Václav Havel v polovině června 2005 při příležitosti šedesátin Su Ťij publikoval v americkém listě The Washington Post článek A Rose for the "Unfree" (Růže pro "nesvobodnou"), v němž vyslovil přání předat barmské disidentce růži.
ČTĚTE TAKÉ: |
"Chtěl bych se s ní setkat a dát ji růži - takovou, kterou drží v ruce na fotografii v mé pracovně. Tak obyčejné přání se ale může v případě tak neobyčejné ženy jako Do Aun Schan Su Ťij jevit jako hloupý nápad," napsal tehdy Havel.
Když bývalý prezident loni zemřel, skupina barmských aktivistů mu jménem Su Ťij položila na rakev růži. Su Ťij tehdy vyjádřila hluboký zármutek nad Havlovou smrtí a poděkovala mu za letitou podporu, kterou jí poskytoval. Poslala Havlovi kytici růží a v den jeho pohřbu vzdala čest jeho památce.
Nejsladší i nejtrpčí
Kytice položená na rakev bývalého prezidenta byla uchována a usušena a v úterý se v Neipyijtu její příběh uzavřel. Květ byl uložen do skleněné kazety, kterou ministr Schwarzenberg vůdkyni barmské opozice osobně předal.
"Pro Do Aun Schan Su Ťij nejsou pocty, které jí vzdávají za její odvážný politický boj v Barmě, žádnou novinkou. Ta dnešní byla ale nejspíš nejsladší a zároveň nejtrpčí. Přišla za ní ze záhrobí od jejího vřelého obdivovatele, který byl stejně neústupným bojovníkem za demokracii jako ona," popsala ceremoniál v Barmě agentura AP.
Havel doporučil Su Ťij na Nobelovu cenu míru, kterou barmská disidentka dostala na podzim roku 1991. Nikdy se s ní ale osobně nesetkal. Su Ťij v rozhovoru se Schwarzenbergem vyjádřila nad tímto faktem zármutek: "Je mi líto, že jsem nikdy neměla příležitost se s ním setkat. Cítila jsem ale jeho blízkost, protože jeho myšlenky a články mě vedly dobami bojů," řekla.
