a razantní změnu ideologického paradigmatu. Veřejný prostor začala ovládat témata „fašistického nebezpečí“, geopolitické fantazie o obnově statusu „světové velmoci“ a výzvy k semknutí největšího „rozděleného národa“ kolem osoby vůdce.

V tomto smyslu syrské angažmá, stejně jako předchozí zábor Krymu, vpád na východ Ukrajiny, jakož i další operace, jež dost možná jsou ještě před námi, představují různé strany téže mince.

Rekordní podpora, jíž se Putin u ruské populace těší v důsledku posledních válečných kampaní, ukazuje, že tato strategie zdaleka ještě nevyčerpala svůj mobilizační potenciál. Problém je, že z tohoto vleku se těžko vystupuje.

SSSR revival?

Ruská intervence v Sýrii je tak špatná zpráva – pro Sýrii, pro svět, ale i pro Rusko samotné.

Pro situaci v Sýrii znamená komplikaci, jež v důsledku pouze prodlouží občanskou válku, zkomplikuje možnosti nalezení mírového urovnání a zmnoží utrpení populace žijící na území zasažených sektářským násilím.

Na mezinárodní scéně vytvořil vstup Ruska do války v Sýrii zdroj dalšího pnutí a přiblížil svět dále na hranu vážné konfrontace.

Podpora radikálních šíitských uskupení včetně „řezníka z Damašku“, jehož barelové bomby zabily víc sunnitů než kdokoli jiný, povede k další izolaci Ruska a poškození vztahů se státy regionu, zavleče Rusko stále hlouběji do vnitrosyrského konfliktu a v konečném důsledku způsobí radikalizaci vlastní muslimské menšiny a nárůst džihádismu uvnitř Ruska, což je přesně opak toho, čeho chtěl Putin intervencí v Sýrii dosáhnout.

„Zabiják Putin“. Demonstrace proti ruským leteckým úderům na cíle v Sýrii v tureckém Istanbulu.
Ruské letecké údery proti oponentům Asadova režimu. Zdroj: ruské ministerstvo obrany.

Podpora Asadovi je výrazem Putinova strachu nedopadnout stejně jako Asad. Zatímco válku na Ukrajině mohl Putin Rusům dobře prodat jako „obranu“ proti infekci „barevných revolucí“, vysvětlit vojenské operace v hloubi Blízkého východu jako součást obnovy „ruského světa“ a „boj proti fašismu“ (v jeho islamistické variantě) půjde obtížněji. Na rozdíl od Ukrajiny v Sýrii ani nepůjde tak snadno žádné nové území anektovat.

Situace v Putinově Rusku dnes s pozoruhodnou přesností připomíná situaci z nastupující závěrečné fáze existence Sovětského svazu před třiceti lety. Militarizace, vnější agrese, rostoucí závazky ve světě, jejichž břímě domácí ekonomika není s to ustát, západní sankce, pokles cen ropy na světových trzích...

Hluboká degradace společenských poměrů, umocněná započatým syrským dobrodružstvím, hrozí oslabením a destabilizací situace v samotné Ruské federaci s perspektivou postupné dezintegrace. Dynamiku dalšího dění lze jen těžko předvídat. Směr vývoje se již přesto zdá být dán a poslední vojenské dobrodružství je může jen uspíšit: výsledkem bude rozložení ekonomiky, pád režimu, rozpad státu.

Je jednou z největších výzev pro mezinárodní společenství již ve střednědobém horizontu být na podobný scénář připraven a dopady tohoto vývoje zvládnout.

Jan Šír
  • 420Diskuse


REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.