Císař svou komoru v roce 1912 prokazatelně navštívil. Od té doby je nepřístupná a v jeho stopách mohla jít jen hrstka lidí. "Abychom ji na den otevřeli odborníkům u příležitosti Světového dne vody, museli jsme vše pečlivě dezinfikovat," poznamenal generální ředitel Brněnských vodáren a kanalizací Miroslav Nováček. Ač je komora téměř sto let stará, je plně funkční.
Císařská komora ležící osm metrů pod křižovatkou Staňkovy ulice a Rybníčku je skutečnou raritou. Vznikla proto, aby tehdejší radní monarchu přesvědčili, že se v Brně s vodou dobře hospodaří - a on tak městu povolil další stavby. Letopisy neuvádějí, jak dlouho se v podzemí zdržel, ani kdo ho doprovázel či co měl na sobě.
Jisté je jedno: do podzemí nemusel po žebříku jako běžní pracovníci údržby kanalizací, nýbrž po speciálně vybudovaném točitém schodišti skrytém pod šestihranným rozkládacím poklopem. A pak dlouhou chodbou na vyhlídkovou plošinu nad soutokem a rozdělením stok - jakousi kanalizační výhybkou. V té době byly podle některých zdrojů na stěnách i kachlíky, dnes jsou hladké, ale kovové zábradlí krásu místa, kam i císařpán musel pěšky, připomíná jeho význam.
Včerejší otevření stoky bylo výjimkou. "Ta pečlivost, s jakou to dělali, je mimořádná. Vydrželo to sto let," poznamenala jedna z účastnic Eva Slavíková. Dnes už jako výhybka stoka nefunguje, moderní doba přinesla modernější technologie. Dříve usnadňovala například opravy v podzemí, protože umožnila uzavřít tok řeky odpadů jedním směrem a nasměrovala ji jinam – dnes v takovém případě přijde ke slovu čerpadlo.
Po poledni pracovníci vodáren šestihranný poklop zavřeli a štolu zabezpečili. Její trvalé zpřístupnění třeba jako turistické atrakce nepřipadá v úvahu z hygienických důvodů.
