Paroubek už v reakci na porážku v eurovolbách ohlásil říjnovou odvetu: "Ta prohra dnes bude vítězstvím zítra." Navíc ČSSD argumentuje tím, že eurovolby sice nevyhrála, ale v porovnání s rokem 2004 získala skoro čtyřnásobně více mandátů.
Topolánek míní, že ODS se znovu stala rovnocenným soupeřem sociálních demokratů a že hlas pro ni v říjnových volbách není ztracený.
Nyní se patrně objeví řada různých interpretací, proč ČSSD nevyhrála. Podle některých analytiků se jí nepovedla volební kampaň. Jiní si myslí, že se jí vymstilo březnové svržení Topolánkovy vlády uprostřed českého předsednictví EU. Podle dalších doplatila i na "vajíčkovou válku", kterou na předvolebních mítincích ČSSD rozpoutala část mladých kritiků sociální demokracie a Paroubka.
Občanští demokraté kolem šéfa Topolánka mohou výsledky voleb vykládat i tak, že ODS výrazně neoslabily vnitrostranické spory, které skončily odchodem několika rebelů. Nejviditelnější z nich, Vlastimil Tlustý, se ucházel o zvolení do europarlamentu na kandidátce euroskeptického hnutí Libertas.cz, ale neuspěl. Topolánek navíc po loňském kongresu už podruhé vzal vítr z plachet vnitrostranické opozici, za níž podle některých komentátorů stojí i prezident a zakladatel ODS Václav Klaus. Kritici Topolánkovi vyčítají, že oslabuje pravicový charakter strany a posunuje ji do politického středu.
Výsledky voleb může za své vítězství považovat i nový předseda KDU-ČSL Cyril Svoboda. Strana, kterou vede zhruba týden, dokázala přes dlouhodobé vnitřní spory obhájit dvě parlamentní křesla. Ziskem téměř osmi procent hlasů také prozatím vyvrátila předpovědi o mimoparlamentní budoucnosti.
Otázka ovšem je, jak lidovečtí voliči zareagují na očekávaný vznik nové středopravicové strany, kterou chce založit Miroslav Kalousek. Bývalý předseda KDU-ČSL stranu opouští a s ním odcházejí i někteří poslanci.
Debaklem skončily volby pro Stranu zelených (SZ) a menší mimoparlamentní strany. SZ dostala jen dvě procenta hlasů a její předseda Martin Bursík už oznámil, že nabídne svou rezignaci. Ve straně možná znovu ožijí názorové spory, které dočasně utichly na jaře vyloučením hlavních Bursíkových odpůrců. Z mimoparlamentních stran se branám europarlamentu nejvíce přiblížila koalice Suverenita, která se dostala nad čtyři procenta.
Potřebovala jich pět.
Žádné velké oslavy nemůže chystat ani KSČM. Potvrdila sice pozici třetí nejsilnější strany, ale oproti minulým volbám dostala o šest procent hlasů méně a ztratila dvě křesla.
