Rozhodl o tom Ústavní soud, který včera ponechal v platnosti spornou novelu církevního zákona. Tu prosadili v roce 2005 sociální demokraté a komunisti. Proti se okamžitě postavili představitelé církví a skupina 25 senátorů, většinou lidovců. Právě ti stížnost k Ústavnímu soudu podali. Novela totiž podle nich omezila svobodu církví.
Soud protestu zákonodárců nevyhověl, ovšem jen nejtěsnější většinou. Pro zachování novely hlasovalo osm ústavních soudců, proti naopak sedm. „Pro proces vzniku právnických osob, které jinak vycházejí z vnitřních poměrů církví nebo náboženských společností, se (v novele) nekladou nepřiměřené, nevěcné nebo šikanózní nároky,“ vysvětlil novinářům důvod odmítnutí soudce zpravodaj Vladimír Kůrka.
Nutnost evidence vznikajících církevních organizací u státních úřadů Ústavní soud nevidí jako křivdu. Jde prý sice o určitou administrativní zátěž. Tu lze prý ale ospravedlnit tím, že se státem registrované organizace stávají věrohodnějšími pro své obchodní partnery.
Zdržení a průtahy
Česká biskupská konference má na novelu jasný názor. „Účel, který novela sledovala, byl především omezovat církve a náboženské společnosti při zřizování charit, diakonií a škol jakožto právnických osob v rámci církevní struktury. Účelem novely byla dále snaha znevýhodnit církve a náboženské společnosti v dalších oblastech proti jiným nestátním institucím sloužícím veřejnosti,“ stojí v jejím včerejším stanovisku. Biskupská konference rozhodnutí ústavních soudců příliš nekomentuje. Očekává ovšem, že „písemné odůvodnění tohoto rozhodnutí včetně připojených stanovisek zmíněných sedmi soudců bude obsahovat jasná vodítka, jak má být nový zákon vykládán, aniž by to umožňovalo znevýhodňování církví a náboženských společností“.
Šéf lidoveckých senátorů Adolf Jílek včerejší rozsudek tak černě nevidí. Ústavní soud totiž podle něj během několikahodinového zdůvodňování verdiktu dal alespoň církvím jistotu, že je úředníci nebudou šikanovat. „(Úřad) může požadovat pouze splnění formálních náležitostí, nikoliv skutkově posuzovat návrh církví. Tento výklad zákona je poměrně přátelský k církvím,“ potvrdila ČTK právnička Kateřina Šimáčková, která lidovecké senátory u soudu zastupovala.
Podle Šimáčkové by se tak nehledě na včerejší rozsudek neměly opakovat případy, kdy stát církvím nepovolil založení některých institucí. Šlo prý například o pobočku charity v Lipníku nad Bečvou nebo o tři školky pro převážně postižené děti, které chtěla provozovat evangelická církev.
U řady případů byly také podle Jílka v minulosti obvyklé různě dlouhé průtahy. „Vrací se to neustále zpátky a evidence, která má trvat několik dní, pak trvá několik let,“ popsal zkušenosti církví Jílek.
Tvrdě kritický je k Ústavnímu soudu další lidovec a šéf legislativní rady vlády Cyril Svoboda. „Správné to není, ale není to na to, abych vyhlásil nějaký smutek nebo abych propadl skepsi. S tím se dá žít. Je to ale projev malosti Ústavního soudu nebýt velkorysý,“ řekl ČTK.
Novelu církevního zákona prosadila v parlamentu levice. Senát ji sice v roce 2005 odmítl, ale sociální demokraté a komunisti pak ve sněmovně horní komoru parlamentu přehlasovali. Zákon pak podepsal prezident Václav Klaus, na což kardinál Miloslav Vlk reagoval výrokem, že jde o neústavní krok.
