Po církevní bohoslužbě v rižské katedrále se účastníci pochodu vydali k Památníku svobody v centru lotyšské metropole. K němu pak položili kytice bílých a rudých růží, tedy v barvách státní vlajky.
V přilehlém parku jako každoročně proti akci protestovala menší skupina lotyšských Rusů pokřikujících různá protifašistická hesla jako "Hanba fašistům". Aby nedošlo mezi oběma tábory k žádným incidentům, zajišťovala dozor policie.
Den legionářů
Pochod lotyšských veteránů z jednotek zbraní SS se koná pravidelně 16. března na lotyšský den legionářů, který vláda ze státních svátků vyškrtla v roce 2000. Ačkoli tento den tedy oficiálním svátkem není, mnoho Lotyšů ho vnímá jako příležitost připomenout si padlé krajany, kteří po boku německých vojsk bojovali proti sovětské okupaci.
Lotyšská divize SS sestávala z etnických Lotyšů, bojovala proti SSSR.
Premiérka Laimdota Straujumaová v sobotu z vlády vyhodila ministra životního prostředí a místního rozvoje Einarse Cilinskise, protože dal najevo, že se nedělního pochodu hodlá zúčastnit. Na své účasti trval, přestože Straujumaová upozornila, že tato akce, navíc s účastí člena lotyšské vlády, může podnítit napětí ve vztazích s Ruskem.
Vzpomínková akce dráždí především ruskou menšinu
Příslušníci početné ruské menšiny v Lotyšsku důrazně kritizují, že tyto pochody překrucují historii, oslavují nacismus a urážejí památku obětí války.
Bývalým sovětským republikám sousedícím s Ruskem dělají vrásky na čele jejich ruské menšiny kvůli ukrajinské krizi. Intervence Moskvy na Krymu pod záminkou nutnosti chránit tamní ruskojazyčné obyvatelstvo vyvolala obavy zejména v Lotyšsku a Estonsku, kde asi čtvrtinu obyvatelstva tvoří Rusové. Podle Kremlu jsou jejich práva omezována.
