Někdejší vyšetřovatel v prosinci 1952 popraveného generálního tajemníka KSČ Rudolfa Slánského promluvil.
Pokoru, natožpak lítost ovšem dnes osmaosmdesátiletý Karel Košťál naprosto necítí. Ve své nové knize "Pravda o procesu s R. Slánským a spol." popírá zjištění absolutní většiny historiků a tvrdí, že Slánský byl skutečným zrádcem a západním špionem. Ke všem svým proviněním se prý přiznal naprosto dobrovolně – StB totiž podle Košťála žádné nehumánní metody nepoužívala.
Opožděná snaha ospravedlnit minulost
Podle historiků jde ovšem jen o opožděnou snahu krutého vyšetřovatele ospravedlnit svoji minulost a éru komunismu.
Podle Košťála se dnes "zcela záměrně" přehlížejí "zcela nezvratně prokázaná fakta", která odhalila "některé z hlavních protagonistů protistátního spikleneckého centra jako agenty zpravodajských služeb západních kapitalistických států". Důkazem jsou podle něj dobrovolná přiznání Slánského a dalších třinácti spoluobžalovaných.
Košťál v publikaci, kterou před pár dny vydalo ultralevičácké nakladatelství Orego, polemizuje především s výpovědí, kterou v srpnu 1955 učinil jeho nadřízený – hlavní vyšetřovatel StB Bohumil Doubek. Ten tehdy ve vazbě přiznal tvrdé metody StB a celý Slánského proces charakterizoval jako divadlo, když role se všichni souzení museli pečlivě dopředu naučit.
"Jak absurdní a falešná ,argumentace‘! Rozumný člověk si bezesporu musí položit otázku, zdali je něco takového vůbec možné? Vždyť vyšetřovaní a souzení – vysocí činitelé strany a státu – nebyli prostoduší, neinteligentní a nesvéprávní lidé, permanentně ustrašené a nemyslící bytosti," namítá Košťál.
Bití jsem prováděl já a Košťál, popsal teror Doubek
Košťál také odmítá, že by vyšetřovaní byli vystaveni soustavnému psychickému či fyzickému násilí. "Je třeba rovněž odmítnout Doubkovu argumentaci a s ní spojené lživé výmysly o téměř běžném a cíleném používání násilných metod ve vyšetřování," píše Košťál a dodává, že násilí rozhodně nepoužívali ani sovětští poradci. Právě ti přitom podle Doubka na fyzickém násilí trvali a své československé kolegy v nových metodách školili.
Doubek ve své výpovědi psal třeba o týrání později popraveného brněnského komunisty Otto Šlinga: "Chci ještě opakovat, že bití jsem prováděl já a Košťál... K tomuto hrubému nátlaku je nutno také připočítat to, že Šling nemohl sedět, nemohl spát a... byl držen ve svěrací kazajce a živen jen jednou denně chlebem a vodou... Pamatuji se na jeden takový případ, kdy s ním protokol psal Košťál ve sklepní cele Wintrovy ulice, kde byla taková zima, že Košťál musel psát v zimníku a klobouku. Šling byl tehdy ve svěrací kazajce, v lehkých kalhotách a jen na boso."
Další podrobnosti si přečtěte v pondělním vydání deníku
