"Jednala jsem s ním sedm let. A najednou, když jsme spolu řešili problém s prodejcem, odepsal mi s usměvavým nebo mrkajícím emotikonem. Jenže tohle je člověk, kterého jsem, myslím, nikdy ve skutečnosti neviděla s úsměvem na tváři," dodala.
DiNardová patří do skupiny profesních odborníků, kteří najednou začali dostávat smajlíky a mrknutí a LOLíky, jež se z ničeho nic z internetové komunikace a smsek teenagerů rozlezly do korespondence podnikatelů, kteří jinak vystavují na odiv svou vážnost a serióznost. "Není pochyb o tom, že je dostávám i sama posílám mnohem častěji než dřív," řekla Martha Hellerová, prezidentka firmy Heller Search Associates.
"Obvykle používám smajlík nebo přimhouřené oko, když naznačuji, že moje předchozí poznámka byla míněna jako vtip. Jako když jsem najala člověka, aby šéfoval prodeji a marketingu a zavedl mou společnost do úžasného světa sociálních médií. Poslala jsem mu poznámku 'Zaslechla jsem, že existuje taková věc, říká se jí Twitter' a připojila jsem smajlík, aby věděl, že nejsem úplně neznalá."
Už žádná nedorozumění
Také Lisa M. Batesová, pomocná profesorka epidemiologie na Columbijské univerzitě, připouští, že poslední dobou začala používat smajlíky stejně jako její akademičtí kolegové, byť jen "zřídka a výběrově". "Jsem docela často sarkastická a píšu ve spěchu, a tak strategicky umístěný smajlík dokáže otupit hrot a vyhnout se nedorozumění," sdělila listu The New York Times. "Myslím, že mi to mnohokrát ušetřilo problémy plynoucí z nedorozumění," dodala.
Ovšem emotikony mohou občas zmatky samy dodat v případě, že je různá technická zařízení interpretují různým způsobem. "V textové funkci mého BlackBerry je menu s emotikony, kde je celá škála žlutých obličejíků s úsměvem a pláčem a vztekem a mrkáním a posíláním polibků a tak dál," uvedla Batesová.
"Zkoušela jsem tu novou vymoženost a poslala kolegovi velké objetí, které jsem v tu chvíli navíc myslela ironicky. Ale na iPhonu příjemce se to neobjevilo jako smajlík, ale v podobě symbolů, které vůbec nevypadaly jako objetí. Z jeho pohledu to vypadalo jako... ehm... pohled do dámského rozkroku ({}). A on s tím pobíhal po laboratoři a všem ukazoval, co jsem mu to poslala. Polovina (většinou muži) souhlasili s jeho interpretací, druhá půlka (většinou ženy) ne, a nejspíš si o něm myslely, že je tak trochu zoufalý perverzák," dodala Batesová.
Studenti digitální komunikace vnímají rozšiřující se přijímání grafických symbolů nálad jako nevyhnutelné, byť ne vždy žádoucí. "Jsou součástí degradace písemných schopností - gramatiky, syntaxe, větné stavby a dokonce i krasopisu - přicházející s digitální technologií," řekl Bill Lancaster, který přednáší obor komunikace na Severovýchodní univerzitě v Bostonu.
Spisovatelé a učitelé- poslední odpůrci
"Chápu potřebu přesného vyjádření, ale jazyk, pokud je používán správně, je jasný sám o sobě," dodal. Proto nejspíš není žádným překvapením, že spisovatelé a učitelé patří mezi poslední bašty odpůrců emotikonů. "Cítím se jimi hluboce uražena," řekla britská novinářka, herečka a rozhlasová moderátorka stanice BBC Radio 2 Maria McErlaneová.
"Pokud mi kdokoli na Facebooku pošle vzkaz s usměvavým-zamračeným smajlíkem nebo sluníčko s brýlemi, okamžitě ruším status 'přítel'. Totéž dělám za OMG a LOL (oh my god - ó můj bože; laughing out loud - hlasitě se směju). Druhou šanci nedostanou. Považuji to za lenost. Slova nám nestačí? Použít obrázek se slunečním brýlemi, abyste vyjádřili, jak se cítíte? To už není ani směšné," dodala.
