Podle předsedy ODS Mirka Topolánka budou asi 6. a 7. listopadu, šéf ČSSD Jiří Paroubek stále doufá v poslední říjnový víkend. Pokud bude sněmovna hlasovat o návrhu až v pátek, může to však vzhledem k zákonem daným lhůtám zkomplikovat i termín 6. a 7. listopadu.
Změna ústavy má otevřít cestu k předčasným volbám v případě, že Ústavní soud ve čtvrtek nezamítne stížnost poslance Miloše Melčáka na předchozí jednorázové zkrácení funkčního období sněmovny. Soud, který se ke stížnosti vyjádří ve čtvrtek, předběžně zmrazil přípravu voleb plánovaných na 9. a 10. října.
Senátní novelu, která v dolní parlamentní komoře leží od roku 2006, dnes poslanci vrátili do takzvaného druhého čtení, které umožnilo zapracovat do dokumentu pozměňovací návrhy. Součástí návrhu poslance Marka Bendy (ODS) je i zrušení jednorázového ústavního zákona o ukončení funkčního období současné sněmovny. Je to podle Bendy pro případ, že by Ústavní soud ve čtvrtek nerozhodl o osudu tohoto zákona, na jehož základě prezident vyhlásil volby.
Předseda KSČM Vojtěch Filip navrhl naopak přímo do ústavy vložit možnost, že čtyřleté funkční období poslanců je možné zkrátit ústavním zákonem. Jeho stranická kolegyně Zuzka Bebarová-Rujbrová zase navrhla prodloužit mandát poslanců v případě zrušení sněmovny až do dne voleb.
Michal Doktor (ODS) a Kateřina Jacques (SZ) shodně navrhli snížit počet poslanců o jednoho na 199. Chtěljí tak zabránit opakování patu z roku 2006. Eva Dundáčková (ODS) znovu navrhla zrušení přestupkové imunity zákonodárců.
Vrácení novely do druhého čtení podpořilo 170 ze 183 přítomných poslanců. V souvislosti s rozhodnutím Ústavního soudu pozastavit přípravu předčasných voleb Paroubek prohlásil, že by bylo potřebné otevřít odbornou a politickou diskusi o postavení Ústavního soudu a roli, kterou má plnit. Rozhodnutí ústavních soudců podle Paroubka zcela vybočuje z rámce ústavního pořádku a porušuje ústavu.
Podle generálního sekretáře Ústavního soudu Tomáše Langáška se soud k výrokům předsedy ČSSD nebude vyjadřovat.
Předseda ODS Mirek Topolánek s rozhodnutím ústavních soudců také nesouhlasil, vyzval ale k hledání ústavně čistého řešení.
Co bylo řečenoMirek Topolánek (ODS): Za této situace máme na výběr ze dvou zel: buď přijmout nejistotu a chaos vyvolané zásahem Ústavního soudu do moci zákonodárné, nebo jeho rozhodnutí ignorovat. To druhé by sice bylo z pohledu přirozeného práva logické, avšak důsledky by byly strašlivé. Jiří Paroubek: (ČSSD): Lze konstatovat, že se jedná o ústavní exces. Jednání Ústavního soudu zcela vybočuje z rámce ústavního pořádku České republiky. Jiří Paroubek: (ČSSD): Ústavní soud vykročil na novou cestu samostatného politického subjektu stojícího nad zákonodárnými sbory, prezidentem, vládou a hlavně lidem této země. Cyril Svoboda (KDU-ČSL): Z mého pohledu je nepřijatelné vést válku s Ústavním soudem. Ondřej Liška (Strana zelených): To, co ale víme, je, že se na nás veřejnost kouká jako na šašky, že sami mezi sebou se nedokážeme domluvit na interpretaci, nedokážeme sami sobě navzájem vysvětlit, v jaké situaci jsme se vůbec ocitli. Zdeněk Jičínský (ČSSD): Jsem velmi nerad, že nás do této frašky zatáhl Ústavní soud. Miroslav Kalousek (TOP 09): Pane předsedo Paroubku, já se vám přiznám. Já jsem rozpoutal světovou ekonomickou krizi, jejíhož konce nikdo nebyl schopen dohlédnout, já jsem položil Lehman Brothers, já jsem přesvědčil pana prezidenta Obamu, aby udělal obrovský schodek, přes 11 procent z hrubého domácího produktu Spojených států, a jen tak jako mezi snídaní a svačinou jsem přesvědčil Melčáka, aby podal tu ústavní stížnost. |
Pokud sněmovna změnu ústavy schválí, novelu zřejmě potvrdí i Senát. Vyplynulo to z vyjádření zástupců obou nejsilnějších klubů ODS a ČSSD, které v horní komoře disponují potřebnou ústavní většinou, podobně jako v komoře dolní. Některým senátorům se však podle místopředsedy horní komory Petra Pitharta (KDU-ČSL) nelíbí, jak významné úpravy poslanci v senátním návrhu ústavního zákona učinili. Senát by měl o novele hlasovat v pátek. Pokud se posune jednání sněmovny, možná i v sobotu.
Politologové se v názoru na návrh změny ústavy rozcházejí. Zatímco Rudolf Kučera kritizuje, že je návrh schvalován narychlo, podle Tomáše Lebedy je ve světě běžné, že se ústava mění v době krize.
