Ministerstvo financí tyto úvahy odmítlo, Bratislava se prý chce zaměřit na prosazování pravidel k ozdravení veřejných financí evropských zemí.
Slovensko vstoupilo do Evropské měnové unie zatím jako poslední země v roce 2009. Předběhlo sice okolní postkomunistické státy, v klubu platícím eurem se však stalo jeho nejchudším členem. Po propuknutí dluhové krize v Řecku odmítla Bratislava jako jediná země eurozóny poskytnout půjčku Aténám. Podpořila však vznik záchranného fondu ve formě úvěrů a garancí, který jako první využije Irsko.
Sulík v komentáři pro slovenské Hospodářské noviny za nezodpovědné označil to, aby státy přebíraly dluhy prodlužených zemí prostřednictvím záchranného fondu a samy se dostaly do problémů. Tvrdil, že tímto způsobem se dají zachránit Řecko, Irsko a možná Portugalsko, v případě Španělska by prý šlo o hazard s eurem. "Proto je nejvyšší čas, aby Slovensko přestalo slepě věřit řečičkám lídrů eurozóny a připravilo si plán B. Tím je opětovné zavedení slovenské koruny," uvedl šéf slovenských liberálů.
Je potřeba plán B
Jeho výroky odmítlo ministerstvo financí. "Nechystáme návrat ke koruně. Ministerstvo financí se soustřeďuje na to, aby (na úrovni EU) prosadilo pravidla rozpočtové odpovědnosti," uvedl v reakci mluvčí ministerstva Martin Jaroš.
Současná koalice pravého středu pod vedením premiérky Ivety Radičové je za to, aby státy EU zlepšovaly kondici veřejných financí i za cenu bolestivých reforem. Slovensko v minulosti ozdravilo svůj bankovní sektor, rozsáhlými změnami prošel daňový a penzijní systém. Po propuknutí světové hospodářské krize se země loni nevyhnula propadu ekonomiky a zhoršení hospodaření státu.
K tématu |
Současná vláda prosadila v parlamentu zvýšení některých daní a tlumení výdavků státu, což by příští rok mělo přispět ke snížení schodku veřejných financí na 4,9 procenta z letošních necelých osmi procent výkonu ekonomiky.
