Slovinci chtějí zpátky tolar

Stačí chvíli poslouchat místní na hlavním lublaňském náměstí. „Loni se zdražilo, hlavně jídlo. Někdy i o 50–60 procent. Platy přitom zůstaly stejné,“ míní například pětatřicetiletá zdravotní sestra Andrea Grudenová. Číšník ve zdejší kavárně její slova potvrzuje. „Zákazníci si dost stěžují. Někdy dokonce odmítají zaplatit,“ tvrdí Alts Ciuha a stejně jako Andrea Grudenová dodá: „Byl bych rád, kdybychom z eura rychle vypadli a vrátili se k tolaru.“ Jediný vstřícnější názor z desítky zaznamenaných pochází od třiasedmdesátiletého Štefka Jagera, který má už přes půl století na sousedním náměstí stánek se zeleninou. „Lidé nadávají na inflaci a příčinu vidí v euru, ale já ho mám rád. Zboží teď snáz prodám cizincům, kteří pocházejí z Evropy, protože mají stejné mince.“

Inflace ve Slovinsku v roce jedna s eurem činila 5,7 %, což byl téměř dvojnásobek oproti roku 2006. Letos se očekává okolo 4 % – stále nejvíce ze zemí, které eurem platí. „Máme problém s vysokou inflací. Zavedení eura k ní přispělo,“ řekl slovinský premiér Janez Janša skupině bruselských novinářů.

Podle analýzy jeho vlády zvýšilo euro inflaci o 0,6 procenta. Daleko víc než samotná emise eura ji ale táhly zdražení potravin v mezinárodním měřítku, zvýšení platů nad úroveň výkonu ekonomiky a pak stejná věc, která potkala všechny země při přechodu na společnou měnu – zaokrouhlování cen směrem nahoru.

„Hlavně maloobchodní ceny v kavárnách, restauracích a podobně se zaokrouhlily nahoru. Nad tímhle vláda neměla kontrolu,“ řekl ministr financí Andrej Bajuk. Dodal, že Slovinci jsou na změny cen citliví, protože mnozí pamatují hyperinflaci v 80. letech, která znehodnocovala peníze v průběhu dne.

Loni nejvíc zdražily pivo, které stojí v průměru o čtvrtinu víc, a káva – ve zmíněné kavárně v centru Lublaně stál šálek kávy před eurem v přepočtu 90 centů, po jeho zavedení 1,40 eura. Maloobchodníci se nicméně hájí tím, že hlavní tlak na zvýšení cen pocházel od dodavatelů, kteří reagovali například na růst světové ceny ropy.

Zvláštní slovinský problém, který se odrazil ve zdražení zboží, je malá konkurence na trhu. Dodávku potravin obstarávají v zásadě tři velké firmy, z nichž dvě jsou majetkově propojeny. Jejich kvazimonopol může diktovat ceny na pultech, aniž by jim v tom cokoliv bránilo.