Rozsudek není pravomocný, protože státní zástupce Josef Fraško se na místě odvolal. Obžalovaný se práva na odvolání vzdal. Podle soudce Jiřího Mühlsteina se neprokázalo, že by se trestného činu dopustil právě bývalý ředitel školy.
"Skutečnost je hlavně velkou tragédií jak pro rodinu, tak pro samotného obžalovaného," uvedl při odůvodnění rozhodnutí Mühlstein. Podle obžaloby měl ředitel zkontrolovat bezpečnost doskočiště, což neudělal, a zanedbal tak své povinnosti. Podle znalce z oboru biomechaniky nemohl chlapec pád na ostrou hranu doskočiště přežít.
Obhájce Josef Dvořák ale ve své závěrečné řeči argumentoval tím, že neexistuje směrnice, která by upravovala parametry doskočišť na školách, a i při profesionálních závodech hrazení z písku vyčnívá.
Mühlstein také odůvodnil rozhodnutí tím, že na stav pískoviště bývalého ředitele školy nikdo z tělocvikářů neupozornil. To ale popřel státní zástupce, podle kterého během dokazování jeden z učitelů jasně uvedl, že několikrát požadoval doplnění písku. S ním souhlasí i zmocněnec poškozených David Pohořal.
"Soudce pochybil v odůvodnění rozsudku, kdy v protokolech o výsleších je uvedeno, že byl upozorněn - a to několikrát, že písku je tam málo," řekl Pohořal.
Obhájce Dvořák zdůraznil, že je všem líto, že zemřel mladý člověk, ale Šiman za jeho smrt není odpovědný. "Jde o občanskoprávní záležitost, která neměla být vůbec před trestním soudem řešena," řekl Dvořák. Z rozsudku je naopak zklamaný otec chlapce Václav Korytar, který se chce odvolat. Podle něj hrozí to, že se podobné neštěstí kvůli nedostatku písku stane znovu.
Neštěstí se stalo 23. června 2006. Žák osmé třídy při skoku do dálky upadl na břicho. Zranění zpočátku vypadalo jako vyražený dech nebo naražená žebra, ale po vyšetření v nemocnici v Prachaticích lékaři zjistili chlapci vnitřní krvácení a poranění jater. Žáka proto okamžitě transportovali do českobudějovické nemocnice. O tři dny později následkům zranění podlehl.
"Skutečnost je hlavně velkou tragédií jak pro rodinu, tak pro samotného obžalovaného," uvedl při odůvodnění rozhodnutí Mühlstein. Podle obžaloby měl ředitel zkontrolovat bezpečnost doskočiště, což neudělal, a zanedbal tak své povinnosti. Podle znalce z oboru biomechaniky nemohl chlapec pád na ostrou hranu doskočiště přežít.
Obhájce Josef Dvořák ale ve své závěrečné řeči argumentoval tím, že neexistuje směrnice, která by upravovala parametry doskočišť na školách, a i při profesionálních závodech hrazení z písku vyčnívá.
Mühlstein také odůvodnil rozhodnutí tím, že na stav pískoviště bývalého ředitele školy nikdo z tělocvikářů neupozornil. To ale popřel státní zástupce, podle kterého během dokazování jeden z učitelů jasně uvedl, že několikrát požadoval doplnění písku. S ním souhlasí i zmocněnec poškozených David Pohořal.
"Soudce pochybil v odůvodnění rozsudku, kdy v protokolech o výsleších je uvedeno, že byl upozorněn - a to několikrát, že písku je tam málo," řekl Pohořal.
Obhájce Dvořák zdůraznil, že je všem líto, že zemřel mladý člověk, ale Šiman za jeho smrt není odpovědný. "Jde o občanskoprávní záležitost, která neměla být vůbec před trestním soudem řešena," řekl Dvořák. Z rozsudku je naopak zklamaný otec chlapce Václav Korytar, který se chce odvolat. Podle něj hrozí to, že se podobné neštěstí kvůli nedostatku písku stane znovu.
Neštěstí se stalo 23. června 2006. Žák osmé třídy při skoku do dálky upadl na břicho. Zranění zpočátku vypadalo jako vyražený dech nebo naražená žebra, ale po vyšetření v nemocnici v Prachaticích lékaři zjistili chlapci vnitřní krvácení a poranění jater. Žáka proto okamžitě transportovali do českobudějovické nemocnice. O tři dny později následkům zranění podlehl.
